Ministerstvo vnitra v roce 2019 nakupilo předražené a zastaralé vysílačky téměř za miliardu. Cílem Kverulanta bylo tento tunel zastavit. To se mu však přes veškeré úsilí nepodařilo. Antimonopolní úřad mu sdělil, že fingovaná soutěž s jediným uchazečem byla naprosto v pořádku.
Ministerstvo vnitra se nejprve chystalo nakoupit v tendru s jediným dodavatelem a v utajeném režimu vysílačky za 4,4 miliardy korun. Dodavatelem měl být Pramacom Prague s.r.o., a vysílačky měly pracovat v zastaralé síti TETRAPOL. Kverulant.org ověřil, kolik by stála náhrada za technologii TETRA, kterou používají západní státy. Cena nového systému včetně koncových terminálů, tedy vysílaček, by byla téměř poloviční.
Kverulant.org proti čtyřmiliardovému tunelu opakovaně protestoval. I jeho protesty vedly k tomu, že vnitro zakázku zlevnilo na 0,8 miliardy korun, ale pokušení pustit eráru žilou byla velká. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno zakázek počátkem června 2019. Koncová zařízení radiokomunikační technologie TETRAPOL mají na světě jediného a tím je francouzský Airbus DS SLC a ten má v České republice jen výhradního prodejce a to Pramacom Prague. Do výběrového řízení se tak dle očekávání a předpokladů mohl přihlásit, a také přihlásil, pouze jediný a to právě Pramacom Prague. A ten také s nabídkovou cenou ve výši 798 324 241,- Kč vyhrál.
Pokud by vnitro řádně soutěžilo dodavatele vysílaček, byla by cena pravděpodobně nižší než poloviční. Všechno by bylo nové se zárukou, místo toho se erár chystal draze „modernizovat“ technologii, která se už léta nevyvíjí. Velký problém současné zastaralé technologie je udržení provozu v případě rozsáhlého výpadku proudu. Základnové stanice mají tak velkou spotřebu, že záložní baterie je udrží v provozu pouze několik hodin. Drahé udržování nynější zastaralé vysílačkové technologie Tetrapol při životě kritizovaly i společnosti Nordic Telecom a O2.
Kverulant se s tímto drzým tunelování státního rozpočtu za účasti vrcholných politiků odmítl smířit a proto počátkem května 2020 podal stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Studená sprcha tentokrát přišla poměrně rychle. V říjnu téhož roku mu ÚOHS sdělil, že „neshledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední.“ Věc tak zůstane nevystřena, nikdo nebude potrestán a úplatky se vracet nebudou. Kverulant dost dobře nemůže ani podat na věrolomné politiky trestní oznámení. Typický státní zástupce by jeho podání jistě odložil s poukazem, že když antimonopolní úřad nevidí na soutěži s jedním uchazečem nic špatného. A argumentovat tím, že v jde o rozhodnutí úřadu, v jehož čele stojí Petr Rafaj, spojovaný s hned s několika korupčními kauzami, by jistě nebylo vyslyšeno.
Připomeňme si, že během prohlídky v rámci prověřování podezření z korupce v tzv. kauze Stoka policie u Petra Rafaje doma zajistila v březnu 2019 dva miliony korun v hotovosti v obálkách ve skříních, jejichž původ nebyl dosud objasněn a mohl by souviset s podezřeními na manipulaci zakázek skupinou kolem Jiřího Švachuly. Ten byl nejen místostarostou brněnské městské části, ale také členem rozkladové komise ÚOHS jmenovaným předsedou, s nímž měl bližší vztahy. Předseda ÚOHS jako jediný rozhoduje o složení rozkladových komisí, které na úřadě předsedovi doporučují, jak má rozhodnout ve druhém stupni řízení. Členy rozkladových komisí jmenovaných Petrem Rafajem byl nejen výše uvedený Jiří Švachula, nyní obžalovaný z pletich při zadání veřejné zakázky, ale také jeho dcera Petra Rafajová, jeho zeť Petr Kubín nebo Rafajovi někdejší spolustraníci z Frýdku-Místku. A konečně ve velmi sledované kauze soutěže o provozovatele mýta se Petr Rafaj setkal na tajné schůzce s místopředsedou ANO Jaroslavem Faltýnkem, na které podle policejních odposlechů domlouvali, jak v soutěži prosazovat zájmy společnosti Kapsch.
Proti Rafajově působení v čele ÚOHS protestoval nejen Kverulant, ale řada dalších watchdogových organizací. Šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj tento tlak neustál a říjnu 2020 rezignoval. Jeho pozice byla neudržitelná a povolila i jeho dosavadní ochrana Hradu. Bohužel tak dobrá zpráva to není. Vzhledem k současným poměrům se dá dovozovat, že se tak stalo ve chvíli, kdy byla nalezena jeho náhrada vyhovující zájmům premiéra Babiše a prezidenta Zemana.
Mimochodem, dodavatel vysílaček, soukromá firma Pramacom Prague spol. s r.o. to se státem zřejmě umí velmi dobře. I bez předmětné smlouvy s vnitrem uzavřel Pramacom Prague od roku 2016 s různými veřejnými institucemi 284 smluv za více než 1 miliardu korun. Když uvážíme, že 4,0 % smluv má skrytou cenu, bude konečný součet ještě vyšší. Navíc 19 smluv za 820 milionů korun obsahuje vážné nedostatky z hlediska zákona o zadávání veřejných zakázek.
Vojtěch Razima, ředitel a zakladatel obecně prospěšné společnosti Kverulant.org
