Právě dnes byly v televizi nějaké záběry z Maroka. Bylo to v poušti. Široko daleko samý písek, písek a zase písek. A v té záplavě písku byla studna, tedy jen otvor v zemi, ze kterého několik beduínů tahalo ručně pomocí provazů a konví vodu, kterou vylévali do nějakého primitivního napajedla. Vedle trpělivě stál houf neosedlaných velbloudů a z okolí se radostně sbíhaly kozy.
Diváky této scény možná napadly tyto myšlenky: U nás je zeleně, že nevíme, co s ní, a přitom „umíráme“ hlady (pomocí podvýživy z nevýživných potravin). Máme zemědělskou půdu, kterou jsme připravili o humus, „obohatili“ jedy, zbavili zeleně a pomocí zástavby a opakovaného pěstování řepky a kukuřice (na bioplyn) ji přeměňujeme na měsíční krajinu.
Někoho možná napadne, že kdyby si ti domorodci pořídili sluneční elektrárnu a čerpadlo, že by mohli bez práce vypumpovat ze země více vody, a třeba i přeměnit okolí té studně v krásnou oázu. Mnohé jistě i napadne, že by bylo vhodné těm beduínům poslat humanitární pomoc. Určitě nemají ani školu a tím jsou znevýhodněni ohledně pracovních příležitostí na trhu práce.
Abychom uvedli věci na pravou míru, výše uvedené či podobné myšlenky napadají jenom idioty. Již v Bibli (Genesis) se dočítáme, že Adam a Eva byli v ráji a blahobytu velice nespokojení, a proto dali přednost životu v pekle, které dnes honosně nazýváme svobodou a demokracií.
V našich zemědělsky příhodných podmínkách nemůžeme nikdy žít šťastně, dokud je nepřeměníme na podmínky pouštní, a dokud se nestaneme primitivními nomády (bezdomovci). Všichni, kteří takovému procesu desertifikace brání, jsou nepřáteli pokroku, štěstí a blahobytu lidstva.
Pokud by si ti beduíni pořídili sluneční elektrárnu a čerpadlo, začaly by se u nich dít strašné věci. Především by přišli o krásnou a smysluplnou tělesnou práci na slunci a čerstvém vzduchu. Nakonec by si museli tento relax draze kupovat u nadnárodního prodejce zahradního nářadí a techniky „Horského pole“ (Mountfield).
Pokud by z podzemí třeba vypumpovali „krev země“ (ropu), podepsali by tím pro sebe i své životní teritorium rozsudek smrti. Pokud by vytvořili zelenou oázu plnou květů, tak by jim ji zabral turistický průmysl.
Nejhůře by dopadli pomocí naší lidumilné humanitární pomoci. Napřed bychom k nim poslali Coca-colu, pak Ježíše, alkohol, fotbalová trička a trenýrky, pohlavní choroby, násilí, zvrhlost a nakonec mírovou pomoc s plochou dráhou letu. Jistě by se tam zase objevili ti škaredí teroristé, proti kterým bychom zase museli bojovat, aby naše ekonomika nijak nezaostávala.
Měli bychom si zamést před vlastním prahem, vyhrnout si rukávy, nelitovat sebe ani druhé, a pustit se s vší vervou do definitivní devastace země, ve které jako občané žijeme. Stejně již dávno není naše. A my vůbec nejsme svoji. Patříme kdekomu a kdečemu, jenom nepatříme sobě.
A nemá již žádný význam, abychom k sobě přicházeli. Sebemenší takový pokus je mučením sebe, které všichni psychologové odmítají, a také je provázen hrůzou a bolestí, která z toho usebrání pocházejí. A také strašnou nevolí pocházející našeho demokratického prostředí, neboť bychom se začali vymykat z jeho přepečlivého vlivu. Nic odpornějšího a hloupějšího by nás přece v naší hlouposti nemohlo nikdy napadnout.
A ti, kteří tu spoušť přežijí, budou opět šťastně žít na poušti, kam vždy utíkali poustevníci, mudrcové a řeholníci. A příště si musí dát již pozor. Jakmile se někdo z nich začne blbě na něco ptát, jako proč a jak, ihned je nutné mu rozbít hlavu sekeromlatem.
Je zřejmé, že strom života v ráji nebyl pro Adama a Evu tak zajímavý jako strom vědění dobrého a zlého. Prostě řečeno, pohlavní rozdělení člověka (nenávist a láska) se již tenkrát ukázalo jako zcela neuspokojivé a špatné. Bohu se ten tvůrčí porod nijak nepovedl. Dodnes se o tom přesvědčujeme, ale bezvýsledně. Není žádného divu, když naši bibličtí prarodiče byli již dementní a debilní, takže jací jiní, než degenerovaní, by mohli být jejich potomci po tolika generacích?
48 komentáře