Covid zdravotní a Covid politický

Úvaha občana nad těmito pojmy

Nedávno jsem zachytila slova jednoho vzdělaného pána, kterého si velmi vážím. Ve svém povídání použil výrazy „covid zdravotní“ a „covid politický“, což mne nejen zaujalo, ale především přivedlo k přemýšlení o tom, co se za těmito pojmy skrývá, co tím onen řečník myslí a co bych si pod těmito pojmy dokázala představit já.

Covid zdravotní

Co se tím asi myslí, to je asi každému jasné. Od března 2020 tady máme dle sdělení médií, vlády, epidemiologů a virologů jakýsi nový druh koronaviru a smrtelnou nemoc zvanou Covid-19. Jako každý, také já jsem zpočátku podlehla té vlně strachu, na které se nesla mediální masáž obyvatelstva. Sledovala jsem s napětím statistiky a každou tiskovou konferenci vlády, krizového štábu, ministra zdravotnictví a různých vládou jmenovaných a povolaných odborníků. Dezinfikovala jsem nejen ruce, ale rovněž každou položku nákupu, třikrát týdně jsem raději dezinfikovala kliky a podlahy v bytě. Měla jsem velké obavy o osobu blízkou, která teoreticky spadá do jedné z ohrožených skupin.

Asi po třech týdnech mi došlo, že na ulicích „neleží stovky mrtvých“, že v přepočtu na procenta zveřejňovaná statistická data vůbec neodpovídají epidemii a tudíž ani vyhlašovaným nařízením. Záměrně neužívám termín opatřením nebo doporučením. Zbavila jsem se strachu, ale nepřestala jsem dodržovat v nouzovém stavu předepsaná nařízení. Sehnala jsem si vitamínové doplňky na podporu imunity, začala jsem pravidelně cvičit a toulat se po lese a po liduprázdné krajině v okolí. Naštěstí jsem tehdy ušila jenom jednu roušku a ty další, chirurgické, jsem postupně sehnala v lékárnách.

Byla jsem jednu chvíli v pokušení vytáhnout starou Veritasku a šít roušky ze zbytků bavlněných látek pro celé příbuzenstvo a okolí. Kdybych to udělala, tak dnes, po roce, bych ty roušky mohla zase uložit jako nepotřebné odstřižky do svého šicího koše nebo bych je mohla v úhledném balíčku zasílat ministerstvu zdravotnictví nebo vnitra, případně na Úřad vlád ČR. Po roce nošení těchto látkových masek/náhubků jsme se dozvěděli, že jsou ty podomácku vyrobené nedostatečné a je třeba je vyměnit za zcela jiné. Ani tyto nám ale vláda nehodí do schránky, budeme si je kupovat za několik tisíc měsíčně z rozpočtu našich rodin. Ještě mě napadá otázka, kde se takové množství infikovaného materiálu/odpadu bude likvidovat a kam jej budeme odhazovat?

Během té tzv. první vlny pandemie jsem od vlády a vládou zainteresovaných odborníků na viry a epidemie stále častěji slyšela do té doby ne příliš užívané výrazy jako například: sociální distanc, home office, distanční vzdělávání, denně jsem zaznamenávala v médiích výzvy k většímu propojení lidí a digitálních ekonomií. AHA! Začaly se množit nabídky online sledování kultury a sportu a výzvy k placení výhradně nebo přednostně platebními kartami, tedy výzvy k omezování plateb v hotovosti a podobně. AHA!

Jako jedno z prvních opatření/nařízení na tzv. ochranu těch nejzranitelnějších skupin obyvatelstva – „našich babiček a dědečků“ – bylo nařízeno tyto osoby buď přímo izolovat v zařízeních sociální péče, anebo těm dosud samostatnějším bylo důrazně kladeno na srdce, aby nevycházeli pokud možno z domu a s nikým se nestýkali. Zatímco v zařízeních sociální péče živořili a umírali senioři v sociální izolaci a v digitálním koncentráku, senioři žijící v domácnostech raději téměř dobrovolně nevycházeli a nákupy jim nosili dobrovolníci nebo rodina či známí. Rodiče se začali bát návštěvy svých dětí, prarodiče se báli potkat se svými vnoučaty a naopak. Také ve svých opuštěných domovech umírali senioři steskem a v důsledku sociální izolace.

Česká televize nabídla dětem a rodičům malých dětí speciální programy jako Učí telka, děti si začaly zvykat na distanční výuku a zpočátku si pochvalovaly, jak je to príma být doma s rodinou a někdy doslova v pyžamu jít do školy. Ministr školství a někteří politicky korektní ředitelé nebo učitelé veřejnosti vyprávěli pohádky o tom, jak si všichni už bez větších potíží zvykají na ten nový styl a jak se ohromně zvýšily u dětí i starších kolegů pedagogů digitální kompetence. AHA! Po skončení první vlny epidemie a před očekávaným začátkem nového školního roku nám pan ministr vyprodukoval novelu zákona č. 561/2004 Sb., která zavádí pravidla a povinnost distanční výuky. Tato novela vstoupila v platnost 25. 8. 2021. AHA!

