Fčely

To byste nevěřili, jak zajimavym společenstvim su take obyčejne, blbe fčely. V mnoha ohledech připominaju lidi. Ti su tež taci blbi. Zvlaště někteři.

Fčelstvo je stat, řizeny fčelařem. Fčelař je cosik jak Bilderbeg a lobisti dokupy. Tak to je od te doby,co přestaly žit samostatně kajsik ve stromu. Fčil žiju v ule, dřou jak koně a čekaji, až jim fčelař da na zimu davky. Ale pojďme popořadě.

Su 3 druhy fčel – matka, šefova, ta jen klade vajca a nic jineho nerobi, jen šiři po ule svoji vuni fajnu naladu. V lidskem kolektyvu obvykle šefova rozšiřuje nervozitu, ale to je jina otazka. Kromě šefove su v ule dělnice, kere robi všecku robotu a pak tam su nezaměstnani trubci. Takych trubcu je v lidske společnosti tež dost. Překvapivě oproti lidskym trubcum maju ti fčeli jakusik neznamu duležitu funkci. Zjistilo se, že pravicovi fčelaři, keři z ulu vyhnali všecky trubce, měli menši medny vykon a fčelstvo chřadlo. To je tak, jak je roba bez chlopa. Tež chřadne a je nervozitni.

Kromě fčel žije v ule taky divny, černy tvor /varroa destruktor/, kery se ku nam dostal kajsik z Asie. Jeho jedinym ukolem je fčelam pit krev a množit se. Hodně fčelařu podlehlo multykulturni teorii, že když fčelam pije krev, tak je nuti rychleji letat a nosit vic medu. Vysledkem těchto multykulturnich uchylu bylo, že jim fčelstvo vymřelo. Dokonce až tak, že se vyskytly no-fly bezletove zony, kaj žadne včely nebyly a snižila se urodnost plodin. Vyhodne je, že když vymřu fčely, vymře aji ten černy tvor, bo se jinak neuživi. Z hlediska produkce medu to ale neni dobry zpusob řešeni multykulturnich problemu.

Nedavno se ukazalo, že se možeme těšit na dalšiho spolubydlíciho /aethina tumida/, to je taky divny brouk z Afriky. Žere sladke. Letos byl detekovany ve větši miře v Italske Kalabrii a šiři se na sever. Africke fčely se s nim dokážou vyrovnat, když vleze na plast, natlači ho  do cely a  zazdi na doživoti v hladomorně. Ne tak fčely v Evropě, bo ty su multykulturně zblbnute, nechaji ho volně běhat po ule a dělat neskutečny bordel.A nikdo nevi, co s tym. A bo se už počita, že se u nas usidli ve velkych počtech, tak dostal aji česke meno: lesklaček ulovy.

A fčil v jakim kabatu ma fčelař před fčely předstupovat. Černa a hněda neni dobra, fčely draždi, bo ze zvířetem take barvy a velikosti maju špatne zkušenosti. Možete to nazyvat předsudky nebo ksenofobija, ale to je asi tak všecko, co s tym možete robit. Taka fčela neni uplně blba, vi, že se musi branit, takže když přidete v hnědem tričku, ty male kurvy vas ubodaju k smrti. Tež červena barva je nevhodna, bo se zjistilo, že ju fčely vidi černě. Škoda, že taku vlastnost nemaju lidi. Nemuseli zme tu mět štyrycet roku komunyzmu. Asi vas nepřekvapi, že idealni barvu je bila.

Tak a fčil, jak se fčelam krade med.

Když je na jaře všecko v rozkvětu, fčely maju moc roboty, staraju se o děcka, tak ani nezjisti, že se jim z ula ztratil cely nastavek s medem. Maji jinši starosti než statni zasoby, bo se jim daři dobře. Nam se tež daři dobře, a tak zme si ani nevšimli, že nam pod zadkama rozkradli celu zem. Fčelař ma v teto době idealni podmínky na „palacovy převrat“ a vyměnu kralovny, kera se mu už nepozdava.

Ku koncu leta, kdy pracovnich mist už hodně ubyva a fčely začnou demonstrovat na česnu, je čas na dalši fčelařuv zasah. Musi fčely přesvěčit, že su ve velkem pruseru a za ten nemože žadne velke zviře. Robi se to metodou cukru a dymu. V dymaku se zapali troud a fukne do ula. Mezi fčelami vypukne panika-hoři! Vi, že ohňu se bránit nemožu, jedine co možu zrobit, je nacucat se medu a uletět pryč. Fčelař vnikne do ula /fčely zdrhaju, bo si mysli, že strom v kerem bydli se už lame a borti, rychle pryč!/, posbira všechny zbytky medu a ul posklada do kupy dřiv, než se ta finta mezi fčelama provali.

Fest pravicovi fčelaři to tak něchajum, bo se každe včelstvo mo postarat samo o sebe, bo je v srpnu venku ještě pěkně. Obvykle už ale neni v přirodě moc zdroju a tak skonči to rabovačkou a celofčeli valkou o posledni zbytek sladkeho. Spravny postup je, že fčelař da do krmitka v ulu lacnou nahražku – cukrovy sirup, fčely maju co robit a přestanou myslet na cypoviny.

