Polámal se mraveneček, ví to celá obora,
o půlnoci zavolali Julínkova doktora.
Doktor chrastil pokladničkou, Cikrt těšil neplakej,
zaplatíš-li poplateček, do rána ti bude hej.
Zaplatil mu třicet korun,navíc ještě za předpis,
ráno skončil v nemocnici, takřka zralý na odpis.
Čtyři stáli u postýlky, Cikrt si mnul ručičky,
peníze se jenom sypou do té naší kasičky.
Nedožil se mraveneček ani druhé hodiny,
stoupla prudce zadluženost celé jeho rodiny.
Poplatky za nemocnici, kremaci i rakvičku,
dokonale vyprázdnily tu mravenčí kasičku.
Neměli už mravenečci z čeho by dál mohli žít,
poradil jim strejda Cikrt, peníze si vypůjčit.
Sjednali si rychlou půjčku za necelou hodinu,
nadlouho tak zadlužili svou mravenčí rodinu.
Tímto končí se náš příběh, a co k tomu dodat víc?
Za rok přišel exekutor, nezbylo jim vůbec nic!
Člověk, který prokazatelně doloží své autorství, má u mě flašu pravé moravské slivovice.
