Lámání magnetu

Lámání magnetu je mojí oblíbenou činností. Každý má svého koníčka, dnes hobby, když se hlásíme na Západ, a my nadšení vědci milujeme vědecké záliby zvlášť. Lámání magnetů je sice někdy dosti náročné a drahé, ale jeho výzkum se určitě vyplatí. Počítám, že až experimenty ukončím, budu navržen na Nobelovu cenu.

Ať si nikdo nemyslí, že se uzavírám se svými výzkumy do nějaké kůlny na předměstí. Naopak, své výzkumy provádím zcela otevřeně v občanském životě a na veřejnosti. Využívám k tomu moderních metody sociologie, psychologie, sexuologie, psychiatrie a další.

Občas, když si ovšem také nevím rady, tak si zakoupím magnet, a půlím jej tajně v soukromí. Nesmí to být však příliš často, neboť tento výzkumný materiál je dosti drahý, a stará by nadávala.

Magnet (z řec. magnétis líthos) je předmět, který v prostoru kolem sebe vytváří magnetické pole. Přitahují jej vhodné materiály. Zjistil jsem, že takto nefungují jenom magnety, které se přirozeně vyskytují v některých horninách, nebo které se dají uměle vyrobit, ale že tak pracuje i lidská mysl. Ani ona není jednotná, ale polarizovaná.

Napřed provádím základní výzkum, při kterém se snažím rozlomit magnet tak, aby zůstaly jeho dvě části, kladná a záporná, bez polarizovaného náboje oddělené. Ačkoliv se o to snažím drahně let, dosud se mi to nepodařilo. Pro rozlomení magnetu se jeho oddělené části opět polarizují.

Pokud však vyměním magnet za lidi, funguje oddělení kladné a záporné části zcela dokonale. Nemohu to však nijak vědecky dokázat. K tomu potřebuji ten magnetovec, abych na mrtvé hmotě demonstrativně prokázal své výzkumy ohledně živých lidí.

To, co nedokážete u magnetovce, hravě zvládnete u kdejakého pitomce. Stačí subjekt pozitivně motivovat představou nějakého zisku, pohlavního či potravního požitku, a již je pouze kladně naladěn, přitahován k vhodným předmětům, a záporná část jeho mysli se zcela vytratí. Funguje to skvěle, pokud je subjekt duševně nedostatečný nebo mu zabráníte v dlouhém přemýšlení, ale i ono obvykle bývá chabé.

Takový nesporný sociologický, psychologický, sexuologický a psychiatrický fakt však nemohu před vědeckou obcí nijak obhájit. Komise udělující Nobelovy ceny by se mi vysmála. Tento fenomén je přece masově všeobecně uplatňován sociologicky, politicky i ekonomicky. Stojí na něm přece veškerá reklama, propaganda, tvorba veřejného mínění, svoboda, demokracie, prosperita, blahobyt… a vůbec celý náš globální ekonomický systém.

Než se ten globální moloch zhroutí, budu zatím muset bušit kladivem jen do toho magnetovce. Jednou to určitě vyjde. Navíc, když jsem přesvědčen, že není tak natvrdlý jako lidé. Musím si však pospíšit.

Na oddělení a zničení záporné části magnetu pracují také všechny velmoci. Ještě, že jsme jako vždy od Bílé hory na té jeho správné straně – na té kladné. Bezesporu to však vyžaduje zlomení charakteru.