Výročí Druhé světové války a probíhající studená válka celkem přirozeně vedou k zamyšlení o roli NATO a Ruska ohledně vojenské strategie a případných konfliktů. Proto jsme věnovali tematické číslo nazvané NATO, jdeme na to rozborům globální vojenské situace ve světě. Toto číslo navazuje na předchozí Analýzu e-republiky 2015 (PDF) danou v první a druhé kapitole.

Dlouhodobá strategie USA v Evropě

Vzhledem k Evropě, je strategie NATO celkem jasná. Spojenci jsou pacifikováni, hlavně poražené Německo, které tvoří ekonomickou a politickou páteř EU. EU poslouchá na zvednutí telefonu, politikové jsou plně pod kontrolou odposlechů a vedení NATO patří Američanům. Z těchto důvodů je další zvyšování US-kontingentů v západní Evropě nežádoucí, jde spíše o taktické přeskupení a nové vyzbrojení již stávajících sil. US-ministerstvo obrany bude snižovat vojenskou přítomnost v Evropě od roku 2018. V EU je teď kolem 67 tisíc amerických vojáků, většina V Německu, dalších 10 tisíc Američanů je v Itálii a 8 tisíc ve Velké Británii. Celkem se má uzavřít asi 15 vojenských základen, většina z nich ztratila svůj význam dávno po první studené válce v 50. letech. Pentagon ale zdůrazňuje, že Evropu v žádném případě nehodlá vyklidit. Ale tento krok souvisí s novou strategií USA danou od roku 2012, která se soustředí na tichooceánský region.

Asie a Tichomořská oblast

Tady je situace celkem jednoduchá. Bojuje se znovu o kontrolu nad hlavními obchodními cestami. USA jako odcházející ekonomická velmoc chce alespoň vojensky kontrolovat hlavní přístupy k čínské Hedvábné stezce. Hlavní historicky dané cesty jsou vidět na této mapě, včetně důležité oblasti v Jihočínském moři.

Klíčový spor se vede o tzv. Paracelské ostrovy, kde Čína volí stejnou strategii jako proamerická Jižní Korea, o které se u nás nemluví. Neobývané ostrůvky se zaberou, rozšíří se tak, aby se zde daly postavit přistávací dráhy pro letadla. Tím se zaberou i okolní pobřežní vody těchto ostrovů jako součást výsostných vod dané země. Okolní státy jako Vietnam a Indonésie na tyto a další skupiny ostrovů vznášejí stejný nárok jako Čína. Proto je v tomto sporu USA podporují proti Číně, stejně jako mlčí k záboru ostrovů Jižní Koreje u jejich hranic.

Přidejme k tomuto bodu stanovisko Ruska, i když je dáno v samostatném článku tohoto tematického čísla (Rusko jako globální geopolitický hráč). Lavrov jasně řekl, že Rusko odmítá v tomto sporu „jakékoliv zásahy třetí strany“, rozuměj USA. Samo Rusko se nepovažuje za třetí stranu v tomto konfliktu. Lavrov přímo nepodpořil ani čínské nároky a jasně řekl, že ruské stanovisko podporuje Ženevskou konvenci Law of the Sea (UNCLOS), kterou považuje za zásadní dokument. Kladně hodnotil zejména Declaration on the Conduct of Parties in the South China Sea (DOC) z roku 2002, která stanovila soubor pravidel pro průjezd Jihočínským mořem, tzv. Code of Conduct in the South China Sea (COC), jehož projednávání se zadrhlo. Závěr: Rusové přímo nepodpořili nároky Číny a nevystupují jako třetí strana konfliktu, což pilně provozují USA. Rusové chtějí, aby si to dané státy urovnaly samy a nechtějí, aby si v tomto žhavém teritoriu USA přihřívalo svou militaristickou polívčičku.

Nová hospodářská a politická situace v USA

Kandidát na prezidenta USA, republikán Donald Trump, prohlásil, že pokládá Severoatlantickou alianci za zastaralou organizaci, což napsal dokonce i v The New York Times. Na mítinku ve městě Milwaukee ve státě Wisconsin, kde Trump promluvil ke svým voličům, podrobil excentrický miliardář kritice spojence z vojenského bloku s prohlášením, že nehradí výdaje aliance na odpovídající úrovni vzhledem k USA.

Donald Trump napsal(a): „My je chráníme a oni nás okrádají. Víte, co s nimi uděláme? Nic! Buď zaplatí to, co nezaplatili, nebo budou muset z aliance vystoupit. (…) A bude-li to mít za následek rozpad NATO, ať se tak stane. (…) My platíme příliš mnoho a všichni nás klamou. Podráží nás všech 28 zemí.“

Otázka NATO se stala jedním ze sporných momentů v předvolebních debatách Trumpa a jeho soupeře Teda Cruze. Texaský senátor prohlásil, že USA musí podporovat vojenský blok, aby bylo možné čelit terorismu a zadržovat Rusko. Trump odpověděl, že aliance se vytvářela jako „protiváha SSSR, který už neexistuje, a o terorismu se tehdy vůbec nemluvilo“. Trumpova pozice se nezměnila a je kritický jak k současné roli NATO, tak k roli USA v této organizaci. Tím se vysvětluje negativní kampaň proti Trumpovi ze strany našich i washingtonských jestřábů, kteří žijí z lokálních válek, zvyšování napětí a zvyšovaných zbrojních zakázek. Trump tvrdí, že Pantagon má před očima Sovětský svaz, ten ale už neexistuje. NATO vzniklo před šedesáti lety a od té doby se neměnilo, zatímco Sovětský svaz už se transformoval v dnešní Rusko.

Trump požaduje od členů aliance, aby zaplatili své vojenské „dluhy“ dané vyššími náklady na zbrojení. Miliardář rovněž připustil rozpad NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg odmítl politikovo prohlášení komentovat.

Zdroje článku:
US military to expand global operations in 2016
National Security Strategy 2015
Defense Strategic Guidance
National Security Strategy Archive

Článek vyšel v tematickém čísle NATO, jdeme na to(2016-2). Toto tematické vydání bylo financováno díky Vašim darům na rozvoj webu. Děkujeme! Redakce a spolek e-republiky.