O plánovacím horizontu Putinova rozhodování

O plánovacím horizontu Putinova rozhodování v rámci realizace všemožných zajímavých geopolitických operací, ale i o podivných představách o tomto některých (nejen) ruských občanů

Já se musím – už jen – usmívat. Každý je chytrý a každý všechno ví. Ač nebyla na území Evropy nebo našeho českého státu velká válka, ta skutečná, po několik generací, každý rozumí válce lépe, než ti, kteří v ní bojují.

Všichni křičí buď „Co to dělá, že ještě nevyhrál!“, nebo „Rusko je na hraně porážky, podívejte se, jak málo postupují!“, případně „Putin je pevnou součástí Nového světového pořádku! Je to Žid!“

A žádný z nich si neuvědomuje, jakého ze sebe dělá, omlouvám se jen některým, hlupáka par exellence. Už jen ten, kdo absolvoval obyčejnou povinnou vojenskou službu, by měl znát několik jednoduchých jistot. A především to, že poslouchat a plnit rozkazy se prostě musí. A že stejně on sám nemusí ani tušit, co se – sakra – vůbec děje.

Jen si vezměme to dosud pomalé manévrování ruských vojsk. Ano, Rusko i během této operace jasně dokázalo, že kdyby chtělo, prostě smete překážky z cesty bombami a střelami. Hotovo. Tečka.

Ano, tak by se přesně zachovali Američané, Japonci, Angličané nebo Němci. A bylo jim to nakonec něco platné? Jenže to je naprosto jiný svět, než ten ruský. Bohužel MY jsme v tom „pokrokovém“ anglosaském světě nuceni žít a chtě nechtě mnohé z toho nás ovlivňuje.

Pokud by ale Rusové takto postupovali, lišili by se pak vůbec nějak od těch Amerikánů, Anglánů a jim podobné havěti?

Je to podobné jako cokoliv, co udělá Rusko, připisovat tomu, že se tím plní tajná zednářská dohoda o tom, jak si chtějí rozdělit svět na kusy. No to je taky gól, vždyť tady všude na „Západě“ byl přece jediný (zdůrazňuji jediný) globální svět, rozdělený do částí pod přímým dozorem nadnárodních korporací, které budou mít jen svoje přesně vymezené úkoly. Nic víc a nic míň. Chápe někdo ty rozdíly?

Mimochodem, i když za posledních dvacet let jsem toho o Putinovi slyšel a možná četl i více než o “našich” vládách, pak se jeho postupy, často právě tak popisované jako – slabost Ruska – ukazovaly prakticky vždy z jeho hlediska a z hlediska zájmů Ruska správné s dlouhodobými následky, které tenkrát nikdo “nečekal”.

Musel jsem se skoro smát, když se obhajovalo Rusko před tou operací, že nepůjde na Ukrajinu (a správně, ale s tou nuancí, že tam nepůjde samo od sebe!). Přitom to bylo přímo před našima očima a všechno jsme mohli slyšet a číst (a nejčastěji na alternativě) – Bělorusko, Kazachstán, Ukrajina, plynovod, diskriminace ruských sportovců atd. Krok za krokem neustálé dlouhodobé provokace ze strany “našeho” Západu, které měly jediný cíl – vyprovokovat Rusko. A to jsme skoro nic nevěděli o přesunech ukrajinských vojáků. Věděli jsme jen o sankcích a dalších sankcích a… Protože Rusko již tehdy bylo nuceno odpovídat na „náznaky“, které svým chováním předváděly Ukrajina a USA s NATO. Tím se stalo jasné, a ruská rozvědka zcela jistě zachytila signály již před „řečmi“ Zelenského o tom, co se bude skutečně dít.

Co by to tedy jinak bylo, když se to stupňovalo až do 22.02. 2222?

Myslíte si, že byla slabost Ruska, když se soustředilo na svou soběstačnost (o tom jsem již psal nedávno) a výzbroj své armády, cvičilo svou armádu, i ve snaze ukázat, že jsou připraveni a že ta provokace neprojde a sbíralo celou dobu síly? Ve všech směrech? A i když i tak budou mít problémy v hospodářství, tak oni je překonají s mnohonásobnou jistotou mnohem lépe než my tady ve „vyspělém světě”.

