EET je e-e

Předesílám, že v krácení daní nespatřuji statečný čin občanské neposlušnosti, ale obyčejnou zlodějinu, nářky hospodských a jiných zelinářů, že zkrachují, když budou platit daně, mě vyloženě iritují, a tudíž elektronickou evidenci tržeb (EET) považuji v principu za správnou. To ale neznamená, že budu nekriticky přijímat jakoukoliv její implementaci. Základem každé daňové a jiné povinnosti je zákon – tak jsem si ten zákon č. 112/2016 Sb.zákon č. 112/2016 Sb. přečetl. A řeknu vám, že mi přijde hodně mizerný (interně si tu můžeme přiznat, že je to pěkná sračka).

Takovýhle zákon by totiž podle mě měl být srozumitelný úplně každému a každý by měl být po jeho přečtení schopný se jím řídit. To ale v případě zákona o EET neplatí. Mám poměrně vysoké mínění o svých právních a technických znalostech, ale zákonu o EET bych dostát nedokázal.

Tak například ani při nejlepší vůli nedokáži rozklíčovat, o jaké platbě hovoří následující ustanovení (§5, písm. b):

…bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat…

Přitom je to podle mě klíčová věta, od které se odvíjí tolik diskutovaná povinnost evidovat tržby při platbě kartou. Nebo se to dokonce vztahuje i převody mezi účty (platby faktur)? Proč je v zákoně, který se týká všech, tak odborná formulace?

Nebo proč mají z EET výjimku veškeré finanční instituce, vodárny a elektrárny? Proč zase banky? DPH neplatí, EET se jich netýká…

A proč je tam výjimka pro veřejné záchodky (§12, odst. (3), písm. j)? To zákonodárce nezná Čechy, to neví, že do půl roku zmizí všechny hospody a zemi zaplaví veřejné záchodky z rozšířenou obsluhou? A proč mají výjimku prodejní automaty?

Co je ale asi vůbec nejhorší, že po přečtení zákona vůbec netuším, kam a jak tržby podle EET hlásit. Jasně, že datovou zprávou (§19, odst. (1)), ale co se tím myslí? Je to zpráva odeslaná systémem datových schránek (ISDS), nebo se to bude posílat někam na server? Je to SMS, XML, EDIFACT, nebo co vlastně?

A co v té zprávě vlastně má být, když je požadováno třeba takové označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována (§19, odst. (1), písm. c), nebo pořadové číslo účtenky (§19, odst. (1), písm. d)? To není ani zdaleka tak jasné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tak třeba to pořadové číslo účtenky je v rámci celého EET, v rámci poklady, v rámci poplatníka, v rámci dne? Nikde jsem nenalezl vysvětlení. Nebo to označení pokladního zařízení, tím se myslí sériové číslo, výrobce a model či nějaký identifikátor přidělený Ministerstvem financí nebo Finanční správou? Nebo si to může určit plátce sám libovolně a jen rozlišovat jednotlivá svá zařízení?

A to nemluvím o tom, že nejsou nikde definovány limity maximální délky, takže je jen otázkou času, kdy nějaký Cibulka pošle označení zařízení „moje-pokladna-kterou-používám-jenom-pro-doklady-podle-EET“. To jsem zvědavý, co se pak bude na serverech dít.

Samotný zákon sice zná zmocňující ustanovení (§19, odst. (3)) pro vydání vyhlášky, jenže tou je evidentně 269/2016 Sb., která nic z toho neřeší.

Ne, takhle by se podle mě zákony psát neměly, a už vůbec ne takové, které se týkají široké laické veřejnosti.

Převzato z blogu Tribun