Obchodní transakce, válčení a sůl

John Robert Bolton je poradce prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost a Michael Richard Pompeo je ministr zahraničí Spojených států. Oba mi připomínají římského Catona staršího s jeho proslavenou větou: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno,“ kterou pronášel závěrem každého proslovu v senátu až do omrzení. Tou větou ukončoval jakoukoliv promluvu, ať třeba řečnil o regulaci prostituce či státní podpoře v nezaměstnanosti. Dokonce i na jeho náhrobku se údajně nacházel nápis Et memento – delenda est Carthago (A pamatuj – Kartágo musí být zničeno). Samozřejmě že Cato měl pravdu, byl to opravdový vlastenec a byl skálopevně přesvědčený, že Římská říše musí být a zůstat the first. (Také pronesl věhlasnou větu platnou i pro dnešek: Všechny národy rozkazují svým ženám, my rozkazujeme národům, ale naše ženy rozkazují nám. Pěkný, no ne?)

Cato starší, plným jménem Marcus Porcius Cato, si uvědomoval, že pokud Kartágo nebude válečně zničeno, bude zničena Římská říše, neboť Kartaginci ovládali tehdejší světový obchod a Řím za nimi pouze pokulhával, nestačil jim a neuměl tak šikovně obchodovat jako oni. Tudíž během pár desetiletí se může Kartágo stát světovým hegemonem, což by ale znamenalo, že Řím bude nezadržitelně upadat do bezvýznamnosti – kartaginský obchod je prostě mírovým způsobem úplně převálcuje. Římský senát po dlouhých diskuzích přijal jeho řešení a pustil se do válečného střetu, který šťastnou souhrou náhod taktak až třetí válkou vyhrál a fénické obchodní středisko Kartágo srovnal se zemí a posypal solí, aby tam ani tráva nerostla. Obchodní soupeř byl definitivně zničen, odstraněn, eliminován. Řím the first! Někteří senátoři sice navrhovali místo války společné rovnoprávné obchodování, jejich hlasy ale nebyly vyslyšeny.

Antický Řím jako imperiální mocnost vůbec neměl zájem uzavírat nějaké oboustranně výhodné obchodní dohody. Proč by to dělal, vždyť s poraženým státem není zapotřebí uzavírat nějaké smlouvy, nanejvýše nějakou úmluvu o bezpodmínečné kapitulaci a naprosté podřízenosti vítězi. Vezmeme si přece cokoliv budeme chtít úplně zadarmo, jsme přece vítězové. Vy jste poraženi, tudíž my máme právo vzít si od vás co nám libo. A náklady na válečné obsazení vaší země musíte zajisté také bezpodmínečně uhradit. Nač potom jakési naprosto nepotřebné obchodní dohody!

Veliké Kartágo vedlo tři války. Po té první bylo ještě mocné, po té druhé obyvatelné. Po té třetí je nikdo nenašel. Das große Karthago führte drei Kriege. (Nach dem ersten war es noch mächtig. Nach dem zweiten war es noch bewohnbar. Nach dem dritten war es nicht mehr aufzufinden. Bertolt Brecht.) Bylo povražděno skoro milion obyvatel, pěkná genocida i na tehdejší dobu, že? Samozřejmě já dávám přednost obchodnickému Kartágu před imperiálním Římem. Kdyby Kartágo nebylo poraženo, Evropa by se vydala úplně jiným směrem. Byli bychom ušetřeni mnoha běd a hlavně by se nás nedotklo (a tak nezdržovalo ve vývoji) iracionální křesťanství a teoreticky by mohla vzniknout průmyslová revoluce i o půl tisíciletí dříve. No jo, kdyby…

Bolton a Pompeo taktéž do omrzení pořád dokola opakují a vtloukají do hlavy presidenta Trumpa větu: „Ostatně soudíme, že Čína i Rusko musí být zničeny, srovnány se zemí a posypány solí.“ Zajisté mají pravdu, jsou to také opravdoví vlastenci a četli určitě něco o Catonovi a třech kartaginských válkách a uvědomují si, že v obchodní rovnoprávné spolupráci holt nebudou moci zvítězit, nemají šanci stejně jako ji neměl tehdy Řím, a stanou se druhořadou velmocí stejně jako by kdysi dávno totéž čekalo Řím, kdyby svého obchodního konkurenta válečně nezničili. Bolton i Pompeo by radostně a s chutí se zemí srovnanou Čínu posypávali solí. Už v duchu vidím, jak Bolton a Pompeo z letadel sypou sůl na území Číny, bude jí potřeba ale spousty, takže zanedlouho bude sůl nedostatkové zboží, už jsem si udělal zásobu, dvě kila jodizované soli jsem si koupil. USA mají v tom sypání už praxi z Vietnamu, tam sice sůl nesypali, ale poprašovali čímsi jiným, a ty poprašky tam z lesů a džunglí udělaly holoseče a paseky bez stromů a rostlin.

Někteří washingtonští senátoři ale taktéž navrhují rovnoprávnou spolupráci v obchodních záležitostech. Naivové, asi nečetli nic o punských válkách.

Svět ovšem pokročil a stejnou situaci o dva tisíce let později nelze řešit válečným střetem, neboť by bylo zničeno i USA. Otázka zní – a kdo by je posypal solí? Nebylo by to nutné, neboť na tisíciletí by byla zamořena radioaktivitou s životem neslučitelnou. Takže ať má Bolton s Pompeem s udržením jediného globálního suveréna jakkoliv pravdu s tím, že Čína musí být zničena, budou nuceni se smířit s postupným upadáním hegemona do čím dál větší bezvýznamnosti. Mají ale ze svého hlediska pravdu stejnou, jako měl Cato starší. Nebo že by si vybrali nebytí?

Ve Spojených státech vládne triumvirát, tedy vláda tří mužů, jak kdysi v antice či vláda tří excelencí za dynastie Han v Číně či za francouzské revoluce vláda tří z výboru pro veřejné blaho – Robespierre, Saint-Just a Couthon. V antice to byl Caesar, Crassus a Pompeio. V USA je to dnes Trump, Bolton a Pompeo. Ministr zahraničí Pompeo má i to jméno jakoby z antiky. Snad ale nedopadne jako ten jeho antický jmenovec, jež byl zavražděn, hlava odřezána od těla a předána Caesarovi, tělo spáleno. V našem případě by hlava Pompeova byla předána Trumpovi (čili Trumfovi). V dnešní době je možné všelicos, že?

Trump touží udělat znovu Ameriku velikou („Make America Great Again“). Udělat Ameriku znovu velikou ale přece znamená, že už nicméně není největší, když ji chce udělat znovu velikou, že? Veliká už byla v minulosti, v současnosti jí už ale není.

Tož tolika větami jsem uznal za potřebné okomentovat jednu větu Vladimira Vladimiroviče Putina: Isté západné kruhy by radi zoslabili Rusko asi tak, ako Rimania chceli zničiť Kartágo.