V předchozím díle jsem se pokusil popsat poslední vývoj na Ukrajině, dnes se pojďme podívat na druhou stranu frontových linií.

Podivné příměří na Donbase

Jestliže o Ukrajině občas něco do masmédií pronikne, Donbas ze zpravodajských relací zcela vymizel. Výjimkou byla snad jen informace o sestřelených dronech Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. OBSE při té příležitosti varovala před novým zostřením situace a naznačila, že drony sestřelili proruští povstalci. Přesto se dá při pozornějším sledování ukrajinského, ruského a opolčeneckého zpravodajství dojít k závěru, že potyčky v rámci „minského příměří“ jsou stále krvavější a že se na obě strany fronty přesunuje stále více vojáků a vojenské techniky. Obě strany konfliktu se v poslední době také častěji navzájem obviňují z dělostřeleckého a minometného bombardování (zde, zde a zde).

Zdá se však, že přes všechny těžkosti probíhá budování státnosti obou povstaleckých republik, nejpodrobněji o tom hovořil Alexandr Zacharčenko, šéf DNR.

Alexandr Zacharčenko při online debatě s občany Záporoží napsal:
Přestože poslední dva roky žijeme na Donbase – pod raketami, bombami a minami – naše víra se nikam neztratila. Zdá se mi, že vím proč. Protože jsme bojovali jako čerti a teď pracujeme jako otroci na galérách. Ale… víme, za co jsme bojovali, a víme proč pracujeme. Všichni jsme se sjednotili kolem prostých, ale překrásných myšlenek: Svoboda, Spravedlnost, Svědomí, Rovnost. V tom je naše ideologie. Chceme žít v souladu se Svědomím ve Svobodné a Spravedlivé zemi, kde jsou si všichni Rovni.

(Zdroj)

A Zacharčenko nejen hovořil, ale i jednal: 1. června 2016 podepsal dekret č. 153 „O zvláštních podmínkách obrany zájmů Doněcké lidové republiky“, kterým až do odvolání zakázal 49 lidem vstupovat do DNR a pobývat tam. Na prvním místě seznamu je oligarcha Rinat Achmetov.

Trochu jinou taktiku zvolil šéf LNR Igor Plotnickij: „Proto už nebudeme více čekat. Přejdeme do útoku. Zpočátku – na diplomatické frontě. S ohledem na právní nenapadnutelnosti naší pozice se obratíme na nejvyšší mezinárodní orgán – Radu bezpečnosti OSN – s žádostí, aby Porošenko vyplnil své povinnosti, které na sebe vzal v Minsku.“

Myslíte, že Donbas dostane šanci něco nového vybudovat? Populární ruský bloger colonelcassad je v tomto směru velmi skeptický:

Z mého pohledu je důvod aktuálního zhoršení stejný jako všechny ty předchozí. Kyjevská vláda se potýká s rostoucí vnitřní politickou nestabilitou. Jednotlivé, neorganizované, rozptýlené, živelné protesty obyvatelstva proti zvyšování tarifů a katastrofálnímu propadu životní úrovně znepokojují Kyjev tak málo, jako skupiny demonstrantů s georgijevskými stužkami na Den vítězství. Obojích je příliš málo a jsou bezmocní, mohou být kdykoli neutralizováni policií, SBU a/nebo nacistickými bojovníky. Ale samotní nacističtí bojovníci byli problémem před dvěma lety a zůstali jím i nyní. Na pozadí oslabené vlády ještě zesílili. „Nadin týden“ v Kyjevě byl dobrým lakmusovým papírkem. Savčenko je neadekvátní jednotlivec, ale křičí do davu zhruba stejná hesla jako systémoví nacisté. Kvůli PR nemohla vláda zacpat ústa „hrdince národa“ hned.

Někdo jiný by byl okamžitě obviněn z práce pro FSB a zavřen jako Kocaba, ale na příkladu Savčenko se alespoň podařilo zjistit reakci lidí na heslo: „Všechny zabít! Ať žije nacistická diktatura!“ Ukázalo se, že lidé nejsou proti. A systémoví nacisté, kteří i dříve pravidelně připomínali vládě, že ji nemají rádi, se aktivizovali. I „Azov“ (dnes nejlépe organizovaná a politicky registrovaná nacistická síla) hned provedl několik protestních pochodů.

Problém nacistické opozice řeší Kyjev rovněž standardně. Pokaždé, jakmile jsou bojovníci příliš bojovní, zahajuje se pro ně na Donbasu bojová činnost. Okamžitě jim připomínají, že vystupovat během války proti vládě je trestný čin a nejaktivnější zničí v bojích a kotlech.

