Co by tedy mohlo být konečným cílem protiruské akce? Co všechno můžeme v tomto ohledu očekávat?
I když se rozum vzpírá představovat si nepředstavitelné, všechno to bohužel vypadá jako příprava k válečnému konfliktu.
(Karel Köcher, bývalý dvojitý agent, odpovídá na otázku redaktora Parlamentních listů)
V civilizovaných zemích hlásících se k odkazům římského práva bývá zvykem soudit, činit rezolutní závěry a přijímat zásadní rozhodnutí až na základě nezvratných důkazů, a ne jen dokola omílaných podezření bez důkazů. Tím spíš, že máme své neblahé zkušenosti.
Namátkou jen ty známější případy
- 1964: Zinscenovaný incident v Tonkinském zálivu, který byl záminkou pro válku ve Vietnamu – několik milionů mrtvých
- 1999: Zinscenovaný masakr v Račaku a následné bombardování Jugoslávie bez mandátu RB OSN – několik tisíc mrtvých (převážně civilistů)
- 2003: Lživé obvinění Iráku z vlastnictví zbraní hromadného ničení a následná válka v Iráku bez mandátu RB OSN, která měla za následek již více jak 1mil. mrtvých, destabilizaci regionu, vznik tzv. Islámského státu a několikamilionovou migrační vlnu do sousedních zemí i do Evropy
- 2011: Podpora militantů v Libyi, následné zneužiti a překroucení rezoluce RB OSN, bombardování vládních vojsk a desítky tisíc mrtvých, rozvrácení prosperující země, která do té doby byla stabilizačním prvkem regionu a která je dnes jeho opakem a nástupištěm pro pašeráky afrických migrantů směřujících do Itálie a dál na sever Evropy…
- Z již zapomenutých: Invaze do Grenady, Panamy, násilné převraty v Guatemale (operace PBFORTUE), Íránu, Brazílii (r.1964), Řecku (1967), Chile (1973), Panamě (1989), Haiti (2004), Hondurasu (2009)…
Z evropských zemí známe operaci Gladio, při níž šlo o diskreditaci italské levice a která se otravě Skripala podobá jako vejce vejci.
Výše zmíněné případy se týkaly převážně malých a nebo technologicky zaostalých zemí, které jen stěží mohly klást Spojeným státům a Velké Británii razantní odpor. To se však nedá říct o dnešním Rusku, které je sice slabé na útok a okupaci západních zemí, ale dostatečně silné na obranu a kladení masivního odporu!
Co nám tedy zbývá a jaké jsou naše šance?
Zjevným smyslem všech těch protiruských hysterických kampaní je dle mého názoru snaha o vytvoření úplně stejné společenské proválečné atmosféry namířené proti Rusku, jako byly mediální kampaně před výše zmíněnými válečnými konflikty proti těmto zemím. Pokud toto dopustíme, tak nám tentokráte již nepomůže ani svěcená voda. A naopak, pokud se nám, obyčejným lidem, podaří vzepřít se této manipulativní snaze válečných jestřábů, pak máme ještě naději.
Mimochodem zadluženost Ruska činí 17% HDP, zatímco USA 120% HDP, kdo z nich má asi tak větší potřebu válčit a kdo naopak obchodovat?!
(Finance.cz)
I tak přeji všem hezké velikonoční svátky!!!
8 komentáře