Kromě toho již před delším časem a několikrát veřejně Putin prohlásil, kromě jiných, dvě důležité zprávy a ne nějaké bonmoty. Za prvé, když je rvačka nezbytná, je třeba dát ránu jako první. Samozřejmě, prakticky všichni komentátoři a politologové a já nevím ještě kdo, převážně z těch, kdo je za to placen, tak ti všichni to hned vztáhli na oblíbený sport ruského prezidenta a na jeho mládí v Leningradě (to aby si „správně“ „rýpli“). Málokomu došlo, v jaké souvislosti to řekl, a to dokonce když ten někdo byl seznámen někým, kdo to chápal, s tím o co vlastně jde. Prostě to nechtěli pochopit.

Za druhé jasně – rovněž několikrát – tak či onak Putin prohlásil, co je Rusům do světa, když v něm oni nebudou. Naprosto jasné a cílené. Nikdo z odpovědných příliš neposlouchal, jen se především „tady na západě“ přepočítaly atomové zbraně. A znovu se oprášily plány, pokolikáté již, na zničení Ruska. A pro jistotu se rozjela zesílená vlna rusofobie.

Válka holt není kojná, jak se říkalo u nás na vojně v Čechách, a pokazit se toho může vždy víc než dost. Ale to, že Rusové nešli například bojovat do úzkých tunelů v Azovstalu, do prostoru, kde jsou s vysokou pravděpodobností nachystány pasti všeho druhu a kde by měli obrovské ztráty, a to je, ať se to někomu líbí nebo ne, projev skutečného státnického myšlení. Objekt byl záměrně vybudován proti “vykuřování” i hodně silnými bombami. Atomovými. A má nejspíše samozřejmě i ochranu i proti radioaktivnímu spadu, který dokáže proniknout skoro kamkoliv, což víte, pokud jste si to zapamatovali anebo vám to někdo vůbec řekl. Pokud tam “hodíte” plynové vykuřovadlo, pak se potom nemusíte sami moci v dohledné době dostat dovnitř.

A je třeba si navíc uvědomit, že vše nám řekl přímo ruský prezident Vladimir Putin – nařídil nezaútočit na poslední baštu ukrajinských nacionalistů v Mariupolu (Azovstal), ale nařídil ji zablokovat, aby „neuletěla ani moucha“. Copak lidi neumí číst nebo poslouchat, kdo co říká? Takže skutečný důvod je na dlani!

(Když dopisuji tento článek 2.5., objevila se informace, že tam byl a pokusil se jako „civilista“ utéci kanadský generál, „žoldák“, mající kontakty s Zelenským, a který prý byl již převezen do Moskvy a že bude postaven před soud.)

A co se týče například neničení důležitých hlavních center velení, pak je situace jakoby zamotaná. Ale kdo doopravdy aspoň poctivě studoval reálné boje a války a nespoléhal se na propagandisticky zkreslené informace o nich, ví, že nic není pevně dané. Využít se dá všeho.

Trošku pouvažujme jen o jednom možném důvodu. Ukrajina je umělý stát, který byl záměrně budován jako ohnisko boje „Západu“ proti Rusku v jakékoliv podobě. A nezačali s tím ani Američané, ani Německo, ale již „staré“ Rakousko-Uhersko. Po rozpadu SSSR se záležitosti rozjely na plno. Postup, zpočátku pomalý byl nutný proto, že při rychlém otočení o 180 stupňů by Ukrajinci ve své většině nadlouho pevně a odhodlaně stáli proti tomu a vyběhli by s tím rychleji než by Američané stačili říci – „švec“. Bylo potřeba postupovat pomalu a krok za krokem. Takovou rychlostí, jakou probíhá manipulace. Jen si připomeňme, že u nás to, co prošlo při počátku „covidu“, by např. v roce 1992 naprosto neprošlo, při všem tehdejším otupení většiny lidí. Ostatně neprošlo to ani když vyvolali umělou, jinak naprosto stejnou „epidemii“ „ptačí chřipky“ o dost let později. (Mám čirou náhodou záznamy z rádia, kdy jsem si nahrával jeden pořad a zůstaly před tím a po tom pořadu i zprávy a celkem nedávno jsem to poslouchal.)