(Zdroj česky / rusky)

Podle všeho čeká Donbas „horké“ léto.

Car Putin?

Existuje takový vtip o rusko-ukrajinské válce: Po několika měsících války Ukrajina ztrácí Krym a velkou část Donbasu, má 20 tisíc mrtvých a zraněných, milion uprchlíků a rozvrácenou ekonomiku. A co Rusko? To ještě ani nezačalo válčit.

Anekdota samozřejmě přehání. Nechce se věřit, že by mezi „dovolenkáři“ s ruským občanstvím v řadách povstalců nebyly žádné ztráty. Na Rusko byly navíc uvaleny sankce a ceny ropy spadly až na lednových 30 dolarů za barel, což způsobilo zpomalení ruské ekonomiky a růst sociálního napětí ve společnosti. V úzkých se ocitl i premiér Dmitrij Medveděv, který se stal terčem posměchu v médiích a na sociálních sítích, když krymským důchodcům, kteří si stěžovali na nízké důchody, odpověděl přibližně toto: „Peníze nemáme, na indexaci důchodů je budeme hledat. Přeji vše nejlepší, držte se!“ Medveděvovo „Děněg nět, děržitěs“ se v Rusku stalo bezkonkurenčně nejpopulárnější mediální hláškou tohoto roku.

Prezident Putin se na rozdíl od svého ministerského předsedy doma těší stále vysoké podpoře a ani s tou západními médii vytrubovanou mezinárodní izolací to není tak horké. Demonstrovalo to i vřelé přijetí, jehož se ruskému prezidentovi dostalo v Řecku, kde se za přítomnosti řeckého prezidenta zúčastnil oslav tisícileté přítomnosti ruských mnichů v klášterech mnišského státu na Svaté hoře Athos. Vladimir Putin stál při mši sloužené na počest jeho příjezdu na místě, na němž stával trůn byzantských carů.

Vladimir Putin na Svaté hoře Athos řekl: „Jsem zde podruhé a pokaždé cítím zvláštní teplo, dobrotu a ty nejlepší vztahy nejen ke mně jako k hlavě ruského státu, ale i k ruskému národu i ke všem lidem“. Řekl, že na Svaté hoře probíhá velmi důležité „a velmi potřebné dění pro pravoslavný svět“, spojené s upevňováním morálních opor společnosti. „Ve značné míře jste zdrojem tohoto dobrodiní“, řekl Putin. Krátká modlitba, odsloužená v chrámu, je byzantský pradávný zvyk, spojený s vítáním biskupa nebo vážené civilní osoby. Během modlitby byly zpívány písně chrámu a potom byla přednesena modlitba s prosbou o zdraví, život a milost otroka Božího Vladimíra s rodinou a jeho okolím. (Zdroj)

Jestli v tom všem je nějaká symbolika, to ponechme na fantazii hlídacích psů euroatlantické demokracie. Pro nás je spíše důležitý ten fakt, že se ruský prezident při své návštěvě Řecka setkal i s šéfem opoziční Nové demokracie.

Vladimir Putin se také v Soči setkal s ministerským předsedou Malajsie Nadžíbem Razakem, kde dohodl koordinaci vyšetřování okolností pádu letu MH17 nad Ukrajinou. Malajská vláda poté oznámila, že zahájí nezávislé vyšetřování údajného sestřelení malajského civilního letadla v ukrajinském vzdušném prostoru. (Zdroj)

V říjnu 2012 vyšel na E-republice článek Rusům zahrádky, Američanům trávníky a Čechům… billboardy, v němž jsme popisovali fenomenální úspěch zákona, který přijala ruská Duma v roce 2003 a jenž garantoval každému ruskému občanovi právo na bezplatné přidělení privátního pozemku ve velikosti od 8900 až 27 500 čtverečních metrů. Od 1. února příštího roku budou mít všichni občané z dálněvýchodních oblastí Ruské federace právo požádat o 1 hektar zemědělské půdy. Zákon se bohužel pro nás a bohudík pro Rusy nevztahuje na cizince a obsahuje podmínku, že takto získaná zemědělská půda nesmí zůstat ladem. Zde se můžete podívat na to, kolik bylo podáno a vyřízeno žádostí.

A zde se můžete podívat na něco, o čem jsme si v roce 1989 mysleli, že už to v nových poměrech nebude potřeba – propagandistický dokument ukrajinské redakce Radia Svoboda, který používá tytéž postupy, jež používala Československá televize k diskreditaci Charty 77.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!