O kapitalismu se mezi lidmi vypráví mnoho mýtů. Jedny plynou z banální nevědomosti a druhé jsou úmyslně podporovány buržoazní propagandou. Ale všechno to jsou buď jen polopravdy, nebo nemají s realitou společného nic. Pokusím se o odhalení několika mýtů o kapitalismu, které jsem získal z různých zdrojů.
Mýtus číslo 1: Kapitalistická výroba je efektivnější než socialistická nebo jakákoli jiná
Pro začátek si všimněme, že „efektivita“ je velmi „gumový“ pojem na to, aby se dal používat kategoricky.
Jestliže budeme efektivitu chápat jako výsledek procesu,operace nebo projektu, definovaný jako vztah efektu, výsledku k výdajům, podmiňujícím jeho získání (Encyklopedický slovník ekonomiky a práva), pak můžeme udělat závěr, že procesy a operace mohou být různé a mohou mít protikladné cíle.
Jestliže jako výsledek procesu budeme chápat šetrné využívání zdrojů planety a co možná nejvyšší zájem o bohatství společnosti, pak se rýsuje následující obrázek.
Cílem kapitalistické výroby je zisk. Například, pokud kapitalista zjistí, že výrobní závod, který mu patří, bude mnohem výhodnější (efektivnější) zavřít a vlastnictví zužitkovat jinak, udělá tento krok bez váhání.
Z toho jasně vyplývá, že čím vyšší zisk (jakýmikoli způsoby) kapitalista dostane, tím větší je efektivita kapitalistické výroby. Dokonce v případě krize z nadvýroby kapitalisté raději spálí svůj výrobek v peci, než by snížili jeho cenu nebo ho rozdali zdarma. (Pozn. překl. : Dnes jsou i v Česku známy příklady, kdy supermarkety raději vyhodí potraviny před záruční dobou, než by je prodaly za nižší cenu.) Dá se v takových podmínkách mluvit o šetrném využívání zdrojů planety, péči o ekologii nebo o společnost? Myslím, že stěží.
Cílem socialismu je zabezpečení maximálního uspokojení neustále rostoucích materiálních a kulturních potřeb celé společnosti cestou neustálého růstu a zdokonalování socialistické výroby s použitím nejmodernější techniky. Protože výrobní prostředky jsou při socialismu zespolečenštěny a nacházejí se pod řízením proletářského státu, socialistická ekonomika se neobejde bez plánovitého řízení hospodářství narozdíl od anarchie v kapitalistické výrobě. Při současném vývoji techniky může být takové plánování efektivní na 99 %, 1 % nechme na chybovost. To znamená, že výrobků bude vyprodukováno přesně tolik, kolik je potřeba k uspokojení lidí a další výroby v aktuálním čase. Krize z nadvýroby nehrozí, protože nadbytečné produkce se lze zbavit cestou snížení cen, výrobky je možné rozdat, například za pracovní zásluhy nebo jako humanitární pomoc zvláště potřebným. Šetrné zacházení se zdroji a jejich efektivní využívání je evidentní. Kvalita produktů se zvyšuje a řídí také centralizovaně skrze systém plánování a státní normy.
Mýtus číslo 2: Jen kapitalismus může zajistit všechny potřeby člověka v celé jejich pestrosti
Zajistit všechny možné potřeby člověka se kapitalismus snaží zajistit jen v honbě za ziskem v počáteční etapě konkurenčního boje. V této etapě se kapitalisté mohou uchýlit k různým marketingovým tahům, které jsou cíleny také na potřeby zákazníků. Avšak po monopolizaci a „vyčištění“ trhu od konkurentů kvalita produkce strmě upadá, v lepším případě zůstává na předchozí úrovni a lidem zůstává pseudovýběr: koupit si šmejd v krásném obalu červené barvy nebo v krásném obalu modré barvy. Pokud v zemi platí nějaké zákony nebo pravidla, které brání výrobě nekvalitních výrobků, jsou velmi rychle upraveny (u moci je buržoazie) nebo jednoduše nejsou dodržovány, protože sankce a tresty jsou obvykle zanedbatelné.
Kromě toho, koncentrace kapitálu v jedněch rukách probouzí k životu velmi známý princip: „bohatí bohatnou a chudí chudnou“. To znamená, že i když je nabídka pestrá, snižuje se počet lidí, kteří mají na to si něco koupit. Velmi jasně je to vidět na příkladu velkých a drahých věcí (byt, auto). Aby si lidé mohli koupit životně důležité věci, jsou nuceni se zadlužit na mnoho let. Přesto ceny i při vší té nadbytečnosti rostou a příjmy pracujících klesají.
Takže kapitalisté se vůbec nesnaží zajistit levné a různorodé zboží, protože jejich zájmy leží v jiné rovině – v rovině nacpávání vlastních kapes penězi.
Zdroj: http://aloban75.livejournal.com/2150156.html
Překlad: Sio
40 komentáře