Už jsem dělal komentovaný graf na toto téma před pár lety. Teď přišla doba ho aktualizovat a doplnit informacemi, které se objevily mezi tím.
(Poznámka překl.: Úmrtnost (roční) 1 promile znamená, že v daném roce umřel 1 člověk z 1000. Popisky ke grafům: Modrý graf odpovídá porodnosti, červený graf úmrtnosti a zelený přírůstku obyvatel.)
Předem upozorňuji, že jsem k tomu použil jen archivní a oficiální data ЦСУ СССР (Центральное статистическое управление) a Росстата (Федеральная служба государственной статистики Росстат, dříve Госкомстат). Žádné hypotézy liberálních demografů typu Andrejeva, Darského a Charkové s jejich fantastickými čísly tady nenajdete.
Začátek od roku 1913. Použity jsou data od 50 evropských gubernií Ruského impéria, tj. nejlepší ukazatele. Vidíme charakteristickou demografii předindustriální společnosti s velikou porodností i úmrtností, s délkou života 31 – 33 let. V té době byla typická délka života v Evropě 45 – 50 let. O něco podrobněji si o tom můžete přečíst zde.
Příchod bolševiků k moci způsobil revoluci ve všem, včetně demografie. Vcelku pro 20. a 30. léta je charakteristické prudké a stabilní snížení úmrtnosti obyvatelstva z 25 – 30 promile na 18 – 20 promile, což v souběhu s vysokou porodností stále ještě vesnického obyvatelstva vyúsťuje v maximální růst obyvatelstva 25,7 promile v roce 1928. Je také zajímavé porovnat tyto úspěchy s předrevolučními trendy, které jsem naznačil čárkovanými čarami s šipkami přímo na grafu.
Stalinské zrychlené reformy, které začaly koncem 20. let, se odrazily na demografických procesech prudkým a dlouhým snížením porodnosti na konci 20. a v první polovině 30. let. Následkem hladomoru v roce 1933 byl lokální skok úmrtnosti 915 tis. lidí ve srovnání s ukazateli předchozího roku. V celém SSSR také kvůli hladu umřelo celkem 2,5 mil. lidí. Pro srovnání verze liberálů o hladomoru uvádí číslo 7 mil. lidí a úmrtnost 70 promile pro celé SSSR. Otázky spojené s růzností těchto čísel analyzuji zde a zde.
Pak je tu Velká vlastenecká válka. Za léta 1941 – 1945 data chybí. Přímé ztráty se odhadují na 16 – 27 mil. lidí. Zkoušel jsem provést rekonstrukci ukazatelů úmrtnosti v letech 1941 – 1945 se všemi ztrátami. Vyšlo mi z toho, že největší úmrtnost byla v roce 1943 a to 69,5 promile. Porovnejte to číslo s fantaziemi našich liberálních odhadů hladomoru, kteří uvádějí 70 promile v roce 1933. A zeptejte se sami sebe: „Jak je možné, že v nejtěžším roce války byla celková úmrtnost menší, než v mírovém roce 1933?“ V roce 1942 bylo v zemi vše najednou: bombardování, evakuace, boje, hlad, nemoci, blokáda Leningradu. A celková úmrtnost vyšla dokonce menší, než v roce 1933 ve verzi liberálních hladomorščiků, kdy v zemi, přitom ne v celé, ale jen v nějakých třech až čtyřech oblastech byl hlad, ale nic víc?
Poválečná doba je charakterizována růstem porodnosti a prudkým snížením úmrtnosti. Projevuje se zlepšení životních podmínek a všeobecné rozšíření úspěchů medicíny (antiseptika a antibiotika). Je tu skok úmrtnosti v roce 1947 způsobený neúrodou spojenou s poválečnou destrukcí. Vysoká úmrtnost v tomto roce je vyšší přibližně o 400 tis. lidí v porovnání s předchozím rokem.
Období vlády Chruščova je charakteristické pokračováním tendencí stalinské doby až do počátku 3. etapy demografického zlomu, který znamenal prudké snížení porodnosti v důsledku urbanizace (přechod obyvatelstva do měst). Pokud lze stalinskou dobu možné nazvat dobou zrychlené industrializace, pak chruščovovská doba je dobou zrychlené urbanizace.
Brežněvova vláda je charakteristická postupným růstem úmrtnosti od roku 1965 až do 80. let. Příčiny tohoto růstu jsou rozebrány zde. V 80. letech se tento proces zastavil a objevil se trend ke snížení. Porodnost je charakterizována růstem s vrcholem zapříčiněným opatřeními gorbačovské protialkoholní kampaně a snížením na konci 80. let. Lidé „ucítili“ blížící se problémy perestrojky a projevilo se druhé echo nízké porodnosti za 2. světové války.
Pro vládu liberálů Jelcina a Putina je charakteristické rychlé a katastrofální zhoršení všech ukazatelů na dlouhou dobu od roku 1992. Oficiální demografický úbytek za dané období je 13,24 mil. obyvatel, ale pokud jako základ k výpočtu vezmeme prognózu Goskomstatu SSSR z roku 1991, je to k roku 2010 19,4 mil. obyvatel. Úbytek je výsledkem snížení porodnosti a vysoké úmrtnosti najednou. Vysoká úmrtnost je podle různých výpočtů odhadována od 4 do 14 mil. lidí za 20 let. Podle mých výpočtů je rovna 8 až 10 milionům lidí. Jednu z metod výpočtu je možno vidět zde.
Zvláště se zastavíme v putinském období. Od roku 2006 vidíme překonání katastrofálních tendencí v demografii RSFSR. Roste porodnost a padá úmrtnost, což za poslední dva roky přineslo nevelký přirozený přírůstek 0,1 a 0,2 promile. Příčiny růstu porodnosti podrobně analyzuji zde.
Co nás čeká? Prognózu Rosstatu můžete vidět zde.
Překlad: Sio
19 komentáře