Od té doby ostatně pan ministr Plaga ve svém resortu prosadil další nesmysly, jimiž likviduje české školství, a to bez ohledu na názory vysoce kvalifikovaných a k tomu povolaných odborníků a naprosto bez ohledu na názory rodičů nebo studentů. Ve výčtu těch stále opakujících a přetrvávajících nařízení, která nás po roce přivedla na neslavné první místo v počtu nakažených a zemřelých v Evropě, by bylo možno pokračovat, ale snad ta nejdůležitější jsem zmínila. Vlastně ne! Zapomněla jsem na jedno důležité opatření, a to na masívní testování PCR testy a antigenními testy, o kterých už většina národa ví, že jejich spolehlivost je mnoha odborníky zpochybňována a de facto nebo dokonce de iure nejde ani tak o nějaký test, jako spíš o dobrovolně vynucený a podstoupený odběr genetického materiálu, s nímž je nakládáno jak?

Na Slovensku při velmi nízkých číslech nakažených a zemřelých bylo nařízeno (!) „dobrovolné“ celoplošné testování. Nyní se tato země ocitá skoro ve stejné situaci jako Česká republika. Výsledky testování ukázaly, že do 1. vlny celostátního testování se zapojily dvě třetiny z pěti milionů obyvatel země a že je mezi nimi asi procento nakažených. Čemu a komu tedy to testování většiny zdravých osob posloužilo a jaký efekt v boji s pandemií přineslo?

Nařízení vlády byla a stále jsou veřejnosti prezentována jako nezbytná opatření v boji proti covidové pandemii. Byla a jsou vyhlašována celoplošně, bez ohledu na situaci v jednotlivých regionech. Jak neustále prodlužovaný nebo opakovaně vyhlašovaný nouzový stav – já říkám nuzný stav – , tak i mnohá nařízení vlády jsou dle rozhodnutí několika soudů nezákonná a protiústavní, neboť jsou v rozporu s Ústavou ČR/Listinou základních práv a svobod, dle vyjádření některých právníků jsou také v rozporu s mezinárodními úmluvami na ochranu zdraví a integrity lidských bytostí.

Zajímá mne velice, jak se k problematice postaví Ústavní soud. Zamýšlím se celou dobu nad tím, zda ta výše zmiňovaná opatření/nařízení mají něco společného se skutečnou ochranou zdraví lidu, když všechna vedou jen k plošně zaváděnému sociálnímu distancování, k snížení mobility, k home office, k stále masivnějšímu propojování lidí s digitálními technologiemi, ke krachu desetitisíců živnostníků a především k omezování osobních svobod zaručených občanům nejvyšším zákonem a úmluvami s mezinárodní platností. AHA! Je dokonce omezováno základní přirozené právo každé lidské bytosti, což je právo volně a z plných plic dýchat.

Lidem je v podstatě při tzv. testech na odběrových místech odebírán genetický materiál, a to zejména statisícům těch zdravých, nikoliv těm, kteří mají příznaky onemocnění a byli diagnostikováni… Covid pozitivní neznamená být automaticky šiřitelem viru nebo být nemocný. Dokonce se budou takto testovat i naše „bezpříznakově nemocné“ děti, pokud budou chtít znovu nastoupit do školy. K tomuto záměru jsem se již písemně vyjádřila a své vyjádření jsem zaslala MŠMT. Reakce jsem se nedočkala, ale ani ji nečekám, pouze jsem se vyjádřila a tím jsem se zbavila narůstající frustrace.

Za účinná protiepidemická opatření nebo nařízení považuji něco zcela jiného, než je dvacet tisíc mrtvých, kolabující zdravotnictví, krach desítek tisíc malých firem a stupňující se omezování práv a svobod. Postrádám od vlády a těch renomovaných epidemiologů a virologů jakoukoliv osvětu o prevenci onemocnění Covid-19 nebo o tom, jaké léky lze v léčení této nemoci použít v domácích podmínkách. Naprosto postrádám také informace o tom, jak se vlastně covid-19 léčí v nemocnicích. Pokud se ve sdělovacích prostředcích sdělují informace o léčbě nebo prevenci, jde pouze o masívní propagaci v cizině vyráběných a klinicky v III. fázi neodzkoušených vakcín nového typu. Před zraky vystresovaných občanů zírajícími na ČT 24 defilují zdravotníci v „atombordelu“ nebo pacienti s ventilátory apod. Pokud se veřejnost dozvídá o lécích, jako je Isoprinosin či Ivermektin, které se v léčbě pacientů s Covidem-19 používají v zahraničí a leckde již i u nás, tak se to určitě nedozvídá z mainstreamových médií a od vlády ČR, ale maximálně od svých známých lékařů nebo od odvážných poslanců, kteří jsou ještě za ty informace šikanováni a ostouzeni. Jeden primář z Moravy nám představil poněkud jiný pohled lékaře na hospitalizaci a léčbu v souvislosti s Covidem-19 než tu, kterou nám prezentují mainstreamová média, ale byl velmi brzy nato tzv. vymístěn ze své pozice.