A co robi fčely přes zimu? Nespi, bo fčely nemaju vička. A tak čumi blbě kolem sebe, nic nerobi a su na podpoře.

Ladislav Větvička, fčelař Mlade Fronty Fčil

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz

5 1 hlas
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
17 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
tatar
tatar
25. 2. 2015 12:02

Z 11 včelstev mu zůstalo po letošní zimě 1. Pouhé 1. Polovinu dostala varroa. A ta druhá byla po varroe tak zesláblá – přiletěly vyhladovělé včely od úspěšnějších včelařů a ty slabé vyzabíjely a vykradly.
Ostatní včelaři mu nadávají. Může si za to sám – odmítá včely léčit pesticidy. A navíc přispívá k tomu, že se varroa šíří, protože ji nejen neléčí, ale při vykrádání se varrou nakazí i jejich včely.
Takže se včelama letos končí. Byl to krásný, ale neúspěšný pokus mít med bez pesticidů.
Dobrou chuť.

Admirál
Admirál
25. 2. 2015 13:58

Oni to nejsou pesticidy, ale přípravky na bázi kyseliny mravenčí. S pesticidy to nemá nic společného, pán by si měl zopáknout chemii. S pesticidy se včely mohou setkat pouze pokud navštíví jimi ošetřené rostliny. Tudíž, pokud by chtěl mít med extra bio bez pesticidů, doporučuji mi chovat včely v oblastech, kde zemědělci nehospodaří intenzivně a někde daleko od průmyslových center a rušných komunikací. Pokud pan včelař neléčí, jedná proti veterinárnímu zákonu a právem je předmětem výpadů ostatních včelařů. Léčení má největší účinek, pokud je prováděno plošně ve stejný čas. Jinak loňský rok byl pro včelaře jedním z nejhorších z posledních… Číst vice »

tatar
tatar
25. 2. 2015 14:41

Promiňte, ale ten pán lečí kyselinou mravenčí, konkrétně Formidolem, ale odmítá vykuřovat Gabonem, což pesticid je. Vykuřování Gabonem povinné je, alespoň v jeho organizaci. To máte pravdu.

Admirál
Admirál
25. 2. 2015 15:54

tatar napsal Promiňte, ale ten pán lečí kyselinou mravenčí, konkrétně Formidolem, ale odmítá vykuřovat Gabonem, což pesticid je. Vykuřování Gabonem povinné je, alespoň v jeho organizaci. To máte pravdu. U Formidolu je problematická aplikae. Pokud se desky nevloží dooparvdy blízko k plodišti, že se včely hromadně valí z úlu (jak by řekla Větvička na demonstraci) je neúčinný. Formidol je nepovinný. I když v podletí účinně zaléčíte Formidolem, z vlastní zkušenosti vím, že při podzimním léčení Varidolem – také přípravek na bázi kyseliny mravenčí (a to je povinné léčení) – je po prvním léčení velký spad varoa. Po třetím správně provedeném… Číst vice »

Megafon
Megafon
25. 2. 2015 16:21

Zajímavá diskuse, a přitom byl ten článek o lidském plemeni a jeho konání.

Admirál
Admirál
25. 2. 2015 16:49

Megafon napsal

Zajímavá diskuse, a přitom byl ten článek o lidském plemeni a jeho konání.

Větvička je většinou vtipný a jeho postřehy si vždy přečtu. V tomto případě mi to napasování příměrů na vztah člověka se včelami připadá trochu šroubované.

Omlouvám se za odvedení diskuze od meritu. Jsem včelař a rád o tom pokecám:)

Bety
Bety
25. 2. 2015 16:51

Zdá se, že lidstvo jeho včelař nakazil záměrně válečným virusem, protože kouřová clona už přestávala fungovat. Bohužel nám žádný Varidol nepomůže. Teď zbývá otázka, zdali je ten náš včelař až natolik blbý, aby byl schopný pro okamžitý zisk všechny včely zlikvidovat. Jedna otázka pro zdejší skutečné včelaře. Jeden rok celé okolí našeho města zářilo žlutí až oči přecházely /řepka/. Ten rok každý, kdo utržil žihadlo ať od včely, či od vosy nevídaně otekl. Mně od jednoho žihadla otekly prsty na velikost buřtíků a zbytek ruky na tom nebyl o nic lépe, syn šlápl na vosu v trávě a tři dny… Číst vice »

idiotronic
25. 2. 2015 17:24

To je těžko srovnávat, včelí dělnice nemá možnost jednat jinak , než ve prospěch státu, při emigraci jí zbývá s bídou den života , bez feromonu zajde (opusíš-li mne, zahyneš). Nová královna začíná svoji kariéru sestrovraždou, kdy ubodá ještě nevylíhlé konkurentky, aby v roji zůstala jen ona a ta dosavadní. Pak ta dosavadní vyletí a hledá se skupinou dělnic nové působiště. (s novou královnou by dohromady nikdo – z příbuzenských důvodů – neletěl ). Trubci žijí déle, než dělnice, a pamatuji si, že jsme je (bylo nám asi deset let) na podzim chytali a vypouštěli ve třídě, čož soužku děsilo… Číst vice »

Megafon
Megafon
25. 2. 2015 18:41

Admirál napsal
Větvička je většinou vtipný a jeho postřehy si vždy přečtu. V tomto případě mi to napasování příměrů na vztah člověka se včelami připadá trochu šroubované.

