Michail Veličko: Rozmluvy o životě V

Pátý díl naučného pořadu s ruským sociologem. O různých typech struktury, psychiky, iluzi soběstačnosti jedince, rozlišení jako spáse, o tom, proč jsou na japonských malbách bílá místa, procesu dialektického poznávání a mnohém dalším.

Překlad a titulky: Irena

Related posts

Faucigate: Od „Mr. Science“ k pátému dodatku

Teroristický útok v Monaku: Podezřelá nalezena mrtvá pod Kyjevem, případ odhaluje konflikt mezi bezpečnostními složkami

Začal ÚS s realizací „plánu B“?

1 komentáře

PPK 15. 4. 2015 - 15:27
I když je tento zajisté cenný seriál vysoce akademický a náročný na pozornost, chci zde především vyslovit vážené paní Ireně velké poděkování a uznání za jeho překlad a titulky. Škoda, že v tomto dílu pan Veličko nekonkretizoval např. onu Leninovu "dábelskou logiku", pokud se již o ni zmiňoval. Rovněž tvrzení Velička, že Karel Marx svůj Kapitál sestavil jako kompilát bez odkazů by mi ani tak nevadil, pakliže by se ukázalo, že Marxovy "kompilátní citáty" v Kapitálu odpovídaly tehdejší realitě světa sociálních vztahů lidí. Ostatně, důvod Marxova jednání totiž mohl být jednoduchý, jelikož mnoho novinových článků bývá anonymních stejně tak, jako je anonymním i tento můj text. A ještě něco: Na rozdíl od pana Velička jsem toho názoru, že on nemusel až tak poněkud pyšně formulovat určité věci jako zjevenou pravdu jen na základě jeho náboženské víry v jakéhosi Nejvyššího, když by bylo poctivější přiznat, že o určitých věcech "mezi nebem a zemí" NIKDY nic vědět nebudeme ani my (včetně Velička) ani naši potomci - a na běhu a podstatě Vesmíru a našeho pozemského světa to i tak pranic nezmění. Takže je tu otázka: Není to nakonec ten lidmi vymyšlený "ďábel", kdo lidem podstrkuje namísto pokory v naší nedokonalosti, snahu o výklad čehokoliv za každou cenu jen proto, abychom sami sobě dokázali, jací jsme mistři veškerého poznání a vědění a že vlastně víme i to, co vůbec nevíme?
Add Comment