Další destruktivní těžbu už Správa CHKO nepovolila
Tisková zpráva Hnutí DUHA
pondělí 23. září 2019
Hnutí DUHA uspělo v úsilí o zastavení destruktivní těžby v Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku [1]. Masivní těžba smrků, která ji v posledních dvou letech ničila, již nebude pokračovat a celá rezervace by měla minimálně do konce roku 2021 zůstat bez destruktivních těžebních zásahů. Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj napodruhé změnila podmínky výjimky [2], na jejímž základě Vojenské lesy a statky v uplynulých dvou letech vytěžily z přísně chráněné rezervace tisíce kubíků dřeva [3] a vytvořily rozsáhlé holoseče [4] zejména ve vzácné nížinné smrčině – reliktu severské tajgy, která díky specifickým podmínkám přežila ve střední Evropě od konce doby ledové [5].
Nové rozhodnutí Správy je tak v souladu se stanoviskem Ministra životního prostředí Richarda Brabce, který Hnutí DUHA v květnu oznámil, že celé území národní přírodní rezervace bude ponecháno bez zásahu [6].
Těžba v rezervaci a v prvních a druhých zónách chráněné krajinné oblasti, která v roce 2018 prudce vzrostla – více než třicetinásobně – probíhala s tichým souhlasem Správy chráněné krajinné oblasti, která bez účasti veřejnosti schválila žádost Vojenských lesů a statků, aniž by posoudila, zda těžba negativně neovlivňuje unikátní nížinné smrčiny, které jsou součástí soustavy evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Legálnost tohoto postupu stále prošetřuje Česká inspekce životního prostředí.
Těžba byla zcela v rozporu s posláním chráněných území, vědeckými poznatky o dynamice smrkových lesů i koncepčními materiály Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [7]. Vojenské lesy a statky zásah zdůvodňovaly potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření. Kolem rezervace jsou ovšem převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a předpoklad jeho masivního šíření na velké vzdálenosti byl vědeckým monitoringem vyvrácen [8].
NPR Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků. Těžba dřeva probíhala především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčených a rašelinných smrčin [9]
Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem a koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, řekl: “Nové rozhodnutí Správy vítáme. Jen je škoda, že přišlo až poté, co byla značná část podmáčených smrčin, které jsou pozůstatkem holocenní tajgy, nenávratně zničena. Při současné pokračující smrkové kalamitě je Břehyně smutným mementem pomýlené snahy likvidace kůrovce v nejpřísněji chráněných územích a opomenutí faktu, že důvod masivní kalamity je především v dlouhodobě špatném způsobu hospodaření v hospodářských lesích. Budeme apelovat na Českou inspekci životního prostředí a případně také na Evropskou komisi, aby důkladně prošetřila legálnost těžby a případ se nestal precedentem pro beztrestné ničení dalších lesních chráněných území, o které v současné době žádají například Lesy ČR v Jeseníkách“.
Poznámky:
[1] http://hnutiduha.cz/aktualne/https://drive.google.com/file/
https://drive.google.com/file/
(http://www.nature.cz/
Dále například Míchal a Petříček se v publikaci vydané přímo Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Péče o chráněná území. II.: Lesní společenstva na str. 460– 463 podrobněji věnují asanaci kůrovce v rezervacích (MZCHÚ – maloplošná zvláště chráněná území):
„Lesní MZCHÚ se zastoupením smrku tvoří zlomek procenta smrkových kulticenóz, takže vzájemný vztah kůrovcové kalamity v hospodářských a chráněných smrkových porostech téhož lesního komplexu je převážně jednosměrný a smrkové monokultury, výjimečně predisponované k přemnožení kůrovce, se obvykle stávají zdrojem ohrožení MZCHÚ. Tvrzení, že spontánní vývoj kůrovce v MZCHÚ s porosty přírodního lesa může být „spouštěcím faktorem“ kůrovcové kalamity v kulticenózách, které MZCHÚ obklopují, lze s pravděpodobností blížící se nule odmítnout jako nedoložené.“ [8] Wichmann L., Ravn P. H., 2001: The spread of Ips typographus (L.) (Coleoptera, Scolytidae) attacks following heavy windthrow in Denmark, analysed using GIS. Forest Ecology and Management 48, 1-3: 31–39.
Kautz M, Dworschak K, Gruppe A, Schopf R, 2011: Quantifying spatio-temporal dispersion of bark beetle infestations in epidemic and non-epidemic conditions, Forest Ecology and Management 262: 598-608 [9] http://kokorinsko.
8 komentáře