Deklarace sester k nátlaku na očkování

Tato Deklarace je vyjádřením našeho nejupřímnějšího názoru a přesvědčení, vycházejících z naší zkušenosti a praxe.

Obsahuje naše zklamání, rozhořčení i smutek ze situace, kterou v této zemi nelidským a bezcitným způsobem vytváří politici, státní úředníci a malé odborné skupiny, které již zcela ztratily naši důvěru. Svým vyjádřením se připojujeme ke zveřejněné „Deklaraci lékařů k nátlaku na očkování“. Odvahy našich lékařských kolegů si vážíme. Stejně jako oni nespatřujeme lidsky a morálně odůvodnitelné žádné povinné Covid – očkování.

Víme, že je nás velmi mnoho, kteří se s těmito názory i zkušenostmi ztotožňují. Těch, kteří cítí velký útisk, rozhořčení, cítí se podvedení a zklamaní. Pevně věříme, že tato Deklarace podpoří právě vás.

Naprosto stejně jako lékaři, vnímáme že se ústy politiků i mnohých lékařů a vědců šíří nejistota a strach. Byli jsme oklamáni a stále jsme klamáni výroky, že uděláme za koronavirem tečku. Díky tomu vzniká kult, rozdělení společnosti na privilegované – Covid očkované a na diskriminované, tzv. “odmítače”, antivaxery čili odpůrce zaváděného Covid očkování. Ti, včetně očkovaných, odmítajících další, posilující dávku, čelí společenské stigmatizaci. Klade se jim za vinu současná těžko zvladatelná situace, provázená nelogickými a navzájem protichůdnými opatřeními.

Oprávněně vzrostla nedůvěra, a to i očkovaných.

Ordinace praktických lékařů se takřka přes noc přeměnily v „call centra“. Často je nemocný léčen na dálku bez lékařské prohlídky. Proto mnozí přicházejí do nemocnic i s banálními případy a jsou “pro jistotu” hospitalizováni. V jiných případech, se nechají sanitkou převézt pozdě, s plně rozvinutým obrazem C19. Díky nedostatečné ambulantní péči se často ocitají v kritickém stavu a následně plným právem obsazují lůžka intenzivní péče, a to nezávisle na tom, zda očkovaní jsou či nikoliv.

Jsme toho názoru, že nejvíce selhávají odborníci a s nimi ti lékaři, kteří nevedou dialog. Přenechali odpovědnost v rozhodování na neodborné vládě a marketérech, kteří mají jiné zájmy. Z tohoto důvodu dochází k podléhání politickým tlakům, a plnění nelogických opatření. Nechrání a nepodporují tak nejen své pacienty, ale také nás zdravotníky, bez kterých by péče nejen o nemocné nebyla možná.

Jakkoli obtížně zvladatelná situace je, a navzdory vládním opatřením, která nám ztěžují práci, jsme připraveni poskytovat zdravotní, ošetřovatelskou i pečovatelskou péči v plném nasazení. Vytváří se prostor pro segregaci a diskriminaci, byť pracujeme jako jeden tým, který má stejný cíl. Drtivá většina z nás vnímá svou práci jako poslání. Pomáhat v nouzi máme jako základní příčku žebříčku hodnot a součást naší integrity.

Pečujeme o potřebné bez rozdílu barvy pleti, přístupu k očkování, pohlaví, nemoci. A to se nyní mění. Čím dál častěji se setkáváme se vzájemnou nenávistí, zlostí a útoky ze strachu a neporozumění. Vytrácí se lidskost, vzájemnost, pochopení, jak ze strany pacientů, tak ze strany zdravotníků. Jsme přesvědčeni, že tuto změnu nemůžeme dopustit, a to je další důvod proč tu dnes stojíme. Chceme zůstat lidmi se vzájemný respektem a porozuměním k ostatním. Lidmi s možností volby. Často jsme svědky životních úspěchů, milníků, ale i lidských tragédií. Jsme ti, komu se lidé svěřují se svými starostmi ale i radostmi, ti kteří vidí jejich tváře, ze kterých můžeme mnohé vyčíst.

