Zítra bilancuje premiér Sobotka s ministrem Havlíčkem
společná tisková zpráva organizací Calla, Glopolis, Hnutí DUHA a Zelený kruh
úterý 5. září 2017
Do 25 let se má snížit spotřeba hnědého uhlí o 73 % [1]. Předpokládá to Státní energetická koncepce ČR, tedy hlavní strategický dokument, který zpracovalo ministerstvo průmyslu a schválila jej vláda. Zároveň však ministr Jan Mládek a po něm i ministr Jiří Havlíček trvali na tom, že naše energetické potřeby zajistí nové jaderné reaktory. Ekologické organizace varují před extrémní rizikovostí sázky na jednoho neúnosně drahého a riskantního koně [2].
Vláda rozumně odmítla přislíbit pevné výkupní ceny elektřiny z nových jaderných reaktorů v Temelíně, které by na desítky let zatížily účty spotřebitelů nebo státní rozpočet. Posléze však přijala Národní akční plán pro rozvoj jaderné energetiky a vrátila se k intenzivnímu hledání cest k podpoře ekonomicky neudržitelného a rizikového projektu nových jaderných reaktorů. Navíc pak prosadila úpravy zákonů, které mají urychlit povolování jaderných elektráren na úkor občanů [3].
Vítaný odklon od uhlí ministerstvo nezajistí, pokud nebude plnit úkoly, které si k tomu nechalo ve Státní energetické koncepci schválit. Zatím se to nedaří, prošlé termíny má například penalizace plýtvání uhlím v zastaralých elektrárnách nebo vyšší zdanění fosilních paliv [4]. Příklad skandálního záměru odprodat uhelnou elektrárnu Počerady společnosti ČEZ firmě Czech Coal Pavla Tykače [5] ukázal, že klíčová polostátní firma na cíle energetické koncepce nehledí. A státu se dlouhodobě nedaří to napravit – byť i to byl jeden ze schválených úkolů energetické koncepce s termínem do konce roku 2015 [6].
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhovalo prolomení limitů těžby hnědého uhlí, které nakonec vláda schválila na velkolomu Bílina a naopak potvrdila limity na velkolomu Československé armády [7]. Poté se ještě ministerstvo pokusilo zpochybnit potvrzení limitů v návrhu Surovinové politiky ČR, ale vláda to opět odmítla [8]. Ministru Mládkovi se ovšem zdařilo zablokovat razantní růst poplatků z těžby hnědého uhlí (který prosazoval ministr financí Andrej Babiš) a prosadit jen kosmetické zvýšení – to navíc zákonodárci na pět let zafixovali změnou horního zákona [9].
Přestože ministr Jan Mládek prosadil zahájení příprav na otevření nového uranového dolu u Brzkova na Vysočině, po zjištění ekonomických skutečností a míry nesouhlasu místních obyvatel od pokračování upustil. Ministerstvo ale v nové surovinové politice i nadále o těžbě uranu v budoucnosti uvažuje a hodlá prosadit územní ochranu ložisek navzdory postoji samospráv. Byli bychom tak jedinou zemí v Evropě, která by otevřela těžbu nových uranových ložisek.
Ministerstvo a jemu podřízená Správa úložišť radioaktivních odpadů svým přístupem ke starostům a obyvatelům obcí z lokalit vybraných pro hledání hlubinného úložiště rozbily pomalu se rodící důvěru. Rozpadla se pracovní skupina pro dialog o úložišti. Roky slibovaný zákon, který měl napravit nerovné postavení obcí při povolování úložiště, nakonec nedokázalo MPO vysvětlit a prosadit, takže nebyl schválen. Nesplněny tak zůstaly také požadavky poslanců a senátorů, aby byl návrh zákona předložen Parlamentu do konce roku 2016 [10].
Rozhýbat rozvoj čistých domácích obnovitelných zdrojů se dařilo jen částečně, byť konkrétní kroky dopředu se odehrály. Ministr Jan Mládek prosadil zjednodušení pravidel pro malé fotovoltaické elektrárny na střechách nebo fasádách budov a vrátil podporu výroby tepla z bioplynových stanic [11]. Slibně vypadají nedávné úpravy podmínek pro OZE v operačních programech Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v gesci MPO. Vláda naopak neřešila stagnaci větrné energetiky, která by přitom mohla vytvářet tisíce pracovních míst a pomáhat s energetickou nezávislostí obcí [12].
Zdrženlivý postoj k dalšímu rozvoji obnovitelné energetiky prosazuje ministerstvo na jednáních o tzv. zimním balíčku v Bruselu. Češi nesouhlasí s postupně a předvídatelně narůstajícím podílem obnovitelných zdrojů energie do konce příštího desetiletí, ale navrhují stanovit pouze koridory pro jejich další rozvoj. Návrh Evropské komise naopak počítá s lineárním rozvojem pro dosažení již schválených cílů pro obnovitelné zdroje, je transparentní a umožňuje tak dobrou kontrolu plnění [13].
Česká republika neplní své vlastní cíle v oblasti úspor energií. Samotné ministerstvo průmyslu, které má energetickou efektivitu na starosti, v ní nevidí prioritu. Čerpání dotačních titulů pro úspory v budovách nebo v průmyslu je zbytečně administrativně náročné a hrozí, že nevyužijeme evropské pomoci pro tuto oblast a naopak že nám hrozí citelné sankce [14].
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Ministři Jan Mládek a Jiří Havlíček nedostali ve vládě možnost sázet na mrtvého koně, kterým je uhlí. Ale vzápětí vsadili na jadernou herku, která možná vyběhne z boxu, možná pak poběží, možná dokonce někdy doběhne, ale určitě nevyhraje. Přitom kolem nápadně pořehtávají slibní koně, kteří se třesou, aby mohli vyrazit na dráhu. Zaměří se další ministři průmyslu opravdu silně na rozvoj obnovitelných zdrojů a snižování plýtvání energií, šampiony globálních i evropských energetických dostihů?”
Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl:
“Ministr Jan Mládek selhal v komunikaci s obcemi z lokalit ohrožených výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Neseriózní a nedůvěryhodný přístup státu vedl k rozpadu vzájemného dialogu a zásadně zhoršil vyhlídky na nalezení potřebného řešení, co s nebezpečným odpadem z produkce jaderných elektráren. Ministerstvo také aktivně blokovalo vládní snahu o zjednodušení pravidel pro rozhodování o stavbách. Prosadilo si vlastní zvláštní postupy pro energetické stavby a další speciální výjimky pro stavby jaderné. Také díky tomu bude po novele stavebního zákona rozhodování o stavbách složité, pomalé a nově také neprůhledné.”
Edvard Sequens, energetický konzultant Calla, sdělil:
“To, že ministerstvo průmyslu preferuje a prosazuje jako klíčové řešení budoucnosti naší energetiky stavbu nových jaderných zdrojů, je smutnou zprávou pro občany, kteří by to vše draze zaplatili a pod jejichž domovy by měl skončit jaderný odpad. Mezitím zaostáváme ve využití energetické efektivity nebo čistých obnovitelných zdrojů, které nezbytně potřebujeme pro modernizaci energetiky. ”
12 komentáře