Planeta opic

Tak celkově je venku pošmourno a zprávy z médií odhalují další bláznoviny, jejichž procento se v některém tisku blíží číslu 100. Bezuzdná kampaň k podivné vakcinaci probíhá, koncem března však zesílí a MZ za ni vyhodí zbytečné miliardy Kč, které budou v budoucnu velmi chybět. Oční lékař bude vědět, že ještě nejste očkováni hazardními, jen nouzově schválenými, západními vakcínami (opět jen jeden směr výběru), a bude se vás ptát, proč…

Měl by vrátit diplom a přejít na pouze ošetřující práce. Všichni doktoři, kteří očkují těmito principiálně novými a experimentálními vakcínami, se zpronevěřili přísaze. Už nyní mám obavy, až tato, cizí zájmy plnící „česká“ vláda, uvolní pohyb po republice, bude člověk neočkovaný neustále vybízen značkami a různými cedulemi směrován do vysokoprůtokových vakcinačních center, dnes už dokonce továren, z nichž jednu připravují v Plzni.

Když bude někdo mít autonomní auto, GPS ho tam určitě navede. Leckde už dnes šikanují obyvatele a zaklekávají je před jejich dětmi strážníci a policisté. V Holandsku již vzniká pořad v televizi, kde dospělí se budou svlékat před pubertálními dětmi a budou s nimi hovořit o nedokonalostech lidského těla. V Dánsku chce vláda deportovat migranty za hranice a již se spustila doslova tsunami kampaní různých neziskovek a aktivistů, kteří tvrdí, že migrace je právo, a že máme vůči „uprchlíkům“ povinnosti. Kde na to přišli? Asi peníze od Bidena či Soroše jim vzaly rozum z hlavy. Jakou mají moc?

V Německu zjistili, že miliony respirátorů nebyly zkoušeny v prostředí aerosolů a že tedy vůbec neplní funkci, pro kterou je máme mít nasazeny na obličeji a dusit se, nejlépe 24 hodin denně a 168 hodin v týdnu. V Číně již genetické inženýrství dosahuje neskutečných hloubek, a poslušný čínský voják či chytrá gorila jsou jen začátkem, pěstování či výroba masa a nábytku na zakázku, který nám vyroste třeba před barákem, je pokračováním. Co však bude následovat?

Všichni jsme viděli film Planeta opic. Šel z něho mráz po zádech. Že bychom ho i zažili, to nikoho tenkrát ani nenapadlo.

Když jsme šli z kina, bylo to v 70. letech, bylo příjemné pozdní jaro, vzduch voněl, svoboda byla všeobjímající, pocit bezpečí, hrdost na náš stát, co všechno dokázal vyrábět, a škola – kvalitní a zajímavá… dnes je zatracovaná a popisuje se jako biflující manufaktura.

Nejvíc dnes křičí ti, co ji ani nezažili. Ať už byl reálný socialismus, jaký byl, byl to pokus o lepší život člověka, lidský a důstojný. Bohužel i on byl svázaný ideologií a mocí globalistů, v určitý čas se zdálo, že by mohl uspět, a tak ho uplacení lidé, oligarchové a tajné služby položili na lopatky. A hodně z nás ještě tomu převratu přizvánělo klíči. Nevěděli jsme, co se chystá. Já jsem z toho tenkrát měl špatný pocit, nějak jsem tušil, kam budeme směřovat.

Dnes už je to jasné. Směřujeme k totálnímu lidskému úpadku. Ale nesmíme to vzdát! Velká čest všem, kdo se staví proti demagogii, lži, podvodům a usilují o skutečný, důstojný, lidský život v souladu s přírodou, a bez nelidských korporací, bankéřů, neziskovek a pochybných aktivistů v žoldu.

Peníze se opět musí stát jen směnným artiklem, dluh a zisk musí být vykázány na smetiště dějin. Člověk musí opět velmi zmírnit spotřebu, hlavně nepotřebných, rádoby potřeb. Musí omezit migraci po planetě.
A znovu nalézt hrdost k rodné hroudě, která je pro jeho zdravý život vůbec nejpotřebnější…