Teď, nevidíme a neslyšíme nic, jen cítíme strach a nejistotu.

V posledních dvou letech mnozí z nás pracovali nepřetržitě ve zcela nových podmínkách, učili se za pochodu novým postupům, mnohdy s velkými, rychlými a nejednoznačnými změnami. A zvládli jsme to. Byli jsme v první linii. I když jsme měli strach z neznámého, dobrovolně a svobodně jsme se rozhodli, že do toho půjdeme a stále pomáháme. I mnoho dobrovolníků z řad mediků, hasičů, policistů, studentů a dalších. Mnozí z nich zůstali a stále jsou s námi.
Na výzvu, že zdravotnictví potřebuje pomoc, přišli zdravotníci, kteří již v oboru zdravotnictví nepracovali z důvodů finančních, rodinných, věkových a jiných. Svobodně se rozhodli a dobrovolně přišli. Doma nechali své děti, partnery, rodiče a bojovali nejen se strachem, co je vlastně čeká, ale, mnohdy právě s rodinou a partnery.

Připojili se i rodiče a prarodiče mnohdy ve věku 60+ aby se postarali o naše děti s vědomím, že se jich to může zdravotně dotknout. Šli do toho, a stále je tu máme a potřebujeme je z důvodu nesmyslně vyhlašovaných karantén ve školských zařízeních a tím nedostatku zdravotníků.

I přes tyto překážky, které jsou nám kladeny, stále odoláváme a plníme své závazky.

Nyní nám tuto možnost berete. Naprosto nelidsky nás vyhodíte, ukončíte pracovní poměr výpovědí, bez mrknutí oka, aniž byste jen na chvilku připustili, že řada z nás byla C19 zasažena, a s námi celé rodiny a přátelé. Přesto jsme se vrátili, a bez dalších výmluv jsme se opět postavili do první linie.

Ani na chvilku jste nepřipustili, že my, kteří se denně potkáváme se zdravotními riziky, jsme v důsledku prodělání různých infekčních onemocnění včetně C19 ta nejméně ohrožená skupina.

Bezostyšně rozhodnete, že nebudou další generace studentů zdravotnických oborů. Vezmete jim právo na vzdělání, pokud se nepůjdou očkovat. Tím docházíme k názoru, že vám nejde o naše zdraví a zdraví našeho národa. Šlapete po našich právech, důstojnosti a naši životních hodnotách, na základě, kterých jsme se my sami rozhodli pracovat v oboru, kde pomáháme slabým a nemocným, podporujeme zdravé a silné a stojíme při zázraku života narození, ale také držíme za ruku, když přichází konec.

Nesouhlasíme s rozdělováním lidí na občany první a druhé kategorie. Naším záměrem je společnost nikoliv rozdělovat, nýbrž stmelovat a překlenout existující propasti. Snižovat polarizaci a napětí panující ve společnosti. Zahájit slušný dialog, komunikaci na odborné úrovni s mnohostrannou dohodou. Zamezit odchodu, už tak chybějícího zdravotního personálu. Eliminovat strach ze ztráty zaměstnání, pro svůj postoj k očkování.

Vraťme naši profesi důstojnost a spolupráci!
Zachovejme současná pracovní místa!
Zrušme jakoukoliv diskriminaci!
Očkujme dobrovolně!

18. prosince 2021

Mgr. Lada Červenková, zdravotní sestra a fyzioterapeut
Adriana Čipižáková, zdravotní sestra, pedagog, instruktor, Praha
Martina Mrkosová, zdravotní sestra, Jihlava
Bc. Eva Peterková, zdravotní sestra, Velké Meziříčí
Veronika Vlková, pečovatelka, Chomutov

Úvodní signatáři v abecedním pořadí

Připojit se můžete ZDE