Chřipka – Overtonovy dveře do nebytí

Po roce a čtvrt korunní krize víme o něco víc. Nejen, jak dlouho byla připravována, ale také, že ještě déle bylo k jejímu přijetí připravováno obyvatelstvo. Například očkováním proti chřipce, které nikdy nefungovalo, a které často mělo nepříznivé vedlejší účinky. Argument, že se někdo dvacet let pravidelně očkoval proti chřipce a chřipku nedostal, není žádným argumentem – přinejmenším stejně časté je, že se někdo dvacet let proti chřipce neočkoval a chřipku nedostal. Přesto se podařilo lidem tak nesmyslné očkování vnutit, přesvědčit je, aby si nechali něco nejen tak zbytečného, ale i škodlivého bodat do těla. K ochotě nechat si zbytečně bodat do těla byli lidé přiváděni i vnucenou módou tetování a piercingu a podporou nitrožilní narkomanie.

Když korunní krize přišla, myslím, že opatrnost byla na místě. Nic jsme nevěděli, kromě toho, že koronavirus měli Američané patentovaný, že měli i od Číňanů pronajatou laboratoř ve Wuchanu, kde na něm měli pracovat. A už jsme věděli, že jsou všehoschopní. Co jsme nevěděli, bylo, že dokáží krizi vytvořit i bez rozšíření tohoto viru. Nyní víme i od nejvyšších zdravotnických institucí, že tento koronavirus, který měl způsobit údajnou pandemii, ve skutečnosti nebyl nikdy izolován, a žádný z testů, kterými se od začátku zjišťují „koronapozitivní“ – kteří jsou navíc hned označováni za nemocné – ani zjistit koronavirus nedokáže. Podle receptu na tento test se prostě žádný takový test vytvořit nedá. Jen testy, které vykazují požadované množství falešně pozitivních výsledků.

Neuvěřili jsme, že by byl možný tak rozsáhlý podvod, jehož by se účastnily statisíce lidí, a že by se to „nerozkecalo“. Nyní víme, že rozkecat se může cokoli, ale není to nic platné, když lidé věří jenom televizi. Nevěřili jsme podobně, jako nevěří jiní v případě předchozích méně rozsáhlých podvodů. Mám tím na mysli snahu hodit vraždu J. F. Kennedyho na L. H. Oswalda (mimochodem, tehdy se prý ujal v žargonu CIA pro pravdu výraz „konspirační teorie“, a za první konspirační teorii byla prohlášena skutečnost, že z opakovačky nelze střílet dávkou), přistání na Měsíci s něčím, co po technické stránce nebylo ani na úrovni dnešní pračky, zboření tří budov dvěma letadly, nemluvě o třetím, které si, než vletělo oknem do Pentagonu, složilo křídla, aby nepoškrábalo omítku.

Neuvěřili ani odborníci, kterým předložili virus v „papírové podobě“ jako soubor písmen popisujících jeho genetické složení, i když z odlišnosti od známých koronavirů jim bylo jasné, že takový virus v přírodě vzniknout nemůže. Hledali jsme nějaké údaje v, jak jsme později zjistili, naprosto nesmyslných „statistických“ číslech. Spekulovali, proč na celém světě koronavirus napadá daleko víc muže než ženy, kdežto u nás je to přesně naopak. Spekulovali, jsme, jestli fašistický teror, který následoval (a který v nadbytečných úmrtích překonal i teror za nacistické okupace za 2. světové války), nebyl mstou za to, že jim Češi tuto zvláštní pokusnou odrůdu koronaviru „vymlátili rouškama“. A ono šlo jen o to, že jsme Slované, a o od husitských dob pokračující mstu za reformaci.

Zahltili nás obrovským množstvím balastu, kterému jsme sice nevěřili, ale uvěřili jsme, že „něco“ existuje. Občas se pokusili i o umělecké kreace, jako když k obrázku viru s bambulkami vymysleli lék bambilin, který stál bambilión. I když ty nedosahují úrovně například písně Bambule bijou bác od Jiřího Grossmanna. Nebo třeba americký lék s ruským názvem remděsivir – snad, že má viry děsit i ve snu. Ani zpracováním a odhrnutím všeho toho balastu jsme se však k žádnému koronaviru nedopracovali, jen jsme zjistili, že „virus je nahý“. Všechny údajné případy koronaviru byly ve skutečnosti případy chřipky, jediný rozdíl byl v tom, že ucpanému nosu se začalo říkat „ztráta čichu“. A její horší průběh byl způsoben zanedbáním léčby, nasugerováním, nevhodnou nebo záměrně poškozující léčbou.

