Hnutí Duha: Potvrzeno, šestým rokem po sobě má vlčí smečka v Ralské pahorkatině přírůstky

Fotopasti potvrdily vlčata také na Šluknovsku a v Krušných horách

Společná regionální tisková zpráva Hnutí DUHA a Agentury přírody a krajiny ČR

30. srpna 2019

V Ralsku se vyfotila čtyři vlčata. Záběry z fotopastí tedy již šestým rokem po sobě potvrdily reprodukci vlčí smečky v oblasti CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, potřetí na Šluknovsku a poprvé za dobu současného monitoringu i v Krušných horách.

Už během jara se na jednom ze záběrů z fotopastí v Ralské pahorkatině zachytila značkující dominantní vlčice s nateklými struky.[1] První snímek potvrzující reprodukci pochází ze stejného místa z poloviny července. Dokumentuje běžící vlče, které pravděpodobně následuje dospělé jedince. Další záběry z fotopastí v průběhu léta odhalily vlčata celkem čtyři.[2]„První rozmnožování vlka obecného se podařilo v oblasti Ralska doložit v roce 2014, šlo tehdy o první reprodukci výhradně na českém území. Genetické analýzy prokázaly, že zakladatelka této smečky přišla z Německa, z asi 70 km vzdálené oblasti Dauban mezi Budyšínem a Zhořelcem. Od té doby jsou přírůstky zaznamenávány každoročně,“ objasňuje Petr Lumpe z AOPK ČR, RP Správa Kokořínsko – Máchův kraj. Mladí vlci dospívají v jednom až druhém roce života a postupně smečku opouštějí – hledají si nová teritoria, proto počet vlků v jednom vlčím teritoriu neroste exponenciálně.

 „Je povzbudivé, že se vlčí smečce podařilo v oblasti Ralska opět rozmnožit a nadále tu žít v blízkosti lidí i přes zvýšený pohyb lesní techniky a velký pohyb turistů. Oproti předchozím letům se však zatím nepodařilo pořídit fotografie vlčat v Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala, kde docházelo od roku 2018 k masivnímu navýšení těžby dřeva.[3] Vlci lesníkům pomáhají s lovem přemnožených srnců, jelenů a částečně také divokých prasat. S dlouhodobou přítomností vlčí smečky by však měli počítat okolní chovatelé při zabezpečení svých hospodářských zvířat,“ okomentoval přírůstky Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně.

Vlčí potomci jsou letos zdokumentovaní také na Šluknovsku, poprvé za dobu sledování i v Krušných horách

V posledním vyhodnoceném mapovacím období, tedy v tzv. vlčím roce 2017/2018, potvrdili zoologové existenci 16 vlčích teritorií, které alespoň částečně zasahují na české území.

Na Šluknovsku či jeho blízkém okolí na německé straně, se vlci nepravidelně vyskytují od roku 2012. Díky své poloze tvoří spojnici mezi prosperující východoněmeckou populací a českým vnitrozemím. V minulých letech zde ale nárůst počtu vlků brzdily například střety mladých vlčat s dopravními prostředky. K podobné nehodě došlo na začátku roku i v blízkých Lužických horách, při které přišla o život vlčice pravděpodobně z rodičovského páru.[4] Reprodukce v tomto pohoří je tedy letos méně pravděpodobná. Nejnovější snímky vlčete na Šluknovsku z fotopasti Hnutí DUHA potvrzují rozmnožení v přeshraniční vlčí smečce již třetí rok v řadě. Vlčat se v této lokalitě ovšem narodilo více, jak dokládá nezdokumentované přímé pozorování.

„Během jedné z pochůzek se mi podařilo pozorovat dvojici vlčat, která se nejspíše během dne vydala na průzkum vzdálenějšího okolí nory, zatímco rodiče odpočívali nablízku. Jakmile mne jedno z mláďat zpozorovalo, několik okamžiků jsme na sebe hleděli a poté obě vlčata odběhla zpátky směrem, ze kterého přišla. Později jsem do těchto míst umístil fotopast a po několika dnech tak získal fotografický důkaz,“ popsal setkání s dalšími vlčaty koordinátor Vlčích hlídek Hnutí DUHA na Děčínsku Radek Kříček.

Historicky poprvé od doby, kdy se vlci vrátili do České republiky, se podařila potvrdit reprodukce i u krušnohorské smečky. Vzhledem k rozloze Krušných hor jde o velký úspěch. S jistotou se dá zatím říci, že se smečka rozrostla minimálně o tři vlčata. Je pravděpodobné, že se po Krušných horách pohybují další jedinci i mimo tuto smečku. Terénní pracovníci Hnutí DUHA se snaží zjistit, zda se jedná o samotáře, vlčí pár nebo o další kompletní smečku.

