Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, Komory obnovitelných zdrojů energie a Frank Bold
VLÁDA VČERA SCHVÁLILA NOVELU ZÁKONA O PODPOROVANÝCH ZDROJÍCH ENERGIE
úterý, 21. října 2014
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou včera večer schválila vláda, znamená výrazný pozitivní posun proti současnému, rozvoj obnovitelných zdrojů brzdícímu stavu. Shodli se na tom experti z oboru OZE, výrobci, legislativci i ekologické organizace. Další rozvoj čisté energetiky nyní závisí na projednání zákona v parlamentu a na přípravě návazných předpisů [1] a podpor pro domácnosti. Zásadním nedostatkem návrhu je ovšem chybějící podpora pro větrnou energii.
Hlavní přínosy nového zákona (s uvedenými výhradami):
• Zjednodušuje výrazně administrativu a pravidla provozu pro malé sluneční elektrárny do 10 kW výkonu. Domácnosti a firmy si budou moci nově za jednodušších podmínek vyrábět vlastní elektřinu na střeše a šetřit tak za její nákup. Když nebude jejich elektrárna vyrábět, budou moci odebírat elektřinu ze sítě. Praktické podmínky fungování upřesní návazné předpisy [1]. Existuje však i riziko, že ani nově vytvořené podmínky nebudou pro domácnosti zajímavé, nepomůže-li stát domácnostem pořizovat technologie, které umožní řízení a akumulaci vyrobené energie. Podle vzoru Německa a Slovenska by bylo možné zahrnout tuto podporu do Zelené úsporám.
• Zavádí podporu pro bioplynové stanice na vytříděný komunální bioodpad a bioodpady ze zemědělství. Zcela však chybí zahrnutí odpadu z potravinářství, bez kterého bude bioplynovým stanicím chybět „palivo“. Po rozšíření podpory i na potravinářský odpad by mohlo postupně vzniknout asi sedmdesát nových stanic, tedy přibližně v každém okresním městě jedna. Ty by dodávaly elektřinu pro asi 120 tisíc domácností.
• Mění způsob, jakým domácnosti a firmy přispívají na obnovitelné zdroje. Nově budou všichni odběratelé platit příspěvek podle rezervovaného příkonu, resp. velikosti jističe. To sníží zátěž zejména velkým průmyslovým spotřebitelům, ale může pomoci i domácnostem, pokud si sníží hodnotu jističe. Rozdíl zaplatí stát, podle vyjádření ministerstva průmyslu asi pět miliard korun ročně.
Hlavní nedostatky nového zákona:
• Chybí podpora pro elektřinu z větru. Ta je nejlevnějším obnovitelným zdrojem a má potenciál vyrobit ročně elektřinu pro více než dva a půl miliónu českých domácností [2]. Řešením je obnovení hodinových zelených bonusů pro nové větrné elektrárny. Jsou nejefektivnější formou podpory, která pružně reaguje na trh a minimalizuje náklady spotřebitelů a státu. Stát by měl rovněž zvýhodnit obce, aby mohly samy investovat do větrných elektráren na svém území a vyrobenou elektřinu dodávat levně svým občanům.
• Ruší u elektřiny z obnovitelných zdrojů osvobození od daně z elektřiny. Osvobození od daně z elektřiny je pozitivní nástroj státu, který zvýhodňuje, jakkoliv jen symbolicky, odvětví, na nichž má stát zájem. Týká se to například železniční, tramvajové či trolejbusové dopravy, ale také hutnictví. Zrušením tedy stát dává najevo, že čisté zdroje zlepšující životní prostředí i ekonomické a sociální podmínky důležité nejsou. Opatření nevytvoří ani žádné nové příjmy pro státní rozpočet [3].