Když byl naposledy zvolen legální prezident Ukrajiny (nemám na mysli Zelenského dosazeného stejně jako „naše“ vláda kurátory ze zámoří), prohlásil mimo jiné, že je s Ruskem prostě nutno spolupracovat, ne v zájmu Ruska, ale v zájmu samotné Ukrajiny. A dostal za to odměnu – slavný Majdan. A to vůbec nebyl nijak zvlášť proruský. Ale ti, co Ukrajinu „pěstovali“ a kurýrovali, především Američané, pak Velká Británie a NATO, usoudili, že už vzhledem k událostem, které – tehdy ještě jen – chystají, je nutno „Antirusko“ dotvořit právě teď.

A začalo již otevřené vyzbrojování Ukrajiny, samozřejmě západními zbraněmi, protože Rusko by jim svoje zbraně proti sobě neprodalo a Ukrajina byla v podstatě již zničený stát, bez pořádné ekonomiky, natož s tím zbrojním. Jenže tím také, při zvyšujícím se stupni přibližování k NATO vznikly zákonité logistické problémy. A to především tam, kde je „gaučoví“ a „taneční generálové“ nečekají, totiž ve spojení štábů se všemi podřízenými jednotkami. A proměnit jeden systém na druhý není jednoduché, je to hodně drahé a vyžaduje to spoustu času. Tak vznikl paradox. NATO, Američané získali rychlé a kvalitní spojení podle svých standardů s hlavními i některými „druhotnými“ štáby, ale spojení dál k oddílům zůstalo staré. Vždyť i dosud přes obrovské přezbrojování Ukrajinské armády, je, vlastně „už“ byla, drtivá většina vybavení ještě z dob Sovětského svazu.

Za další je si třeba uvědomit, že hlavní řídící štáby jednotlivých operací se umisťují tam, kde na ně pokud možno protivník nedosáhne svými zbraněmi. Jednotlivé celé armádní jednotky je možno nahradit, přeskupit, ale těch co umí (nebo neumí a jen jsou za to placeni) rozhodovat, je v každé armádě málo. V podstatě jsou obtížně nahraditelní. Proto se tyto štáby, kromě hlavního generálního, který prakticky vždy bývá poblíž centra vlády a moci, umisťují dnes co nejdále od předpokládaného protivníka.

Dnes vzdálenost štábu od jednotek nehraje zdaleka takovou roli jako třeba ještě v dobách Napoleona. Důležitá je „jen“ spolehlivost spojení a jako vždy spolehlivost informací.

Ukrajina si vyznačila za hlavní nepřátele především Rusko a Bělorusko. Takže logicky to pak znamená, že hlavní řídící štáb bojů proti Bělorusku nebude umístěn u hranic s Běloruskem na severu Ukrajiny, ale bude někde v oblasti pobřeží Černého moře, možná dost pravděpodobně v Mariupolu, nebo Oděsse. Ale také může být i v Rumunsku, vzhledem k tomu, že by Rusko nejspíše přišlo Bělorusku na pomoc. To vzhledem k vybavení a početnosti běloruské armády a vzájemným vojenským dohodám.

Ovšem s Ruskem je to trošku jinak. To má zbraně, které přesně zasáhnou libovolný cíl na celém území Ukrajiny. Takže umístit hlavní štáb řízení operací proti Rusku např. ve Lvově je sice podle doktríny, ale mnohem lépe je ho umístit – teď se držte – v Polsku, protože Ukrajina i Polsko v tomto směru mohou spolupracovat, zvláště když se to chystalo delší dobu. Protože střílet raketami po Polsku by znamenalo definitivně zatáhnout do války právě NATO. A dost možná, že i s tím bylo z hlediska Ukrajiny a hlavně NATO počítáno.

A teď si to přestavme. Bezpochyby z Polska do hlavního generálního štábu Ukrajiny, na 99,9 % někde v oblasti Kyjeva je spojení rychlé, podle norem a pravidel NATO, a to je důležité, se vším šifrováním a dešifrováním. Štáby „druhého okruhu“ mohou nebo nemusí mít zrovna takové spojení, zase jich nebude tolik, ale buď tady nebo v následující etapě předávání příkazů musí vzhledem k většinovému vybavení následovat nejen odšifrování, kdo ví co tam vlastně je? A pak se musí provést další zašifrování (více méně ručně – odšifrovat původní zprávu, pak přepsat a znova zašifrovat) a tentokrát již do původního spojařského systému Ukrajiny a pak už následuje příkaz dále až k místu určení.

