Ministerstvo zdravotnictví spáchalo návrh zákona o neziskových nemocnicích, který by „podle odborníků mohl způsobit krach až třetiny českých nemocnic.“ Podle jakých odborníků? Snad podle těch, kteří tvrdí, že: „Veřejnou zdravotnickou organizací, která získá daňové slevy a smlouvu s pojišťovnou, se budou moci stát jen nemocnice zřízené státem, krajem nebo obcí. Soukromníci a církve mají smůlu,“ nebo: „Nemohou tady vedle sebe existovat dva soutěžitelé, z nichž jeden má nárok na smlouvu a garanci nezkrachovatelnosti, a druhý ne. Pokud by toto stát dovolil, tak by těžce zasáhl do práv podnikatelů.“ Ponechme teď stranou, že veřejné je jaksi ze své podstaty neslučitelné se soukromým a že veřejná soukromá nemocnice je nonsens. Mnohem závažnější je fakt, že zdravotnictví podle těchto „odborníků“ není veřejná služba, ale soukromý byznys, že není provozováno za účelem zajištění zdravotní péče, ale za účelem zisku. A nikdo se nad tím nepozastaví, nikdo se nezeptá, o kolik více a lepší péče by se lidem mohlo dostat, kdyby podnikatelé ze zdravotnictví neinkasovali zisky. Jenže právy podnikatelů to začíná a nedostupností zdravotní péče to končí. Měli bychom si ty priority trochu srovnat v hlavě, dokud je ještě čas (pokud tedy ještě nějaký je).
Převzato z blogu Tribun
4 comments on “Jsou nemocnice ještě vůbec pro nemocné?”
Vážený Tribune, píšete:
„Mnohem závažnější je fakt, že zdravotnictví podle těchto „odborníků“ není veřejná služba, ale soukromý byznys, že není provozováno za účelem zajištění zdravotní péče, ale za účelem zisku. A nikdo se nad tím nepozastaví, nikdo se nezeptá, o kolik více a lepší péče by se lidem mohlo dostat, kdyby podnikatelé ze zdravotnictví neinkasovali zisky. Jenže právy podnikatelů to začíná a nedostupností zdravotní péče to končí. “
Není pravda, že se nikdo nepozastaví a nikdo se nezeptá. Řádoví občané by se pozastavili a zeptali, jenomže není kde. O těchto věcech se prostě nesmí mluvit. Nikdo to nezakázal, ale strach to zařídí.
Mohl byste nám prozradit, koho jste volil? Viďte, socany. Ti dělají vše, aby se mohli vymluvit, že to není v koaliční smlouvě.
Vím, že fakultní nemocnice jsou ochotny přijmout bezdomovce. V nemocnici je umyjí, vyléčí a sestřičky obléknou do obnošených šatů od svých manželů. To je zlořečený pozůstatek komunistického režimu.
V 90. letech panovala idea, že náš národ mentálně těžce postihla normalizace. Nejspíš ano. V následujících 25 letech se toho nicméně mnoho nezlepšilo a naopak mnoho zhoršilo. V podstatě jde o to, že nastala normalizace verze 2.0.
Verze 1.0 je podle sociologů definována ústupem individua z veřejného života a jeho stažením do nekonfliktních oáz seberealizace typu zahrádkaření, chalupaření či trampingu, případně do ostrovů konfliktních typu punková subkultura, obecně kulturní disent. Paradoxně mnoho z těchto ostrovů bylo tak či onak financováno z veřejných peněz.
Pokud to srovnám s verzí 2.0, výsledek je dost neradostný. Ústup z veřejného života po jistém oživení v 90. letech pokračuje ruku v ruce s atomizací společnosti. Původní ostrovy individuální svobody – většinou ale založené na nějakém komunitním principu – jsou novou společností postupně likvidovány: Jejich zázemí je „asset“, který lze proměnit na peníze, a tím končí diskuse. Veřejný prostor v tom nejširším slova smyslu je systematicky privatizován, na místech zahrádkářských kolonií vyrůstají „gated communities“, kde žádná komunita neexistuje.
Konkrétní práva jsou postupně nahrazována „hodnotami“ natolik abstraktními, že se pod ně schová úplně všechno: Právo na lékařskou péči versus „rovné“ podmínky podnikání. Ostatně je dost příkladné, že se pojmy typu „svoboda“ (která dopadla nejhůř) nikdo nesnaží definovat – vždy totiž dojdeme k rozporu se skutečností.
No a nakonec je tu propaganda: Ve verzi 2.0 daleko účinější a hlavně všudypřítomnější.
Pak se divte, že se lidi nezajímají. Začnou se zajímat, až jim dítka začnou pod rukama umírat na špatnou výživu triviální choroby. To už ale bude pozdě.
na veřejné zdravotnictví je odborník pan Umlauf. Má tu problematiku zachycenu v mnoha článcích. Zdravotnictví je jedna z mála oblastí, kde se koncentruje velké množství peněz, a to kapitalistické dravce láká. Na Slovensku, v Česku apod. jede jak přes kopírák americký model postupné privatizace. Vtip je v tom, že vlastníte jednu z mnoha zdravotních pojišťoven. Vlastníte i nemocnice ( nebo máte spřátelené vedení). Odměny za stejné zdravotní služby jsou- světe div se- v různých nemocnicích různé- umožňuje to zákon. Vy si zvýhodníte přes vaši zdravotní pojišťovnu zdravotní výkony ve vašich spřátelených či majetkově provázaných nemocnicích. Peněžní toky jdou tam, kam si to naplánujete- zvítězili jste. A to bez ztráty kytičky- vždyť jednáte dle zákonů
Kam se hrabe pan Rath a jeho vina?
ps.- ne nadarmo Babiš ve velkém skupuje zdravotní zařízení. Kdo jiný než on ví, co je lukrativní
Když už jsme u českého zdravotnictví- panem Rathem zadotovaná ekologická farma Čapí hnízdo( jako hejtman za SČ kraj dal souhlas s dotacemi) – před nedávnem hostila politickou personu číslo jedna v ČR- amerického velvyslance. Dotace na vybudování této pseudoveřejné stavby prý byla 50 mil. Za to ovšem pan Rath souzen není. Bylo by kolegiální, kdyby pan Babiš trošku na min. spravedlnosti zapracoval a pana Ratha osvobodil