V rozhlase jsem zaslechl slova pana prezidenta Zemana o tom, že prý do politiky emoce a city nepatří. Že politika je ryze racionální disciplína a ten, kdo by je zanášel do politiky, je prý lůzr.
Zprvu jsem si myslel, že jsem špatně slyšel ovšem autentický hlas prezidenta a repríza mně přesvědčily, že to prezident Zeman asi skutečně řekl. V této souvislosti mne napadlo, jak se takový člověk vůbec mohl stát předsedou sociálně demokratické strany a jak se vůbec mohl dostat s tímto přístupem do levicové strany. Lidé prosti citu a emocí v politice jsou podle mého mínění právě oněmi sociopaty (v našem případě hráči s abstraktními čísly), o kterých mluví ve své přednášce profesor Koukolík. Makroekonomové, kteří vidí pouze záporné a kladné (mnohdy virtuální a od reality odtržené) bilance bez ohledu na to, co se děje v dolních patrech společenského řebříčku, ve skutečném životě. Lidé, kteří od stolu rozhodují o válkách, přijímají neoliberální schémata bourající sociální stát, snažící se o „konkurenceschopnost“ (podbízení pracovní síly na trhu za jakýchkoliv podmínek v soutěži s otroky) a podobně.
Taky bych se chtěl pana prezidenta zeptat, jestli prvotní motivací sociálnědemokratického politika, za jakého byl kdysi považován, nemá být ochrana těch nejslabších a nejbídnějších v kapitalistické společnosti, kteří se sami nedokáží bránit a nemají dost síly proti obrovské přesile kapitálu a jeho moci. A taky by mně zajímalo jeho racionální zdůvodnění české účasti ve válkách NATO. Samozřejmě i s bilancí toho racionálního kalkulu pro občany a český stát. Jinými slovy z jakých důvodů tam byla česká armáda vyslána, co ta válka sledovala a jaké jsou její výsledky. Jako politický racionalista prostý emocí ( v tomto případě osudů lidí a států, ve kterých byla tato válka vedena, pocitů msty a odplaty obyvatel z těch území) zajisté dokáže svou podporu afghánské válce i jiným válkám NATO (třeba v Iráku, Libyi, Sýrii apod.) lehce vysvětlit.
P.S.: Současného pana prezidenta jsem volil a podporoval. Na svém stanovisku, že šlo jenom o menší politické ZLO ovšem ani dnes vůbec nic nemíním změnit. Jak rád bych na jeho místě viděl třeba profesora Kellera, Ilonu Švihlíkovou anebo Ivana Davida – (v očích současného prezidenta patrně) lidi, kteří ještě neztratili lidský CIT.
71 komentáře