Krátké zprávy upozornily na zajímavý článek webu Mother Jones nazvaný Lži o válce v Iráku na časové ose. S odstupem málem deseti let je možné vidět, jak otřesné lhaní a manipulace probíhaly ohledně války v Iráku. Hlavní události jsou dané do časové osy včetně dat, kdy se o nich dozvěděla veřejnost. V podstatě lze říci, že hlavní vládní lži Bushe mladšího, Cheneyho a spol. měly asi 2-3letý předstih před tím, než se o nich dozvěděla veřejnost. To souvisí s prací prominentních novinářů, kteří se za své lhaní nestydí ani dnes. Klasický případ v přímém přenosu najdete zde.

Judith Millerová, prominentní novinářka New York Times je zde v rozhovoru o své knize The Story: A Reporter’s Journey. Tato dáma poněkud lehkého pera se stala slavnou šířením lží o „zbraních hromadného ničení“, které měl mít na přání Bushovy administrativy Irák přinejmenším od roku 2003. Lhaní skončilo, válka také, a mrtví už nepromluví. Powellovy trubičky s údajným antraxem vystavené v OSN jsou dnes stejně slavnou epizodou, jako Chruščevovo mlácení botou o řečnický pult. Celou historii lhaní o druhé válce v Iráku ukazuje tento dokumentární film. Klíčová role Judith Millerové v celém vládním cirkusu je zmíněna od 28. minuty.

Nyní přišla obligátní otázka, alespoň od části těch novinářů, kterým zbylo kouska cti a slušnosti: „Nestydíte se za své zprávy o Iráku?“ Odpověď Judith Millerové hezky zapadla do řady všech ostatních prominentních lží prominentních novinářů, které už byly odhaleny.

„Ne, necítím se vinna. Jako novinářka jsem udělala vše, co bylo v mých silách, abych upozornila Američany na zpravodajské informace, které měl bývalý prezident a viceprezident a které je vedly k vyhlášení války.“

Skvělé. Prominentní novinářka korporátek zvaných NYT řekla, že její práce znamenala a dosud znamená, že má být tiskovou mluvčí americké vlády, CIA a Pentagonu. Toto je dobré mít na mysli, když posloucháme televizi a čteme noviny. Kde jsou ty časy, když její kolegové Carl Bernstein a Bob Woodward začali v roce 1972 pro deník The Washington Post vyšetřovat aféru později nazvanou Watergate. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky. Dnes WP funguje stejně oddaně jako zmíněná novinářka. O jeho podílu na válce v Iráku a manipulacích ohledně Ukrajiny jsme psali v článku Proč média o důležitých věcech lžou.

Převzato z e-republika.cz