• Obsahuje ustanovení, která jsou provozně neproveditelná, například povinnost provozovatele doložit výši investičních nákladů. Provozovatelé, kteří elektrárnu koupili od původního vlastníka, nebudou pravděpodobně znát původní náklady a nebudou je ani schopni doložit.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Vláda po dlouhé době vykročila správným směrem, ale velmi opatrně. Nepochopitelně opomněla nejlevnější zdroj elektřiny – vítr. Je třeba také opravit několik věcných nedostatků, například doplnit podporu pro bioplynky na odpad z potravinářství. Česká Energiewende se sice nekoná, ale možná si už i česká vláda uvědomuje, že domácí obnovitelné zdroje znamenají levnou a na dovozech nebo dolech nezávislou energii.“
Martin Mikeska, energetický expert z Hnutí DUHA, řekl:
„Zdá se, že domácnosti i firmy se mohou začít opatrně připravovat na den, kdy si budou moci začít vyrábět vlastní elektřinu. Vypadá to, že se vláda rozhodla přestat s letitou praxí, kdy stát házel domácnostem klacky pod nohy. Velmi ale bude záležet na tom, jak se k tomu postaví energetičtí giganti, jako je ČEZ. Podle zákona to budou právě oni, kdo bude rozhodovat, zda umožní domácnosti připojení k síti nebo ne.“
Pavel Doucha, advokát z AK Šikola a partneři, řekl:
„Absurdně zní části novely zákona, které ukládají vlastníkům elektráren archivovat a nahlásit do státního registru výši nákladů na výstavbu výrobny. Celá řada současných provozovatelů je koupila již jako hotové stavby a původní hodnotu investice prostě nezná. Je to tak, jako kdybyste si koupili auto a finanční úřad by vás nutil nahlásit výši jeho výrobních nákladů. Také tuto povinnost nebudete schopni splnit.”
8 komentáře
1/ Nemám nic proti myšlence, aby si lidé vyráběli jakékoliv energie sami, pokud tím neohrozí či nepoškodí práva a svobody lidí druhých. Pokud tím ale ohrozí sebe, pak ovšem nesmí požadovat od společnosti, aby jim případné škody (i na zdraví) zdarma sanovala.
2/ Považujete-li ČEZ za hlavního parazita, měl byste přesně definovat, v čem a jak ČEZ parazituje. Já to nevím, když to formulujete jen takto vágně.
3/ Rovněž nevím, jak vidíte toto: Zda jde o parazitismus státu na občanech nebo parazitismus nějakých konkrétních vlastníků něčeho, čili soukromých osob, na ostatních občanech – a tedy i na státu. To je totiž rozdíl, protože stát, to jsme my občané. Pakliže platí to druhé, pak si, prosím, odpovězte, kdo, jak a proč za to může a najdete příčinu.
4/ Ad „nadhodnocené náklady za elektřinu, dodávanou do normální sítě“: Neuvedl jste, zda tím myslíte energii od ČEZu, nebo tu od (např.) majitelů fotovoltaik. To by byl také systémový rozdíl. Z toho pak plyne i otázka identit toho, kdo „nadhodnocuje“ a toho, kdo je tím poškozen.
5/ Vážený Aleši, prosím, pokuste se držet zásady: Pokud se už nějak argumentuje, je třeba být ve svých vyjádřeních konkrétní a přesný a ta argumentace musí mít logiku. Jinak je to jen plýtvání emocemi a tím i zbytečná ztráta času.
A proto je řešením, když si budou moci lidé vyrábět energii sami, a zvlášť když zrušíme moc jednoho hlavního parazita a tím je ČEZ a na něho napojené struktury. Kouzlo těch malých zdrojů spočívá i v tom, že kvůli blízkosti zdroje k lidem nedochází k energetickým ztrátám. A i proto je nesmysl tu elekřinu dodávat do normální sítě za nadhodnocené náklady.
„Existuje však i riziko, že ani nově vytvořené podmínky nebudou pro domácnosti zajímavé, nepomůže-li stát domácnostem pořizovat technologie, které umožní řízení a akumulaci vyrobené energie.“
Není nejmenší důvod dotovat výrobu dražší energie. Reálně tak platí ti chudší těm bohatším, kteří mají peníze na pořízení solárních panelů. Tento princip se u nás bohužel masově uplatňuje.
,,Nesvítí někde zbytečně? “ psávalo se na plakátu v šedesátých létech. Když se to přežene, někdo si na neosvětleném schodišti zláme nohu . Přesto se možnosti úspor za osvětlení nabízejí. Podpora by měla směřovat do výroby metahalogenidových výbojek, zářivek (výhradně trubicových) a LED diod, protože konverzní účinnost těchto zdrojů je kolem 100 lumenů na watt a
životnost přesahuje 10 000 hodin. Bohužel, úsporu si mnohdy vybere prodavač
hned při prodeji a prodejny jsou plné zastaralých svítidel, jejichž řešení odpovídá
žárovkám. Zašroubujete-li do takového svítidla LED element tvaru někdejší
žárovky (retrofit), přehřeje se a jeho životnost vás zklame. Výrobu světelných
zdrojů jsme ukončili (snad v Bruntále zavádí Osram výrobu žárovek-teď),
takže podpora by musela směřovat do Číny, resp. Německa. I tak vyjdou zářivky
T5 21W HE (high efficiency) levněji v Německu, než tady, kde jsou prodavači
placdeni méně. U televizorů a počítačů už je úspora znatelná dnes.