Omlouvám se za odvedení diskuze od meritu. Jsem včelař a rád o tom pokecám:)

A já jsem trubka zahleděná do svých úvah. Alespoň jsem se dověděl něco užitečného a odlehčujícího. Dík a omluva. :)

jirka
jirka
25. 2. 2015 21:18

Varoa destructor(kleštík včelí)je invazivní,nepůvodní roztoč,decimující včelstva v Evropě již od 80.let.Nejde ho zcela zlikvidovat,ale používáním léčebných přípravků,dle metodiky vetrinární správy-Gagon,fumigace +aerosol ,formidolové desky lze jeho rozvoj v úlech účinně redukovat.Mně se nejvíce osvědčuje užití kyseliny mravenčí o koncentraci 80% s požitím odpařovačů nad horními loučkami.Kys.mravečí je přírodní látka,dokonce je ve stopách obsažena ve včelích produktech.Používám ji od konce IV. do IX.Znám několik kolegů ,z kategorie ekologistů,kteří veškeré léčení zavrhují.Těm po letošní zimě zbyly prázdné úly.Na výrazných ztrátách včel se ,dle mého názoru ,podílí i GMO kukuřice,řepka a minimální biodiverzita současné krajiny.

jirka
jirka
25. 2. 2015 21:26

Bety napsal Zdá se, že lidstvo jeho včelař nakazil záměrně válečným virusem, protože kouřová clona už přestávala fungovat. Bohužel nám žádný Varidol nepomůže. Teď zbývá otázka, zdali je ten náš včelař až natolik blbý, aby byl schopný pro okamžitý zisk všechny včely zlikvidovat. Jedna otázka pro zdejší skutečné včelaře. Jeden rok celé okolí našeho města zářilo žlutí až oči přecházely /řepka/. Ten rok každý, kdo utržil žihadlo ať od včely, či od vosy nevídaně otekl. Mně od jednoho žihadla otekly prsty na velikost buřtíků a zbytek ruky na tom nebyl o nic lépe, syn šlápl na vosu v trávě a… Číst vice »

jirka
jirka
25. 2. 2015 21:28

Admirál napsal U Formidolu je problematická aplikae. Pokud se desky nevloží dooparvdy blízko k plodišti, že se včely hromadně valí z úlu (jak by řekla Větvička na demonstraci)je neúčinný. Formidolje nepovinný. I když v podletí účinně zaléčíte Formidolem, z vlastní zkušenosti vím, že při podzimním léčení Varidolem – také přípravek na bázi kyseliny mravenčí (a to je povinné léčení) – je po prvním léčení velký spad varoa. Po třetím správně provedeném přeléčení, je zpravidla populace roztoče zredukována na minimum. Dá se tedy (podle mé zkušenosti )úspěšně bojovat s roztočem bez Gabonu ale s Varidolem. Unás léčíme Gabonem každý druhý rok.… Číst vice »

Admirál
Admirál
26. 2. 2015 10:50

jirka napsal
Varidol není na bázi kyseliny mravenčí!

Máte recht.

Vlastimil
Vlastimil
26. 2. 2015 11:05

Megafon napsal
A já jsem trubka zahleděná do svých úvah. Alespoň jsem se dověděl něco užitečného a odlehčujícího. Dík a omluva.

Větvička je čtivý a bez včel pojdeme. Vždy si tady rád přečtu lidsky vedenou diskusi. V mládí jsem musel opatrovat včely za zemřelého tchána. Bohužel šly z domu. Pro diskusi s úkrokem ke včelám nemám problém.

tatar
tatar
26. 2. 2015 11:20

Pán čte tuhle diskusi a je mu smutno. Letos byl velmi špatný rok. Musel dokrmovat i silné roje. Dokonce si předloni sám vyrobil horizonální úl. Dal si ho na střechu na zahradě a těšil se, že ho osadí rojem. Předloni mu to nevyšlo – rojů bylo málo, protože pršelo. A loni najednou bylo z jara rojů dost. Zprvu i silných. Tak si ho osadil a těžkou bednu vytáhl na střechu. Sedával tam po večerech vedle svého úlu na střeše a měl z něj radost. Poprvé po letech, kdy dojížděl ke svým včelám do vzdáleného lesa, měl jedny doma. Těšil se,… Číst vice »

J. W.
J. W.
27. 2. 2015 8:05