„Je skvělé, že se po třech letech usilovného monitoringu podařilo najít místo, které nám poskytlo nejen úchvatné záběry na dospělé jedince, ale zároveň na tři vlčata, a  potvrdilo se tím, že se vlkům v naší krajině daří,“ popsala první zdokumentovanou reprodukci krušnohorských vlků koordinátorka Vlčích hlídek Hnutí DUHA v Krušných horách Štěpánka Kadlecová.

Pro nové zájemce o terénní monitoring pořádá na podzim Hnutí DUHA Olomouc  sérii seminářů od Šumavy přes Krušné hory, severní a východní Čechy, až po Jeseníky, Beskydy a Javorníky. Noví zájemci se mohou hlásit .  Veřejnost může hlásit svá pozorování také na email

Fotografie ke stažení:

Vlče Ralsko: https://www.selmy.cz/images/press_gallery/midd/vlcatko-ralsko.jpg

Vlče Šluknovsko:  https://www.selmy.cz/images/press_gallery/midd/vlce-sluknovsko.png

Poznámky:

[1] Značkující vlčice z Ralska: https://www.youtube.com/watch?v=JrWGNiilG5I&feature=youtu.be
[2] Ralská smečka s vlčaty: https://www.youtube.com/watch?v=SqgpUvRm4LU&feature=youtu.be
[3] Článek o masivní těžbě dřeva v NPR Břehyně-Pecopala dostupný na: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/masivni-tezba-dreva-nici-nejprisneji-chranenou-rezervaci-v-machove-kraji-se-souhlasem-ministerstva-zivotniho-prostredi/
[4] Více k případu sražené vlčice a informace, vycházející z následné pitvy, jsou dostupné na: http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/srazena-vlcice-na-decinsku-mela-skutecne-prasivinu/

Related posts

Faucigate: Od „Mr. Science“ k pátému dodatku

Teroristický útok v Monaku: Podezřelá nalezena mrtvá pod Kyjevem, případ odhaluje konflikt mezi bezpečnostními složkami

Začal ÚS s realizací „plánu B“?

