Pan Kalousek a solidarita

Ministr financí žádá poslance o podporu daňového zákona na příští rok s argumentací, že jeho neschválení bude znamenat porušení solidarity bohatých s chudými. Tato solidarita očima pana Kalouska vypadá tak, že chudí si polepší o několik desetikorun, bohatí o několik tisíc. Vzhledem k tomu, že inflace v lednu těžko klesne pod 5%, desetikoruny se rozplynou jak loňský sníh. Už nyní další zdražení ohlašuje ČEZ, vodárny, státní dráhy – a to máme teprve počátek posledního měsíce roku.

Takže zase daňovou úlevu pro mizivou část obyvatel zaplatí ti ostatní, dokonce v nepřímé úměře: čím méně vydělají, tím víc je to bude de fakto stát. Nic nového pod sluncem, vlastně stejný scénář, který od počátku své existence sleduje slavná reforma financí pod heslem: „Nebudeme trestat úspěšné!“ Zdá se, že současná vláda je skutečně nepoučitelná. Je všeobecně známo, že poslední volby byly referendem o tom, co si tři čtvrtiny národa nepřejí: pokračování současného sociálního experimentu. A hle – uplynul měsíc, vláda se otřepala a už pokusničí znovu. A dokonce pod heslem solidarity. Patrně s představou, že lidé jsou tak hloupí a podstatu pod líbivou nálepkou nepochopí.

Pan Julínek je rovněž velký argumentátor: jedním z jeho trumfů při zdůvodňování zdravotních zákonů byla možnost stížnosti pacienta na lékaře (patrně si myslí, že o ní lidé bůhvíjak stojí nebo si už nedokáže vymyslet nic jiného). Nyní přišel s vylepšením, podle kterého když se pacientovi na lékaři něco nezdá, aťsi to s ním vyřídí sám a neotravuje. Nebo se obrátí na soud. Obrátit se na Lékařskou komoru pan ministr neradí, tu on nemá rád, protože neskáče radostí nad genialitou jeho činů.