Macháčkův Husák

Není to náhodou tak, že po „pádu komunismu“ zde bylo obnoveno téměř vše, co vedlo k radikalizaci mladých a jejich příklonu k totalitním ideologiím?


Je muž moci, ale i muž hlubokých lidských tragédií. Za tragédii pokládám i to, že se o něm nemluví, že propadl do zapomnění.
Jiří Pernes

Mgr. Michal Macháček, Ph.D. (nar. 1986) je historik zabývající se problematikou česko-slovenských a československo-sovětských vztahů a komunistického hnutí ve 20. století, strávil téměř 10 let života v českých, slovenských a ruských archivech. Výsledkem jeho studia je pozoruhodná kniha pojednávající o bývalém generálním tajemníkovi KSČ a prezidentovi ČSSR Gustávu Husákovi (1913 – 1991).

Jedná se zatím o nejucelenější biografii výrazné osobnosti československých dějin, v níž jsou poutavou formou vylíčeny všechny lety a pády tohoto komunistického politika. Kniha líčí dramatický a často tragický život Augustína (ano, tak byl pokřtěn) Husáka od jeho dětských let v malé vísce Dúbravce (dnes součást Bratislavy), přes středoškolská a vysokoškolská studia v Bratislavě, v nichž se radikalizoval a vstoupil do velké politiky jako vrcholný studentský funkcionář, jeho účast ve Slovenském národním povstání, věznění v 50. letech od svých bývalých soudruhů, účast v reformním procesu 60. let, prudký politický vzestup a současně morální a lidský pád v letech normalizace až po trpký konec politické kariéry i života po Listopadu 1989. Její četba je příležitostí k zamyšlení nad dějinami Československa ve 20. století i nad tím, jaký kruh jsme opsali od první republiky, která přes veškerá svá pozitiva vytvořila téměř ideální podmínky pro vznik totalitních režimů na našem území, až k současnému politickému zřízení. Není to náhodou tak, že po „pádu komunismu“ zde bylo obnoveno téměř vše, co vedlo k radikalizaci mladých a jejich příklonu k totalitním ideologiím?

Některé otázky, na které Macháčkova kniha odpovídá:

  • Jak se z Gustáva Husáka stal komunista a proč jím nepřestal být ani poté, co byl devět let vězněn po zmanipulovaném politickém procesu?
  • Jak to bylo s Husákovou účastí mezi „katyňskými svědky“, kteří měli potvrdit povraždění polských důstojníků sovětskou NKVD?
  • Znal se Gustáv Husák s Alexandrem Machem a byl to tento ministr vnitra Slovenského štátu, který mu pomáhal přežít za 2. světové války?
  • Patřil Gustáv Husák k signatářům „zvacího dopisu“?
  • Čím si Gustáv Husák získal důvěru sovětského vedení?
  • Jaké byly Husákovy majetkové poměry?
  • Jaký byl Husákův osobní život?
  • Jaký byl Husákův osud po odchodu z vrcholné politiky?

Nesporným přínosem knihy je její věcnost, snaha autora o maximální možnou objektivnost a nezaujatost. Kniha se určitě nebude líbit těm, kteří očekávají antikomunistickou agitku podobnou publikacím, jež dominují historickému žánru v našich knihkupectvích.

Michal Macháček za tuto knihu získal od svých kolegů prestižní Hlávkovu cenu a od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání (Medaili za zásluhy v oblasti kultury). Macháček byl poté velmi elegantně vyšachován z akademického prostředí a dnes působí na volné noze, přičemž hlavním zdrojem jeho obživy je zakázka od pražské zoologické zahrady, pro níž píše její dějiny.

MACHÁČEK, Michal. Gustáv Husák. V Praze: Vyšehrad, 2017. ISBN 978-80-7429-388-7.

Zdroje:


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Napsáno pro e-republika.cz

Related posts

Faucigate: Od „Mr. Science“ k pátému dodatku

Teroristický útok v Monaku: Podezřelá nalezena mrtvá pod Kyjevem, případ odhaluje konflikt mezi bezpečnostními složkami

Začal ÚS s realizací „plánu B“?

3 komentáře

orinoko 18. 7. 2021 - 15:19
Aha ... Znalec nejsem, ale pokud vím, tak Husák nepatřil k signatářům Zvacího dopisu, ale ani k signatářům Charty 77. Důvěra sovětského vedení ... Husák vycítil příležitost. Dělnicko-rolnická vláda vzala zasvé ještě dříve, než mohla chytnout covid kontury. Něco ale mohlo být jinak. V sovětském obrňáku v srpnu na mostě uvízl Vasil Bílek takto de Bilak v demonstraci při cestě na tehdy sovětskou ambasádu. Kdyby demonstranti věděli, koho obcházejí, tak by ho hodili do Vltavy. Zdroj - Černá kniha Akademie věd. Jinak Husák od určité chvíle mumlal sám pro sebe - já národ z krize vyvedu. To Sověti ocenili. Husák evidentně čněl nad normalizačním plebsem a takový Lulu Štrougal měl svoje želízka na Vysočanském sjezdu, ale zároveň i v Dělnicko-rolnické vládě. Dokud byla naživu Viera, tak to s Husákem fungovalo, poté už velmi špatně. " Co politika rozděluje, to slivovička/borovička spojuje. " Ke smrtelné posteli prý požadoval faráře.
idiotronic 18. 7. 2021 - 17:08
Nebyl to náhodou buržoazní nacionalista, nebo globalista?
Stan 19. 7. 2021 - 7:57
S tím farářem to bylo taky všelijaké. A v knize je to poměrně obsáhle popsáno.
Add Comment