Snědl jsem hermelín. To vám samozřejmě nesděluji proto, abyste věděli, že jsem měl hlad a už ho nemám, ani proto, abych se chlubil, že konzumují mléčné výrobky. Sděluji vám to proto, abych si postěžoval, že vlastně nevím, co jsem jedl. Na krabičce sice bylo napsáno Sedlčanský, jenže továrna v Sedlčanech je zavřená. Kdo a kde ten hermelín tedy vyrobil? Nelze říct. Na krabičce je uveden pouze prodávající, nějak forma s hogo-fogo zapáďáckým jménem z Prahy 4, kde také žádná mlékárna není. Mě ale nezajímá překupník, mě zajímá, kdo to vyrobil, protože výrobce určuje kvalitu, nikoliv obchodník. Do toho ale podle prodávajícího zákazníkovi zjevně nic není. Zákazník se má spokojit se značkou a kupovat Sedlčanský hermelín klidně z Polska. Já ale nejsem poslušný zákazník, mě značka nezajímá, mě zajímá výrobce. Podle výrobce mohu poznat, jak daleko ten hermelín do obchodu vezli, podle výrobce mohu soudit, v jakých podmínkách asi pracují jeho dělníci a jaké asi tak mohly být další externality. A nejspíš právě proto na krabičce není výrobce, ale prodávající, aby se nic z toho poznat nedalo. A tak jsem snědl anonymní hermelín bez příběhu, bez kontextu a bez zodpovědnosti. Ten jediný, který mi kapitalismus dokáže nabídnout, stejný, jako kapitalismus sám – značkový a povrchní.
Převzato z blogu Tribun
5 komentáře
To máte asi správný postřeh. Ono i pivo ležák zraje v ck tancích 4 dni, zatímco tradiční technologiíí 6 týdnů. Poznáte to snadno. Téměř všechna piva mají chuť Heineken a jsou ještě notně dopovány kysličníkem uhličitým. Naštěstí existuje ještě pár malých pivovarů a ty si vybírám, i když piju už jen tak jedno týdně …
Z Německa nám dováží tuny a tuny tzv. kuřecího substrátu (vyrobeného kromě
jiného z kuřecích pařátků), takže jsem si zakázala jakoukoli konzumaci např.
kuřecích párků či šunky, ať už je výrobce kdokoli. Odkud ty pařátky skutečně pochází –
no kdo ví.
@racek Bylo to k jídlu, ale stejně to bylo divné, protože ta plíseň se z toho loupala, jak jsem nikdy dříve neviděl. Jako kdyby to bylo nějak technologicky urychlované, či co.
No jo, holt jsem se nedozvěděl to hlavní: Bylo to k jídlu? Já tedy si na kvalitní potraviny potrpím a vyhledávám je. Naposledy jsem hermelín měl asi před rokem a nebyl špatný. Otázka zavřené mlékárny je ovšem , bohužel, věcí majitele. Že třeba zničil úsilí předků o dobré jméno nebo ekonomicky zkrachoval, nevím. No jo.
Ale věřte mi, každý i malý český podnik, co zavře bránu, mě osobně moc bolí. Nějak si myslím, čím dál tím víc, že vše směřuje do obrovské katastrofy. A tentokrát už opravdu. Ach jo.
V každém režimu tržně konzumního lidského štěstí realizují jeho existenci tři druhy aktivních a jeden druh pasivních jedinců: 1/ Několik aktivních a nejlépe placených grázlů a inteligentních parchantů ten režim života vymyslí. 2/ Několik desítek už znatelně méně aktivních, leč velmi dobře placených autistů a debilů to odsouhlasí a mocensky ustanoví jako společenskou normu a 3/ Výsledek, který ti dva předchozí podle bodů 1/ a 2/ „upekli“, potom několik stovek věřících fanatiků trvale vychvaluje v médiích, přestože jejich výplata za tu obhajobu je už jen lehce nadprůměrná. Nakonec tam zbývají ti čtvrtí, pasivní a podprůměrně placení, kteří výplody a výtvory těch prvních třech sociálních skupin už jen mlčky konzumují. Pokud ovšem – sami nechtějí být o hladu při splácení hypoték na bydlení pod mostem, multikulturně spojujícím novou a svobodnou civilizaci původních národů.
Poznámka: Jestliže jedinci ve třetí skupině náhodou budou jen stejnopohlavní a následkem toho po čase vymřou, vyberou skupiny 1/ a 2/ ze svých řad ve stejném počtu vhodné heterosexuální mediálně prodejné pokrytce a tito pokrytci potom zemřelé věřící fanatiky nahradí.