To vše činí dobu předávání rozkazů a informací násobně časově delší. Neoperativní. A také snadnější pro případné zachycení informace ze strany Ruska. Ne nutně k možnosti získání informace, ale k té informaci – Hele, něco se děje!

Samozřejmě, ten důvod může být i zcela jiný, „zákeřnější“, prostě ve stylu Putina. Však „my tady“ na „Západě“ Rusy známe „dobře“, ne? Ale jako příklad to snad stačí.

Pokud by se Rusko soustředilo jen na rychlé vítězství, jak si mnozí představují, ocitlo by se nakonec ve stejné situaci, v jaké byl Hitler se svou Barbarossou nebo Napoleon se svým pochodem na Moskvu, přičemž ani jeden z nich nic nepochopil, jak vyplývá z pamětí účastníků. Především to, proč vlastně doopravdy prohráli. (Jak tvrdil v jednom filmu Vlasta Burian, on by při tažení na Moskvu rozhodně nezapomněl na hasiče jako Napoleon! A pak aby ho zkusili z toho Ruska dostat!)

Ostatně v Sýrii Rusko zasahovalo také jen „chirurgicky“, ale nakonec všechno hlavní si museli a musí vybojovat v Sýrii sami. Rusko poskytlo především „řezy“ a pomoc.

Ale to vše jsou jen naše “kecy”. Rozhodovat musí příslušní politici a vojáci bez nás. A taky to udělají.

A je třeba si uvědomit, že takzvaní „Globalisté“ nejsou hlupáci, jsou to jen idioti. Zvrácení. Ovšem tento rozdíl pochopí zase jen málo lidí.

---

O Putinově plánovacím horizontu

Autor: sntdpni

No, zrovna včera jsem se bavil s jedním vzdělaným blbem – který je nejen v opravdové sklíčenosti z „spouštějící se železné opony“, ale také celou dobu sténal o „emocionálnosti a spontánnosti takových rozhodnutí pro Rusko destruktivních“.

Pro ty slabomyslné, kteří to hlavní za 20 let Putinovy vlády ještě nepochopili, vysvětluji: Putin je chladnokrevný, rozvážný, vypočítavý génius světové geopolitiky nejvyšší, tohoto slova se nebojím – historické úrovně, jeho mozek funguje jako počítač, všechna rozhodnutí dělá po komplexním vyčerpávajícím studiu tématu a vždy v zájmu Ruské federace.

Ano, má poradce, analytiky atd., ale Putin vždy činí konečná rozhodnutí sám a provádí rozhodnutí učiněná ne tady a teď, ale klidně čeká na nejvhodnější okamžik pro zahájení operace. „Spontánnost a emocionalita“ to vůbec není pro Putina, je to opravdu tak nepochopitelné?

To je důvod, proč Putinova operace odebrání Krymu z rukou Ukrajinců a před nosem Američanů nebyla jen úspěšná – pro naše západní „partnery“ se ukázala být naprostým překvapením, šokem – byla ohromným úspěchem a sjednotila národ, Rusové se znovu cítili jako občané Velké země. Poprvé od ‚svatých 90. let‘!

Všechno předvídal ten „spontánní“ Putin, dokonce i nadcházející ruské epické vojenské posílení a skutečnou potravinovou nezávislost, kterou Ruská federace již získala.

Ano, samozřejmě, někteří hloupí lidé si myslí, že myšlenka anektovat Krym vpadla Putinovi do hlavy kvůli euforii z úspěšných olympijských her v Soči, ale věřte mi ‚Krymská operace‘ byla rozpracovávána dávno před olympiádou, a materiální přípravy na realizaci začaly minimálně půl roku před hodinou H.

A vše klaplo! A nejen klaplo – po 8 letech bylo možné realizovat mnohem globálnější strategický projekt Ruska – zničující ránu pro nejen Chochlostán (1) ale i pro nadcházející přeformátování světa. „Spontánně a emocionálně“?