Vypadá to, že jde o všechno možné, jen ne o opravdovou snahu o změnu energetické politiky země. Kamarád má na střeše domku solární panely, a ČEZ od něj vykupuje energii za 0,4 kč/kWh. Kousek od Zábřehu na Moravě má zase jiný soukromník vodní elektrárnu, a ČEZ od něj odkupuje jen 50% energie. Dle všeho kolem ČEZu existuje uskupení spřátelených firem a podnikavců, kteří si tyto výhody nechávají pro sebe, a ostatní se snaží od podobného druhu podnikání odradit extra nevýhodnými podmínkami. Sám vidím řešení hlavně v úsporách, a případně v energetických družstvech, nebo firmičkách, které budou mít lokální charakter, a jejichž součástí budou vesnice a městečka v okolí, jejich obyvatelé a firmy, kdy se bude dát kombinovat několik způsobů výroby energie – distribuci by si spolek zařizoval sám, bez RWE a jiných „dárečků“, kteří od ČEZu nakupují za 1,5 kč, a prodávají za 6,5 kč ( vč DPH ). Ale na to jsme malí páni, a změn se dočkáme asi až po kolapsu nynějšího vládního systému řízeného korporacemi a bankéři.
Jsem toho názoru, že pokud za současného stavu techniky a technologie má státní či dokonce eurounijní legislativní proces znamenat nespravedlivé zvýhodňování jakýchkoliv podnikatelských subjektů v oborech výstavby a provozu (nejen) OZE, jestliže to ve svém výsledku přinese jen zdražení těchto energií pro jejich spotřebitele, pak to nepředstavuje žádný civilizační pokrok lidstva, ale jen politicko mocenské zvýhodňování určitých, vládám sympatických podnikatelských subjektů a jejich lobby, na účet druhých subjektů trhu na věci podnikatelsky nezúčastněných, čili poškozování spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že není etické ani spravedlivé získávat zisk jedněch na účet druhých, je pak nutno hodnotit taková politická rozhodnutí jako podporu parazitismu, čili jednání typicky korupční a to už na té nejvyšší politické úrovni. Lidově řečeno, ať si každý podniká jak chce, ale jen za své. Pokud ovšem při tom (pochopitelně) dodrží technologické, zdravotní a jiné tomu odpovídající technické a bezpečnostní normy a neomezí žádná zákonná práva a svobody druhých.
Béďa má pravdu.
Energetické experty z Duhy bych donutil žít pod takový větrníkem, nejlépe v sousedství bioplynové stanice, zahradu bych mu zasázel topoly na výroby pelet a na dluh bych mu koupil elektromobil.
Řešením je omezit spotřebu. Nikoliv vymýšlet z čeho všechny ty elektrický hračky utáhnout.
Abych byl konkrétní.Jak se promítá péče o životní do života. Vstup OZE znamenal zdražení energie a popření liberální zásady, že každý nakupuje co chce a co jeho kapsa unese. Soustavný tlak ve prospěch automobilové lobby (komu by pak své zboží prodávali, že?) znamená, že jsou občané různými opatřeními (zaváděné emisní zóny ve městech, eurodiktát se stále vyšší emisní třídou) tlačeni nakupovat nová auta s vyššími emisními limity, občané jsou tlačeni stále měnit způsob vytápění, politika cenové podpory přímotopů, nahrazena „podporou“ (kdo dřív příjde a vyškemrá ten mele) z prodeje emisních povolenek při zavádění kotlů na tuhá paliva s nižší emisní třídou…
Praktickým dopadem této politiky je stálé zdražování a nucení k nákupům ze všech stran očesávaných a zbídačovaných lidí. Přitom podnikatelské zájmy jistých lobby jsou zde prezentovány jako všeobecný prospěch. Lidé kteří na to nemají jsou postupně nuceni si pořizovat nové ekologičtější věci a ZADLUŽOVAT SE.