Kverulant.org: Stát platí za posílání peněz složenkami ročně více než čtvrt miliardy korun

Je to deset let, co Nečasova vláda v roce 2012 pod záminkou ušetřit na procesu vyplácení sociálních dávek rozhodla, že dávky budou vypláceny jen na účet u České spořitelny. Ve skutečnosti však nešlo o to ušetřit veřejné peníze, ale přihrát nové klienty spořitelně. Aby nebylo na první pohled jasné, že jde o ničemnost, byl projekt prezentován jako vydávání identifikačních průkazů s názvem sKarta pro osoby, kterým jsou vypláceny sociální dávky. Ke kartě však také náležel speciální bankovní účet, na který byly veškeré sociální dávky zasílány. Zasílání na účet u jiné banky nebylo akceptováno. I Kverulantova usedavá kritika vedla k tomu, že projekt byl nakonec zrušen. Nicméně snaha ušetřit na způsobu vyplácení sociálních dávek je jistě správná, a proto se Kverulant zeptal Ministerstva práce a sociálních věcí, jak v této věci pokročilo.

Koncem listopadu Kverulant požádal MPSV o sdělení informací týkajících se nákladů na provedení plateb důchodů za roky 2018, 2019, 2020, 2021 a za první tři čtvrtletí roku 2022. Kverulanta zajímalo, kolik bylo příjemců důchodů za jednotlivé roky.  Dále, kolika z nich byla výplata této dávky zasílána prostřednictvím České pošty a jaké byly náklady na provedení těchto plateb. MPSV mu dopisem z 5. prosince sdělilo, že téměř nic z toho neví. MPSV má prý pouze informaci o počtech důchodců a doporučilo Kverulantovi se obrátit na Českou správu sociálního zabezpečení. Ti prý snad vědět budou.

Se znalostí nákladů na výplatu rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení a přídavků na děti je na tom MPSV velmi podobně. Ministerstvo zná jen počty dávek vyplacených převodem na účet a počty dávek vyplacených složenkou. Náklady na provedení těchto plateb nezná, „neboť tyto informace MPSV nesleduje“. V tomto případě MPSV doporučilo Kverulantovi, aby se obrátil na Úřad práce ČR. Ti prý snad vědět budou. Úplně přesně to sice Úřad práce nevěděl, ale z jeho odpovědi na Kverulantův dotaz se už dalo vyčíst a spočítat mnohé.

Sociální dávky

Stát za výplatu sociálních dávek složenkou utratil za posledních pět let v průměru 74 milionů korun ročně. Tolik bude s největší pravděpodobností činit i náklad na poštovné za rok 2022. Největší podíl plateb složenkou, v průměru 42 % je u výplaty příspěvků na bydlení. Naopak rodičovský příspěvek je vyplácen poštovní poukázkou v průměru jen 6 % případů. Přídavky na děti složenkou inkasuje v průměru 29 % rodičů.

Důchody

V České republice bylo v roce 2022 vypláceno každý měsíc 2,838 milionu důchodů. Je to o téměř 60 tisíc méně než před koronavirovou epidemií na konci roku 2018, kdy jich bylo 2,896 milionu. V průměru si nechává důchod posílat složenkou na státní náklady 31 % občanů. V letech 2018 až 2020 činil náklad na jednu poštovní poukázku 21 korun. Od roku 2021 se zvedl na 29 korun.

Stát za složenky zaplatil v posledních pěti letech v průměru 202 milionů korun ročně. Za rok 2022 to bude pravděpodobně částka 185 milionů korun. Jistý pozitivní trend tu však je. U důchodů přiznaných po roce 2010 si náklady převodu složenkou hradí důchodce.

Čtvrt miliardy ročně

Když sečteme peníze utracené za výplaty sociálních dávek a důchodů složenkami, dojdeme k průměrné částce 276 milionů korun ročně. Tedy více než čtvrt miliardy. Za posledních pět let, tedy od roku 2018 do konce roku 2022 to dělá 1,380 miliardy korun.

Soukromý zemědělec z rodinného statku

Čtvrt miliardy korun ročně, které by se patrně daly ušetřit. To by ovšem sociální rezort musel řídit patrně někdo jiný než Marian Jurečka, soukromý zemědělec z rodinného statku v Rokytnici na Přerovsku, jehož hlavní starostí je být ve vládě na jakémkoli postu a s kýmkoli to půjde.

Připomeňme ještě, že šéf lidovců Marian Jurečka je nejen ministr práce a sociálních věcí, ale od listopadu 2022 pověřený ministr životního prostředí ČR, když lidovci trvali na tom, že řízení ministerstva životního prostředí se musí ujmout policií vyšetřovaný Petr Hladík. Od ledna 2014 do prosince 2017 byl Jurečka ministrem zemědělství v Sobotkově vládě.

Marian Jurečka si opět upevnil pozici nejhoršího ministra Fialovy vlády. Naplňuje počáteční obavy, že nemá na to řídit resort, o němž toho mnoho neví. Uprostřed inflace a ekonomické krize bezmocně krčí rameny a jeho dosavadní maximum možného je jednorázový příspěvek na děti, jako by snad inflace byla jednorázový problém.

Rekordní deficit státního rozpočtu

V roce 2020 vykázalo hospodaření státu deficit 367,4 miliardy Kč a státní dluh činil 2,05 bilionu Kč. Ke konci roku 2021 dosáhl státní dluh 2,47 bilionu Kč, což odpovídá 40,4 % HDP. V prvním čtvrtletí roku 2022 se státní dluh dále zvýšil na 2,59 bilionu Kč. Tam se vládní plýtvání ani zdaleka nezastavilo.

Schodek státního rozpočtu ke konci října 2022 vzrostl na rekordních 286,7 miliardy korun ze zářijových 270,9 miliardy korun. Je nejvyšší čas s tím začít něco dělat. Kverulant má intenzivní pocit, že člověk, který netuší, jaké jsou hlavní náklady jeho rezortu, nám v tom mnoho nepomůže a nebylo by od věci ho vyměnit.

Kverulant se se svými zjištěními obrátil na Nejvyšší kontrolní úřad a o ignorantském přístupu MPSV pod vedením Mariana Jurečky informoval všechny poslance a senátory.

Prosba o podporu

Pomozte Kverulantovi hlídat věrolomné politiky jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Vojtěch Razima
Ředitel a zakladatel obecně prospěšné organizace Kverulant.org