ISIL: Něco jako UFO

Poslední válkou, kterou mírumilovní vývozci demokracie začali, je válka v Sýrii. Oficiálně se tak stalo kvůli expanzionismu radikálů z tzv. Iráckého státu Iráku a Levanty.

Nechci zde hlouběji rozpitvávat, že fakticky jde o další akt porušení mezinárodního práva ze strany USA, které bez ohledu na stanovisko RB OSN, resp. VS OSN narušily územní celistvost a svrchovanost  syrského státu, který se tuto snaží obnovit podobně jako kyjevský režim na Ukrajině. Zde bych pouze upozornil na zajímavost. USA sekulární režim syrského prezidenta Asada neuznávají, byť tento byl zvolen v demokratických volbách a při své nejnovější válce argumentují tím, že o nic nejde a Damašku se o dovolení ptát nemusí, protože tento ztratil kontrolu nad válečným územím ovládaným Islámským státem. Naproti tomu je zajímavé, že v ukrajinském konfliktu má kyjevský režim plnou podporu USA, byť nevznikl podporou většiny ukrajinského obyvatelstva ve volbách, ale neústavním pučem a parlamentním podvodem. Podobná akce Ruska na území Ukrajiny, kdy  nad jihovýchodem Ukrajiny ztratil kyjevský antiruský genocidní režim rovněž kontrolu, přitom vůbec nepřipadá v úvahu – to by nebylo košér, to by se příčilo euroatlantickému pojetí  morálky, humanity a demokracie – to by bylo hrubé vměšování a narušování územní suverenity státu. Takže v praxi zde opět vidíme  opět klasický dvojí metr: Co jest povoleno Bohovi není povoleno volovi. (nehledě na kosovský precedent, který prý byl zcela unikátním, ojedinělým a nenapodobitelným porušením mezinárodního práva).

V tomto článku bych chtěl položit několik otázek ve vztahu k fenoménu Islámský stát:

Kde se zničehonic tento mezinárodně neuznaný expanzivní drakonický státní subjekt najednou vzal? Přece se neobjevil a znenadání nespadl z nebe jako záhadný neidentifikovatelný předmět? Kde měl a má svoji personální, finanční, výzbrojní, výcvikovou, ideologickou základnu? kdekdo tvrdí, že prý je to produkt Asadova režimu. To se mi nezdá moc pravděpodobné a věrohodné. Asadův režim nepřeprodává americkou výzbroj, těžko si lze představit, že by tento sekulární režim bojující s militantními náboženskými fanatiky podporoval a cvičil své zaryté smrtelné nepřátele, usilující o svržení vlády v Damašku, že by zrovna v sekulárním Damašku byla ideologická základná islámských fundamentalistů a že by zrovna Damašek, který je odkázán na výzbrojní a finanční pomoc šiítského Íránu na udržení syrského státu před vlnou sunitského radikalismu,  finančně podporoval sunnitský wahábistický militantní stát usilující o pád šítské teokratické vlády v Íránu.

Není mnohem pravděpodobnější že tento radikalismus ukrývající se za zkratkou Islámského státu vznikl podobně jako předtím jeho předchůdkyně al Kájda jako účelový produkt, v tomto případě k  boji se syrským režimem a potenciálně íránským režimem, který se již tradičně  vymkl kontrole svých donátorů, sponzorů a metodiků? Nepřímo o tom svědčí výzbroj, společná ideologická výbava i státní „demokratická“ praxe s wahabistickými režimy, které s jinověrci jednají jako s nevěřícími vzteklými zatoulanými psi, které je nejlepší vybít anebo donutit násilně konvertovat k islámu,  výzbroj made in západní civilizace, kterou rituální uřezávači hlav a donedávna ještě šiřitelé „demokracie“  používají ve své válečné výbavě.

Proč najednou ISIL, který v jiné podobě ještě nedávno celý západ a jeho „demokratičtí“ ropní monarchističtí vazalové podporovali, začal vadit? Proč se diametrálně změnil náhled USA (které všechno můžou) na tento fenomén a podpora radikálním sunnitským fundamentalistům, kteří si v boji se sekulárním režimem neberou vůbec žádné servítky, se změnila na leteckou „ochranu“ civilistů před nimi? Neleží celá záhada v tom, že tito sveřepí šiřitelé „demokracie“ a euroatlantických hodnot najednou začali lézt do oblastí, které jim měly zůstat zapovězeny? Konkrétně do bohatých ropných oblastí Iráku? A také v tom, že začali bez svolení svého hlavního nepřímého donátora narušovat novou „demokratickou bezpečnostní architekturu v oblasti“ prosazovanou dominantním státem světa, který již podobně zcivilizoval na svůj obraz řadu dalších zemí v širší oblasti?

A poslední otázka – co je vlastně krátkodobým a dlouhodobým cílem USA v této oblasti? Co vlastně chtějí svým dlouhodobým, mnohdy zdá se být vzájemně si protiřečícím působením dosáhnout? Jde jim snad o světovou bezpečnost, anebo evropskou surovinovou či celkovou bezpečnost, spokojenost místních obyvatel, kteří nyní utíkajíc před mírovou ratolestí dovezenou ze Západu utíkají „multikulturalizujíc“ Evropu?