7 komentáře

racek 3. 9. 2019 - 18:57
No, klidně. Když budou lovit ty divočáky a jeleny a srnce (daňky ne, mají moc dobré maso).. Bohužel, ono by stačilo trochu vystřílet pár divočáků, že. Bohužel, co pak s nimi. Asi znáte, co se s tím pak musí dělat, veterinář, výkup atd... No a když se jeden můj příbuzný vrátil z lovu s tím, že jim kanec zabil dva psy ... tedy co pak ubohý vlk, že... taky neriskuje, když nemusí. Ano, já jsem pro zdravý les. Ale musí být také produkční. Přece jen, v náletové tundře plné komárů klišťat, kterou jsem tu taky už viděl (kdo byl třeba ve Skandinávii, ví) moc krásy není. Prostě, starat se o les stojí peníze. A když si na to les vydělá , žije. Jako žil odjakživa. Najednou je katasrofa, že. Akorát, že sucha byla i mokra. A stačilo se o les pár let nestarat a jen těžit nebo nechat a máme to. Bohužel, pokud tu budou žít lidé, tzv. přirozený les tu nemá šanci. (i když vlastně co to vlastně je, že.
Martin (už bez taky m) 2. 9. 2019 - 21:12
racku zbytečně to hrotíte. Chovám sice jen 2-3 ročně, ale už přes 15 let, kdysi jsem pásával známému cca 18 ks - kozy i s ovcemi. Vlky tu bohužel nemáme. Zato divočáků hromadu, jelení zvěře také. A věřte, že i ty smrkové porosty dokázali hodně "zrychtovat"... No a jeřábek asi i díky divočákům končí někde kolem Skřítku, tady níže pod hřebenem je prasat asi příliš. No : vyhnízděte na zemi, když každá druhá bachyně má 12 a víc selat... Buď budeme mít fungující přírodu - a nebo masokombinát. Zatím tu máme ten masokombinát - a bouchalů ráj... A šelmy možná u nich doma - coby předložku ke krbu... Pak se ale prosím nedivte, že třešeň, dub, javor či lípa bez milionů na ochranu neodrůstají, jedle většinou tak do 30 cm... A hádejte kdo tu ochranu platí... už desítky let... Být to jinak i se šelmami a přístupem k nim, měli by jsme tu nyní- v době počínajícího plošného rozpadu sm. monokultur a druhotných smrčin 10-15 leté nárosty mladých listnáčů a zajištěnou kontinuitu lesa. Takto tu máme končící smrčiny na desítkách km2 a nejistotu i vody ve studních... Tady níže k 700 m.n.m. už to opravdu vypadá se smrkem velmi velmi bledě- a nikoliv vinou "ekoteroristů"... Všechno to kdosi dlouhá desetiletí platí... Někomu... Holt "tržní systém"...prý... Co si neutrhneš... Ať žijí vlci!!
racek 2. 9. 2019 - 18:22
Tak nevím, je to dobře nebo ne . Ta prasata asi vlci moc neloví a jeleni, ti umí utíkat. Na rozdíl od ovcí či telat... Řekne se, ovčáci, udělejte opatření. No, třeba 3 m plot, nejlépe zděný, by to vyřešil, že. Bohužel, to si nikdo nemůže dovolit.Ale, víte, můžeme být rádi že ještě někdo ty ovce (a koně, kozy atd..) ještě chová. Jestli budou ovce lovnou zvěří, nikdo už je chovat nebude.
Gatta 1. 9. 2019 - 20:06
Ale jo Martine, myslím, že si rozumíme - to s tím sežrání vlčích hlídek by jen vtip ... Na druhou stranu si opravdu myslím, že soužití civilizace a divokých zvířat je z principu problém. S vlky nemám zkušenost, ale co dovedou bobři nebo hejna kormoránů, to vím moc dobře. Nebo i srnčí. Divoká zvířata prostě žijí v civilizovaném prostředí v tak příhodném, jaké nikdy neměly - včetně absence přirozených i lidských nepřátel. Jak říkám - vlci - proč ne, pokud budou lovit přemnoženou spárkatou a černou. Všichni ale víme jak umí bufetit medvědi všech druhů v Americe. Při poslední návštěvě Šumavy mé docela vyděsila ostrůvkovitost tamních chráněných území. Podle mne je třeba dát divočině smysluplné rozlohy a co nejvíc ji oddělit od lidí, aby ubylo třetích ploch.
Martin (už bez taky m) 1. 9. 2019 - 17:40
Otázkouje, až se vlci začnou zajímat jak chutná taková vlčí hlídka … Aby bylo jasno – vlků fandím, za předpokladu pro ně dostatečně velkéjim vymezené divočiny. Vlk potřebuje pochopení člověka a jeho odpovídající chování- tj. ovce se nemohou nechávat zcela bez dozoru, zprůchodnit horská sedla. Přímo divočinu nepotřebuje- pod Berlínem ke Krušným h. jich žije cca 100 již řadu let. Vlčí hlídky měly nejvíce problémů s bezohlednými vandaly, těžaři či motoristy- nikdy s šelmami. Být šelmou neznamená stále lovit, trhat, štvát. Co je vlastní některým "lidem" není běžné u vlka. Jeho chování- to je přímo vzor ekonomiky využívání omezených prostředků a možností. Země je náš domov, -ale nebyla stvořena jen a pouze pro nás a naše zájmy. Děti přírodních národů neznají bajky o Červených Karkulkách. Silnice a přechody nejsou nejnebezpečnějším prostorem jen pro ježky. Kde to jde, měli bychom nechat fungovat i přírodní procesy. Nelze pěstovat jako "lesy" 60 % stejnověkých smrkových monokultur dokolečka dokola 3 generace k tomu v 80% na nepůvodních stanovištích, "zemědělství" proměnit v průmyslovou výrobu pOtravin, stříkat, rozprašovat, pálit více nafty na pár polích než v bitvě u Kurska, dotovat, dotovat, dotovat a dotovat kam se člověk podívá... To u včelařů a částečně rybářů na vodních tocích (ne na rybnících) bych to pochopil. A také u pěstitelů ovcí. Pokud by 1/3 skotu - zejm. na horách- nahradily ovce, naší přírodě by to velmi pomohlo. Chtělo by to ale zrušit prodotované australské ničitele zemědělské půdy- kteří zničili přadláctví a zpracování vlny u nás. Tady by"protiodtace" našim ovčákům a zpracovatelům naší vlny rozhodně pomohly. Zprotředkovaně i klimatu: ovce meze zcela nezničí - pokud jsou pod dohledem. I chov ovč. psů by se měl dotovat. Pak by vlk nebyl probém.
Gatta 1. 9. 2019 - 16:03
Vzhledem k příbuznému druhů, tak bych rozdíl viděl jako mezi domácí a divokou kachnu. Pes bude lepší :-) Otázkou je, až se vlci začnou zajímat jak chutná taková vlčí hlídka ... Aby bylo jasno - vlků fandím, za předpokladu pro ně dostatečně velké jim vymezené divočiny.
Admirál 1. 9. 2019 - 14:54
Jak chutná takový vlk?
Add Comment