V roce 1913 byl podíl Ruska na světové průmyslové výrobě 4 % a v roce 1937 už dosáhnul 10 %. V polovině 70. let minulého století dosáhl 20 % a na této úrovni se udržel do začátku perestrojky. Nejdynamičtějšími byly dvě období sovětské historie: 30. a 50. léta.
Prvním obdobím byla industrializace, která probíhala v podmínkách mobilizační ekonomiky. Podle HDP a průmyslové výroby se SSSR v polovině třicátých let dostal na první místo v Evropě a druhé místo ve světě, za USA. Významně překonal Německo, Velkou Británii a Francii. Za necelé tři pětiletky bylo postaveno 364 nových měst a spuštěno 9 tisíc velkých podniků – kolosální číslo – dva podniky za den! Samozřejmě, mobilizační ekonomika si vyžádala oběti, maximální využití všech zdrojů. Přesto byla těsně před válkou životní úroveň národa podstatně vyšší, než na začátku první pětiletky. Všichni si pamatujeme známý výrok J. V. Stalina, že SSSR zaostal za průmyslově rozvinutými zeměmi o 50 – 100 let a historie dovoluje na překonání této zaostalosti 10 let. V opačném případě nás rozmačkají. Tato slova, pronesená v únoru 1931 udivují svou historickou přesností. Rozdíl byl nakonec jen čtyři měsíce.
Druhým obdobím byl ekonomický rozvoj na základě modelu, který byl vytvořen po válce s aktivní Stalinovou účastí. Díky setrvačnosti fungoval ještě řadu let po jeho smrti (dokud nezačaly různé Chruščovovy experimenty). V letech 1951 – 1960 vzrostl HDP Sovětského svazu 2,5krát, objem průmyslové výroby dokonce 3krát a zemědělské výroby o 60 %. Pokud v roce 1950 byl objem průmyslové výroby SSSR na úrovni 25 % ve srovnání s USA, tak v roce 1960 byl už na 50 procentech. Strýček Sam byl velmi nervózní, protože popravdě prohrával v ekonomické soutěži se SSSR. Životní úroveň sovětských lidí neustále rostla. Přesto, že na akumulaci (investice) byla použita značně vyšší část HDP než v USA a dalších zemích Západu.
Třicetileté období naší historie (od počátku 30. do počátku 60. let) lze nazvat sovětským ekonomickým zázrakem. Je potřeba sem zahrnout i 40. léta – období války a obnovení SSSR. Naše země dokázala porazit Hitlera a celou hitlerovskou koalici. Bylo to nejen vojenské, ale také ekonomické vítězství. V období obnovení země jsme dokázali vrátit se na předválečnou úroveň rychleji než evropské země a vytvořit „jaderný štít“, který byl pro naši zemi otázkou přežití v podmínkách studené války vyhlášené Západem.
V 60. letech jsme začali ztrácet ekonomickou dynamiku, která byla vytvořena v předchozím období. Od poloviny 70. let se začaly objevovat příznaky takzvané stagnace, ztráty vnitřních zdrojů rozvoje, které byly skryty díky neočekávaným příjmům z prodeje nafty. Od poloviny 80. let proběhla hesly pěrestrojky zakrytá demontáž zbytků toho ekonomického modelu, který byl vytvořen v letech „ekonomického zázraku“ .
Překlad: Sio
Valentin Jurjevič Katasonov je profesor na katedře mezinárodních financí na MGIMO (Moskevský státní institut mezinárodních vztahů, elitní univerzita), doktor ekonomických věd, člen korespondent akademie ekonomických věd.
—
Poznámka překladatele: Jedná se o téměř doslovný překlad kapitoly „Об «экономическом чуде» и сталинской экономике“ z knihy V. J. Katasonova „Экономика Сталина“
108 komentáře