Národ může být předávkován wattáží svých nástrojů stejně nebezpečně, jako obsahem kalorií v jídle, je však daleko těžší si přiznat národní energetické obžerství, než nezdravé stravování. Wattáž na osobu, která je kritická pro zdraví společnosti, leží v rozsahu, jenž se nachází mnohem výše, než je příkon, který kdy poznaly čtyři pětiny lidstva, a daleko pod silou, již ovládá řidič volkswagenu. To uniká jak tomu, kdo spotřebovává míň, než je optimum, tak tomu, kdo spotřebovává víc. Ani jeden není ochoten se vypořádat s tímto faktem. Pro ty na nižším vývojovém stupni spočívá zrušení otroctví a dřiny v zavedení vhodné moderní technologie, u bohatých spočívá řešení problému, jak se vyhnout ještě horšímu úpadku, ve skutečném uvědomění meze ve spotřebě energie, za níž technický proces začíná diktovat společenské vztahy. Kalorie jsou biologicky i společensky zdravé jen potud, pokud zůstávají v úzkém rozmezí, které odděluje „dost“ od „příliš“…
Participativní demokracie vyžaduje nízkoenergetickou technologii a svobodní lidé musejí putovat na cestě k plodným společenským vztahům na kole.
Celý článek najdete v Britských listech
Stanův komentář: Prosím, nenechte se odradit úvodními slovy překladatele ani délkou Illichova eseje. Za čas, který mu věnujete, budete bohatě odměněni.