Ha Ha Ha! – Uf! Uf!

Plán útoku na Ukrajinu byl, myslím si, vypracován již v roce 2014 a logistické přípravy na ‚Operaci-Z‘ trvaly rok. ROK, sakra! (Jen o něco kratší dobu, než se začala připravovat Ukrajina spolu s USA a spol.) Pokud vás zajímají podrobnosti, jděte sem.

A čerta vem, stejně jako na Krymu, Putin opět dokázal všechny oklamat a všechny překvapit epickou asymetrií!

„Všechny zpravodajské služby světa“, včetně „gaučových jednotek“, chápaly, že bude zcela určitě úder na „Chochly“, jako odpověď na dlouhodobé provokace, ale věřily, že Putin zničí tak uskupení ukrajinských ozbrojených sil na Donbasu, zmocní se LDNR v rámci administrativních hranic, možná dalšího kusu Chersonské oblasti (pustit vodu na Krym) a uspokojí se. Ale Putin se rozhodl zašlapat „chochlovského“ plaza do země, a přestože si nedokážu představit skutečné cíle operace-Z po skončení nepřátelských akcí, vím jistě, že i tentokrát bude Putinův plán plně realizován.

Inu, hlupáci si stále mohou představovat Putinův horizont plánování a rozhodování asi takto:

Představte si, že Putin, Šojgu a Volodin sedí 21.2. 2022 pár minut před půlnocí v Kremlu – sklesle popijí vodku a zakusují k ní sledě. A pak Šojgu, který hodnotí špatnou náladu „Bunkrového“, říká:
– Vladimiroviči,  co je ti?
– Jo, sakra, něco mě štve, Kužugetiči – amíci a ojropci mi projeli „třetí nohou“ po zubech v reakci na moje ultimátum, které jsme s tebou napsali minule u koňaku. Pořád mám takovou pachuť v ústech, nepomáhá ani sleď – jak trapné!
Tady, napiv se, vstoupí do hovoru Volodin:
– Ano, nějak to dopadlo špatně … Ale poslouchejte, bando, pojďme přinutit k míru Chochlostán pro srandu králíkům!
– Jak to myslíš? A co když nás nebudou vítat květy?
– No jak? A co sankce a železná opona?
– No tak, když nás nebudou vítat květinami, k čertu s nimi, a pokud budou sankce naplno a natvrdo, vrátíme se, stáhneme vojáky, a budem se tvářit, že to tak mělo bejt!
– Dobře, přemluvili jste mne, uděláme to tak. Připijme si na úspěch našeho podniku!

Zvuk cinkajících skleniček.

Putin, utíraje si prsty od sledě do ubrusu, shrnuje:
– No tak, Kužugetiči, zdvihni ty své orly k hranicím, až skončí Siova Olympiáda, tak běž … a bij! Pořádně dohlížej, na brance nesahej – hovno neochráníš!
– Ano, šéfe! Jak se bude ta operace jmenovat? No, amíci mají takové tvrďácké názvy jako ‚Pouštní bouře‘, ‚Iron Storm‘, ‚Fire Boobs‘, ale co my?
– A co Karafiát, ne, ne to už někde je, tak, ‚Operace Zet‘!
– Proč ‚Zet‘?
– Aby nikdo nic neuhádl.
– Pochopil jsem, usmál se Šojgu, dopiju a běžím rozhýbat Zetko!

Ano, to si samozřejmě umíte představit. Ale takové úsudky jsou naprosto přesným kritériem vašeho duševního vývoje. Nebo spíše zaostalosti. Běda. Třikrát běda.

Zdroj: Cont.ws

Překlad článku Bedřich Vinopalník 2022

---

(1) Od nezdvořilého označení Ukrajince rusky – хохол – chochol – dle tradičního historického účesu.

Stanův komentář: Mě by jen zajímalo, jestli si někdo z mých autorů a čtenářů připouští i tu možnost, že se „geniální politik Putin“ při rozhodování o invazi na Ukrajinu mýlil. A teď už je v podstatě jedno, jestli to bylo dáno nepřesnými zpravodajskými informacemi, zda se příliš spoléhal na vlastní neomylnost, či se jednalo o tzv. zugzwang.