Prostě nemocní mocí neriskovali a žádný i pro ně nebezpečný virus nevypustili. Vystačili si s chřipkou a možná s nějakými jedy. Zavedli nošení roušek, zákazy vycházení, zákazy pohybu, izolaci – vše pro to, aby se lidé stali náchylnějšími k respiračním problémům, které všechny označili za koronavirus. Za koronavirus začaly být označovány všechny chřipkové případy, nezůstaly ani sporadické diagnózy chřipky, aby nebylo možné srovnání. A lidé byli v chřipkovém období hnáni do front jak v supermarketech s omezenou prodejní dobou, tak v testovacích centrech, aby se chřipkou-koronavirem nakazili. A i úplně zdraví začali být falešně pozitivními testy prohlašováni za nemocné – aby bylo co nejvíc případů údajně nemocných koronavirem.

Aby byla situace ještě dramatičtější, prevence se stala sprostým slovem, účinné léky byly přísně zakazovány, nemocní nebyli léčeni vůbec, nebo byli „léčeni“ tak, aby se jejich zdravotní stav zhoršoval a nakonec byli vražděni na ventilátorech. Vše za účelem prosazení „konečného řešení“ v podobě „vakcinace“. „Vakcinace“ něčím, co ani podle výrobce nemůže proti koronaviru nijak pomoci. „Vakcinace“ něčím, co bylo předtím dvacet let zkoušeno na zvířatech, a ta zvířata pak, když přišla do kontaktu s virem, všechna pomřela. Což je také důvod, proč nebyl koronavirus dosud vypuštěn, a nebude, dokud nebude „vakcinováno“ požadované množství lidí. Do té doby budou lidé po „vakcínách“ umírat pouze na různé vedlejší účinky a v důsledku „vakcínou“ poškozené imunity.

K „vakcinování“ mají být lidé dohnáni terorem – hlavně neustálým vyžadováním testů, které ani podle výrobce koronavirus určit nedokáží, a už vůbec ne, pokud jsou používány takovým způsobem, jakým jsou používány. Ale jinak používány prostě nebudou, neboť o způsobu používání – spíš zneužívání – nerozhoduje ani výrobce, ani zdravotníci, ale politické loutky. Urputné trvání na neustálém, co nejčastěji opakovaném testování-netestování zdravých lidí může navíc znamenat, že jsou testy infikovány nebo toxické. Infikovány a toxické mohou být samozřejmě i takovou silou prosazované „vakcíny“, a také respirátory. Proč jinak by byly tak vehementně zakazovány doma šité roušky, které byly zpočátku tak chváleny, když respirátory žádnou větší ochranu neposkytují, pokud vůbec nějakou?

Pokud jde o nějaké souvislosti koronaviru a AIDS, dalším virem, který nebyl nikdy izolován, takže není ani u jednoho co srovnávat, ty sice jsou, ale jiné. U AIDS jsou lidé také označováni za pozitivní pochybnými testy, a pak „léčeni“ způsobem, který jim zničí imunitu, případně je zavraždí vedlejšími účinky. Tedy vyzkoušení něčeho podobného jako v případě koronaviru nejprve u úzké skupiny lidí. Srovnávat nejdou ani mutace, když nebyla izolována ani jedna z nich a jež jsou čistě politickou záležitostí. Napřed britská mutace kvůli Brexitu, pak čtyři mutace pro čtyři ze zemí BRICS – teď už zbývá jenom ruská mutace, kterou si šetří, protože ji chtějí spojit s nějakým útokem na Rusko, ale útoky na Rusko jim teď nevycházejí. A na co jsou ve skutečnosti ony protilátky v krvi, ještě nikdo neřekl.

K současné ochotě lidí nechat se „vakcinovat“ něčím, o čem nemají tušení, co obsahuje, přispěl dnešní kult neúcty k vlastnímu tělu a také třeba móda, která není jen materializací blbosti, ale naopak materiálním základem pro přijímání módních „myšlenek“. „Vakcinovat“ se něčím, co může způsobit těžký průběh onemocnění virem, který mají asi připravený, i když to nutně nemusí být právě ten virus, jehož papírový genom poskytli. „Vakcínou“, která určitě není proti koronaviru, a nemusí být ani jenom pro koronavirus – může působit třeba i ještě úplně jinak, způsoby, o kterých se pouze spekuluje, nebo zatím ještě ani nespekuluje.

Podle v současnosti dostupných informací vypadá situace takto. Po nějaké době můžeme vědět víc.

1. června 2021 ▓

Jan Kristek