Co říci k projíždějícímu konvoji US-Army přes naše území? Někteří nezodpovědní a neuvědomělí jedinci nabízejí historickou paralelu se cvičením spřátelených vojsk v létě roku 1968, které předcházelo hodně dlouhému, leč dočasnému pobytu Rudé armády na našem území. Jistěže jde o něco zcela jiného. Tehdy šlo o vojska spřátelená, dnes jde o vojska spojenecká. A v tom je pořádný rozdíl. Varšavská smlouva dle serveru TOTALITA
Odmítneme-li výše uvedené neshody, pak je zbytečné dělat si starosti s naší Ústavou. Její článek 43, odst. 5 praví, že „vláda České republiky rozhoduje o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky“. Jistěže naše vláda není jako ta minulá, komunistická. Proto počká, jak rozhodnou ve Washingtonu, a pak se podle toho zařídí. Podle Ústavy to vezme na vědomí a tím to schválí. Jak všichni víme, a naše korporátky zvláště, celkem o nic nejde, je to formalita. A my všichni jsme za průjezd rádi, ruský imperialismus na východ od našich hranic zase řádí, jak černá ruka kapitalismu, ruského tedy. Jen pár živlů a provokatérů by rádo hodilo rajčetem, ale od toho máme naše chrabré policejní a pendrekové sbory, aby se podobným provokacím zabránilo.
Vláda vykládá Ústavu ČR opravdu tvůrčím způsobem, a přitom od tohoto dokumentu odvozuje svou mocenskou legitimitu. Ústavě České republiky je asi nadřazena Ústava Spojených států amerických, což je zcela v souladu se současnou vedoucí úlohou této ušlechtilé země. I proto je Bělobrádek, potažmo místopředseda naší loutkové vlády, stále usměvavý. O naši Ústavu se nestará, a vlastně ji vůbec nezná. On ji totiž k ničemu nepotřebuje. V pořadu Události a komentáře
K tomu do armády povoláme nejen muže, ale i ženy. Ctíme totiž rovnoprávnost. Navíc se i přes vysoké úsilí našich knížat, Topolánků, Kalousků a dalších konzervativně liberálních demokratů stále nedaří vytvořit kvalitní podhoubí pro nábor rekrutů do armády. Ve Spojených státech se svými ghetty jsou na tom přeci jen o mnoho lépe. Armáda poskytne ošacení, zdravotní péči, jídlo a peníze, o kterých si běžný obyvatel Harlemů a Bronxů může nechat zdát. Proto jde mnohem ochotněji se zbraní v ruce a s nasazením vlastního zdraví a života hájit systém, kde jedni nemají nic a druzí všechno. U nás tedy uděláme raději ze všech brance, o nic totiž nejde, jen o válku.
Naši nepřátelé prostě musí vidět, že „neprojdou“. Zvlášť když je naším nepřítelem již tradičně Rus. Zcela v duchu starých a dobrých tradic předcházejících 1 i 2. světové válce jsme připraveni táhnout na Moskvu. Proto symbolicky řinčíme zbraněmi tak dlouho, až je budeme moci konečně využít a dát tak nakonec prostor k ekonomické prosperitě přeživších. Rusko má sice jaderné zbraně, my ale máme neochvějné odhodlání, navíc podpořené nezištnou ochotou našich spojenců ze Spojených států, položit za jejich ideály i náš život. Není tedy žádný důvod k mračení, vždyť co může být krásnější, než položit život za své přátele z USA a jejich svobodný trh?
Převzato z e-republika.cz
Související články
Výročí 11. září: od teroru jednotlivců k teroru celých států
Ukrajinský neofašismus podporovaný z USA a EU
Lynčuje a upaluje ISIL, dříve lynčovali a upalovali v USA
Ukrajina se zbavuje nepohodlných svědků státního převratu
Finanční mrchožrouti se slétají na Ukrajinu
6 komentáře