V přírodovědecké klasifikaci je současný člověk označován za tvora rodu Homo sapiens sapiens, z podčeledi Hominidae. Latinský pojem sapiens sapiens se do češtiny překládá jako moudrý. Mnohdy se hovoří pouze o člověku rozumném, čili Homo sapiens. Tak či onak oba pojmy jsou v mých očích výrazem ubožácké lidské pýchy.
Člověk, potažmo lidstvo, se v posledních deseti tisíci letech nestalo rozumnějším oproti svým předchůdcům. Moudřejším pak už vůbec ne. Prakticky se současníci neliší dokonce ani od svých předlidských předků. Vztahy jejich skupin (tlup) se již v hlubokém pravěku prakticky nelišily od vztahů současných národů či států. Ve vzájemném styku pořád dominuje spíše chování konkurence, protivenství až nepřátelství, nad tolerancí, natož spoluprací. Dnešní lidstvo za zmíněných posledních deset tisíc let se „zlepšilo“ snad jenom v tom, že se jeho příslušníci vzájemně nepožírají.
Nikdy jsem nepovažoval lidstvo jako celek za moudré a považovat je nikdy nebudu, dokud se nedokáže zbavit vzájemného válčení. Zvlášť když nyní nese riziko sebezáhuby minimálně svého druhu. Přesto jsem si ale myslel, že lidstvo je alespoň rozumné. Dnes vidím, že bláhově.
Že lidstvo nedosáhlo rozumnosti, dokazuje v současnosti naprosto exemplárně v problému klimatických změn. Strašení klimatickými změnami považuji za projev panikaření z neznalosti, jako tomu bylo kdysi při morových epidemiích. Následné sociální jevy klimaradikalismu a dalších příbuzných jsou již jasným důkazem nerozumnosti. Rozumní lidé se totiž na nevyhnutelnost připravují svým přizpůsobením.
Jinými slovy, kdybychom byli alespoň rozumní, tak se nebudeme strašit, ani panikařit, leč všechny síly věnujeme na vytváření modelů možných změn a jejich sociálních a dalších důsledků. Kdybychom pak byli opravdu moudří, tak bychom se na základě „rozumných“, alias rozumových modelů, připravovali na možné změny. Především bychom neplýtvali prostředky na válčení a s tím spojené mrhání zdroji. V té souvislosti se divím, že nikdo nezveřejnil uhlíkovou stopu například nedávného atentátu na Sulejmáního. Následně bychom se připravovali na vynucené obrovské přesuny obyvatel a přeměnu velkých regionů tak, aby nadále zajišťovaly přežití našeho druhu.
Proti tomuto textu lze namítnout, že lidstvo může zmírnit, ba až zastavit už probíhající klimatické změny. Možná, snad. Nikdo to zatím přesvědčivě nedokázal. Ale všichni s naprostou jistotu víme, že v dějinách této planety existovaly klimatické změny, proti kterým je síla lidstva bezmocná, čili jsou nevyhnutelnou nutností. A už rozumný, natož moudrý člověk se neprotiví nutnosti, ale snaží se jí co nejlépe přizpůsobit.
5 komentáře