Kdykoliv čtu o církevních restitucích, tak se zastydím, že jsem nevolil komunisty. Tak třeba tohle:

Církve přišly na způsob, jak dosáhnout na další majetek, i když se oficiální seznam restitucí uzavřel na konci loňského roku. Začaly u soudů napadat vlastnictví nemovitostí, na něž se církevní restituce nevztahovaly. Jde o budovy a pozemky, které církvím dříve patřily, ale stát je později převedl na obce. [zdroj]

Já chápu, že na církve se člověk snad ani zlobit nemůže, cokoliv jiného by čekal jen opravdu velký naiva, nebo opravdu velký optimista, protože církve byly vždy synonymem hamižnosti a arogance, ale s o to větší chutí bych za příslovečné koule do průvanu zasloužil někoho jiného. Každopádně bych ve světle tohoto vývoje viděl opětovnou konfiskaci restituovaného majetku jako nejenom nutno, ale též zcela v souladu s dobrými mravy. Když je nemají církve, musíme je mít my ostatní.

Převzato z blogu Tribun