Takže toto byly moje některé poznámky a asociace k termínu „covid zdravotní“. Nyní se dostávám k tomu „covidu politickému“ nebo spíše ideologickému – a uvidíme, jak se bude lišit od toho zdravotního.

Covid politický

Všechna ta nařízení vlády, která byla a jsou vydávána a schvalována v nouzovém stavu jako opatření v boji proti covidu, nás údajně mají zachránit, jsou však podstatě nařízeními politickými, a jak vidíme, mají některá z nich již dnes pozorovatelný destruktivní vliv na náš život. Nejsou to totiž opatření, která by za ten rok s covidem vedla k vítěznému postupu v boji s epidemií. Nejsou to opatření vedoucí k masívní prevenci, osvětě a k účinné samoléčbě v domácích podmínkách. Nejsou to opatření, která by nás vracela do života, jak jsme ho znali před 1. březnem 2020.

Pomalu už se přestává mluvit i o tom, že ti lepší a zodpovědnější, tzn. ti očkovaní, se do takového života budou moci vrátit. Spíš se začíná hovořit o jakési „nové normalitě“. A ani ty vakcíny, to světlo na konci tunelu, už neznamenají automaticky osvobození od náhubku a sociální izolace a omezení všeho druhu. Vir prý neustále mutuje, a tak bude třeba nových druhů vakcín a ty ještě nemáme, takže s covidem a očkováním asi na věčné časy a nikdy jinak! AHA!

Vše se zhoršuje. Jsme prý statisticky nejhorší v Evropě, krachují firmy, mrtvých přibývá, děti hloupnou. Matky, jež jsou na home office, nebo ty pečující o děti, které nechodí měsíce do škol, jsou na pokraji fyzického i psychického vyčerpání. Vzrůstá počet onkologických pacientů, mnozí z nich umírají v důsledku pozdě diagnostikovaného onemocnění. Přibývají sebevraždy a narůstají počty pacientů s psychiatrickou diagnózou. Likviduje se kultura a vzdělanost, omezují se práva a svobody. Přesto budeme dále v nouzovém stavu a v domácím digitálním koncentráku. Ta politická, a nikoliv účinná, protiepidemická opatření, jsou oním politickým covidem.

Přes všechna katastrofální čísla a výsledky budeme v tomto trendu pokračovat asi dál. Teď už si budeme muset tajně odskočit za hranice katastru nebo okresu, abychom si v lese zazpívali nebo se v něm volně nadechli, stejně jako ten švec v pohádce Pyšná princezna! Ale opravdu jen tajně!!!

Závěrem

Nedávno jsem objevila velmi zajímavé video o Světovém ekonomickém fóru, jehož prezidentem je Klaus Schwab. Jeho knihu si vystavil pan ministr Karel Havlíček ve své pracovně a ukázal ji národu v jednom svém vstupu na komerční televizi. Hned jsem si té knihy a jejího názvu Covid-19 Great Reset povšimla a následně jsem se z veřejně dostupných zdrojů dovzdělala ohledně WEF a pana Klause Martina Schwaba.

A ejhle, co jsem zjistila. Knihu Covid-19 The Great Reset napsal Thierry Malleret a jako spoluautor se uvádí Klaus Schwab, velký zastánce globalizace a globalismu. Klaus Martin Schwab je zakladatelem a prezidentem Světového ekonomického fóra (WEF). Podle Světového ekonomického fóra je pandemie viru Covid-19 obrovskou příležitostí pro celkové oživení ekonomiky a obecné nastavení směřování do budoucna, co se týká ekonomiky, politiky a globálních vztahů. Dalším cílem je nastavení 4. průmyslové revoluce, která by měla svět ještě více digitalizovat pomocí nově vzniklých ekonomických a veřejných digitálních infrastruktur.

Klaus Schwab vychází z teze, že staré systémy nejsou již vhodné pro 21. století. Domnívá se, že nastal čas na přetvoření systému pro potřeby postcovidové doby a nastolení nové normality.

Jak vyplývá z cílů akčního plánu WEF z r. 2020, tato globální transformace vychází z cílů, z nichž vybírám ty nejdůležitější:

• Žádná státní a národní suverenita
• Posílení mezinárodních organizací a kartelů
• Větší vliv politických nevládních organizací
• Transhumanismus (větší propojení lidí a digitálních technologií), vytváření digitálního pracovního prostředí
• Méně majetku pro občany a více pronájmů, půjček, leasingu

Tyto a další záměry najde každý, kdo má zájem je studovat, na stránkách WEF a v pramenech veřejně dostupných zdrojů.

Když v závěru své úvahy přemýšlím o tom, proč jsem do ní zařadila i zmínku o idejích Great Resetu vycházejících z Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, tak asi proto, abych vybídla čtenáře k vlastní úvaze na téma covid zdravotní a covid politický.

Pozorný čtenář si jistě povšiml některých, snad čistě náhodných, podobností mezi již probíhajícími společenskými procesy a těmi hlavními trendy směřování naší civilizace dle Great Reset.