Kdo zachrání evropské země před fašismem?

(od 21. min.)

Svůj dnešní komentář k aktuálním událostem věnuji ani ne tak taktickým, jako spíš strategickým momentům.

Jde o to, že informace, které jsme obdrželi v posledních dnech, svědčí o tom, že se na Ukrajině zformoval takový klasický fašistický režim, který zuřivě nenávidí všechny, včetně vlastních občanů, pokud neprojevují divokou lásku k němu. A historie toho, co dělají, počínaje laboratořemi zabývajícími se bakteriologickou válkou až po špinavé bomby a mučírny atd. u normálního člověka vyvolává odpor. Jsou to lidé, jejichž část dokonce zažila sovětskou moc – jak si vůbec mohou takto vést?

Jistěže lze hovořit o tom, že podstatná jejich část nosí v náprsní kapse fotografii svých dědů, kteří za 2.světové války sloužili v Ukrajinské povstalecké armádě (UPA) a už tenkrát byli fašisty, ve skutečnosti ale je vše mnohem záludnější.

Jde o to, že Západ, a já jsem o jejich projektu už nejednou psal, se propadá do neobyčejně silné krize. Výsledkem této krize je vymizení střední třídy, a my vidíme, že všechny kontrolní mechanismy elit vůči společnosti byly v posledních desetiletích vystavěny právě na existenci střední třídy. Tedy všechny sociální sítě, veškerá společnost spotřeby zjevně předpokládá, že je velmi velká vrstva 50 až 60 i více procent populace, která do takového modelu pasuje – mají zdroje příjmů. Nebudeme se zabývat tím, odkud je berou, protože je to čistě ekonomické téma a já jsem ho velmi podrobně popsal v knížce „Vzpomínky na budoucnost“ a dokonce už i před 20 lety v knize „Úpadek dolarového impéria“.

Pro nás je zásadně důležité, že pokud zatím máme obrovský objem více než 50 % obyvatelstva deklasovaného elementu, tedy zchudlého a velmi naštvaného tím, že ho připravili o obvyklý způsob života a ono nemá ponětí o orientaci v situaci. O tom, že existují tři směry síly.

První je komunistický, a ten hned vyřadíme, protože jde o „Rudý projekt“, který Západu naprosto nevyhovuje.

Druhým je náboženský šovinismus, který ovšem nevyhovuje hned ze dvou příčin:

• je strašně konzervativní a proto nevyhovuje liberálním bankéřům;
• druhou příčinou je, že v západní Evropě jsou velmi silné islamistické skupiny, které jsou právě náboženskými šovinisty, a toto okénko je tedy už obsazeno.

A zbývá jen třetí směr – šovinismus nacionalistický.

Jinými slovy, západní a především evropské elity při přemýšlení na téma, jak budou dále řídit společnost, došly k závěru, že musí vytvořit velké množství nacionalistických skupin fašistického ražení, které budou bojovat mezi sebou, ale i sе zdivočelými islamisty, a prostřednictvím řízení těchto skupin oni budou řídit společnost. Podle mého názoru vidíme, že to, co se děje na Ukrajině, je nácvikem těchto technologií. Jinak řečeno, Ukrajina je polygon, na němž západní elity testují technologie, které budou používat ve svých zemích.

Hrůza, jež se dnes objevuje v očích západního obyvatele (už k nám přicházejí informace o francouzských, italských a dokonce i o německých) souvisí s tím, že oni při pohledu na události na Ukrajině začínají chápat, že totéž brzy přijde k nim. Mimochodem, i proto se tak intenzivně vypracovávají technologie výchovy k nenávisti – v našem případě vůči Rusům. Přitom je třeba chápat, že to je jen začátek a ve skutečnosti se budou testovat technologie nenávisti vzájemné.

Co z toho vykvete, je otázka složitá, protože nikdo dávno ve skutečnosti neviděl, jak to vypadá, když se velmi prudce propadne životní úroveň obyvatelstva. Připomenu, že taková situace vznikla v Evropě ve 30. letech minulého století, kdy ze severu k jihu a od západu na východ byly v celé Evropě jen dva státy, které bylo možno alespoň relativně považovat za demokratické – Švýcarsko a Československo. Ve všech ostatních státech byla v různě tvrdé míře diktatura, přičemž většinou nacionalistického ražení. V SSSR to byla komunistická diktatura – ačkoli, v jistém smyslu bylo v SSSR pro prostého člověka demokracie více – s výjimkou let 1937-38, která souvisela s konkrétními vnitropolitickými zmatky. Jinak všude to bylo stejné – s výjimkou Československa, které zničili v roce 1938, zatímco Švýcarsko se zachránilo zázrakem, jednak díky horám, jednak později měl Hitler jiné starosti.

Tak, takový je obrázek. Andrej Devjatov*) ne nadarmo mluví o „Černé internacionále“ – starých evropských elitách, pro něž je téma fašismu tématem obvyklým, protože Hitler byl prvním pokusem „Černé internacionály“ starých šlechtických rodů o navrácení moci poté, co je rozehnali po 1. světové válce, kdy byla zlikvidována čtyři kontinentální evropská impéria: Německé, rakousko-uherské, osmanské a ruské. Zůstalo jen britské.

A v této situaci je pochopitelné, proč je taková nenávist ze strany nynějšího vedení Západu, především evropského. Jde o to, že my nejenže jsme zemí, která nechce poslouchat, ale udělali jsme ještě jednu, a pro ně velmi nebezpečnou věc – narušili jsme jejich experiment. Ukázali jsme, mj. i jejich obyvatelstvu, že existuje síla schopná toto obyvatelstvo ochránit. A to je věc strašně nebezpečná, protože ve většině případů je řízení možné jen tehdy, jestliže se lidé domnívají, že není alternativa. Ale pokud alternativa je, vznikají různé pokusy se z této situace dostat.

Já jsem hluboce přesvědčen, že to, co dnes dělá Rusko, je pokus o nabídnutí šance národům Evropy. Protože je, obecně vzato, táhli na provázku, do stejné konstrukce, kterou vidíme na Ukrajině – krutého krvavého fašismu. Dej Bůh, aby se jim to nepovedlo! Ale v každém případě je třeba se podívat na situaci naprosto střízlivě: My jsme právě přistoupili k likvidaci nástupiště evropského fašismu, a to už vlastně na našem území…

*) Andrej Devjatov (1952) – sovětský a ruský pracovník tajných služeb, spisovatel, publicista, vojenský expert na Čínu.

Michail Chazin (*1962, Moskva) je ruský ekonom, publicista a bloger, bývalý člen Putinovy vlády.

Překlad: st.hroch 20220315

---