Tuto zprávu se od Hnutí Duha hned tak nedozvíte.
Za touto musíte na zpravodajské (kde se krčí kdesi v ústraní) nebo na odborné servery, kde se dozvíte i o dalším vývoji ve Fukušimě.
Odstraňování následků je skutečně obtížné a zdlouhavé, to se nakonec vědělo už na začátku, ale v žádném případě se nenaplňuje zeleno-hysterická předpověď o katastrofě planetárního významu. Dnešní alarmistické články už jsou tak hloupoučké, že jejich vyvrácení je možno zadávat středoškolákům jako domácí úkol, což jsem naznačil v diskusi pod ním.
Nyní se japonští politici rozhodli obnovit provoz JE, ačkoli objektivně měli ideální možnost přejít na OZE. Veřejnost byla z jaderné katastrofy vystrašená a jistě by akceptovala mnohé oběti, ať již ve finanční oblasti či na pohodlí. Ale oni se rozhodli přesto dál provozovat jaderné zdroje v tektonicky neklidné oblasti.
Důvod je celkem průhledný. Japonsko je ostrov, nemá prostor navíc, který by bylo možno ničit „biomasovými“ a solárními projekty. Možná by šel vítr, jenže Japonsko nemá na rozdíl od Německa energetické kolonie, kde by si mohlo kupovat stabilitu a exportovat nestabilitu. Německý ekoenergetický program by tady zkolaboval ve velmi krátkém čase, v DE je díky exploataci okolních státu ještě chvíli udržitelný. Fosilní paliva a jádro se nám líbit nemusí, ale bohužel doposud je nic neumí nahradit. Místo investic do nefunkčních technologií, placených z kapes daňových poplatníků, bychom měli investovat do vědy a vývoje, které jediné mohou přinést ekonomicky i ekologicky přijatelné řešení.
Každopádně, v Japonsku se vrátili k jádru. A co my? Kolik solárních tunelů, zerodované půdy, snehybných laminátových monster a platů globálních „ekologických“ aktivistů musíme ještě zaplatit, než začneme používat mozek i v energetice?
Převzato z Nautila
Stanův komentář: Drobné upřesnění: Japonští politici se proti vůli veřejnosti poučené fukušimskou katastrofou o „blahodárnosti jaderné energetiky“ a navzdory masovým protestům v Sendai i Tokiu rozhodli obnovit provoz na jednom z padesáti funkčních japonských reaktorů – viz zde a zde. Pokusy o spuštění několika dalších existují, ale odpor veřejnosti je velmi silný a spuštění dalších bude vyžadovat enormní úsilí jaderné lobby a jím zkorumpovaných politiků.
Trochu jsem zklamán tím, že boj s „hloupoučkými články jaderných alarmistů“ není ze strany mých vážených oponentů veden na trochu vyšší úrovni. A pokud dosud nejste přesvědčeni o tom, že jádro postupně odchází na smetiště dějin, přečtěte si pozorně tento článek projaderného lobbisty Wagnera.
33 komentáře