Listopad 26, 2010
Tajné rozhovory mezi americkými a izraelskými představiteli, jež byly zaměřeny na přesvědčování Izraelců, aby změnili své stanovisko ve věci zmrazování osad, začaly čím dál tím víc smrdět úplatkářstvím. Některé mediální zprávy hovoří o úplatku ve výši tři a půl miliardy dolarů.
Částka je obsažena v ceně dvaceti supermoderních stíhaček, které Obamova vláda slíbila Izraeli výměnou za souhlas Netanjahuovy vlády s pouze tříměsíčním zmrazením výstavby nelegálních osad na palestinském území.
Pokud si někdo myslí, že to je jen malá přátelská výpomoc na podporu izraelské bezpečnosti, tak by ho mělo zajímat, proč tato záležitost nevyplula na povrch dříve, než pravicová izraelská vláda oznámila, že zcela odmítá prodloužení desetiměsíčního moratoria na osídlování okupovaných území, s výjimkou Jeruzaléma a několika dalších míst.
Každý, kdo je zapleten do úplatku, se vždy obává toho, že by aktuální výměna peněz nebo zboží mohla být dokumentována. Je dost zábavné, že současný problém s tímto konkrétním „úplatkem“ je otázka jeho úředního zaznamenání. Izraelci to chtějí písemně, kdežto Američané, trpící velkou hospodářskou krizí, se podle všeho stydí písemně potvrdit slib, který Izraelcům již tajně dali.
To, z čeho mají Američané samozřejmě největší obavy, je problém protislužby, tedy že Izrael změní své chování. Nebezpečí tohoto nejnovějšího amerického úplatku je v tom, že přichází ne jako odměna za pokrok v jednání, ale jako podnět pro Netanjahuovu vládu, aby se dohodla na tom, že zastaví provádění takových opatření, jež jsou považována za ilegální celým mezinárodním společenstvím včetně USA.
Americké naléhání na odměnění strany, která staví překážky do cesty mírovému procesu, jen přispívá k tomu, že tato strana přijde s ještě více překážkami, když jednání dospěje do obtížnějších etap. Pokud tedy náklady na pozastavení osídlování budou stát americké daňové poplatníky v ekonomicky náročném období 3 miliardy dolarů, jakou potom bude mít cenu odstranění osadníků?
Výjimka východního Jeruzaléma z tohoto jednání představuje další problém. Pokud Izraelci nejsou ochotni zastavit své nezákonné stavby v okupovaném východním Jeruzalémě, jak by mohli souhlasit s opuštěním východního Jeruzaléma, a jak umožní, aby se tento v budoucnu stal hlavním městem palestinského státu?
Izrael se chová neobvykle arogantním způsobem. Smlouvá s Washingtonem, jako by byl spíše jedním z padesáti amerických států než cizí zemí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se asi cítí povzbuzen nedávným vítězstvím stejně smýšlejících ultrapravicových kandidátů, a proto se rozhodl vyzvat Baracka Obamu, aby řekl ne Izraeli, hlavnímu oblíbenci Tea Party.
Je paradoxní, že termín úplatkářství (bribery), sloužící k popisu toho, co se dělo mezi Washingtonem a Tel Avivem, byl poprvé použit bývalým americkým představitelem, z nějž se jako náhodou vyklubal zbožný žid
Termín úplatkářství byl poprvé použit bývalým americkým velvyslancem v Izraeli Danem Kurtzerem, významným poradcem Obamy během jeho prezidentské kampaně, který externě pracuje pro Wilsonovu školu pro mezinárodní studie (School for International Studies Woodrow Wilson) na Princetonské univerzitě (Princeton University). Kurtzer, jenž byl významným poradcem Obamy během jeho prezidentské kampaně, byl proti smlouvání Washingtonu s Izraelci, ostře kritizoval to, co sám nazval americké odměňování Izraele za jeho špatné chování v souvislosti s dohodou o zmrazení výstavby osad. „Washington bude téměř s jistotou litovat toho, že uplácí Izrael, ještě více může svého přijímání úplatků litovat Izrael,“ řekl.
Zatímco cena úplatku je vysoká, očekávaný výsledek je minimální. Pokud je odměnou za tento úplatek devadesátidenní prodloužení moratoria na osídlování, co se asi tak stane jedenadevadesátý den?
Pro Izraelce přišla odpověď v podobě prohlášení rasistického vůdce pravicové strany Izrael, náš domov (Jisra’el Bejtejnu). Avigdor Lieberman, který stojí v čele ministerstva zahraničí, (a jež ne vždy zastupuje vládu Izraele) prohlásil, že obnovení mírových rozhovorů je v zájmu Izraele i Palestinců.
Nikoli mírové rozhovory, ale mír je jistě v zájmu Palestinců. Pro Izraelce je však prioritou číslo jedna vytvořit zdání mírového procesu spíše, než zaplatit cenu míru. A když tento proces může být obnoven s pěkným úplatkem v hodnotě tří miliard dolarů, tak proč ne?
Převzato z Huffington Post
Překlad: Miss Evis
