President Obama nechápe důvody deficitu

Červenec 28, 2011

To je podstata toho, co minulé pondělí sdělil národu ve svém projevu president Obama. Popsal situaci, kdy vláda od okamžiku, kdy opustil svůj úřad Bill Clinton, trvale pracovala s velkými deficity. A deficit se pak ještě zvýšil v důsledku recese.

Během posledního desetiletí jsme utratili více peněz, než jsme dostali. V roce 2000 měla vláda rozpočtový přebytek. Ale místo toho, aby jej využila ke splacení dluhu, byly tyto penze použity na uhrazení biliónů na daňové škrty, zatímco dvě války a nákladný program hrazení léků pouze dále zatížil kreditní karty našeho státu.

V důsledku toho se deficit blíží k jednomu biliónu dolarů v roce, kdy jsem nastoupil do úřadu. A ještě hůře – recese znamenala, že přicházelo mnohem méně peněz a my museli vydávat ještě více.“

To prostě není pravda, sledujeme-li stav rozpočtů od ledna 2008, posledního před dopadem hypotékové bubliny, plánoval kongresový výbor pro rozpočet (CBO) na rok 2009 rozpočet s deficitem 198 miliard USD. To je méně než pětina hodnoty skoro jednoho biliónu USD, kterou uváděl Obama ve své řeči. To je závažný rozdíl. Jeden bilión je mnohem více než 198 miliard.

Tento rozdíl je v debatě o rozpočtu kardinální. Lidé mohou říkat, že deficit, plánovaný pro rok 2009, byl příliš veliký. Bylo by ale absurdní tvrdit, že byl neúměrný, nebo že představoval i jen vzdálenou hrozbu pro schopnost státu splácet své závazky. Ve skutečnosti během pěti let od roku 2003 do roku 2007 byl poměr zadlužení k HDP prakticky neměnný, což znamená, že si tato země mohla dovolit pracovat s deficitem takové úrovně (s ohledem na stav své ekonomiky) téměř navždy.

To vše se ale změnilo kvůli recesi, jež byla způsobena prasknutím hypotéční bubliny. Byla to recese a reakce na ni, která posunula deficit v roce 2009 z plánovaných 198 miliard USD na hodnotu 1 biliónu, kterou uvedl Obama ve svém projevu.

Nikdo nemůže ospravedlnit vyhazování peněz na války, které neměly být bojovány, na dávání daňových úlev lidem, kteří to nepotřebují, nebo na úmyslné stanovování cen léků, které zbytečně přelévá stovky miliard dolarů výrobcům léků a pojišťovnám.

To je to rozhodující, co by mělo být třista tisíckrát řečeno v současné debatě o rozpočtu. Deficit byl v podstatě zvladatelný do chvíle, kdy kolaps na hypotéčním trhu potopil naši ekonomiku. Tento kolaps způsobil naše veliké deficity.

To by mělo znamenat to, aby se naši politici zaměřili na to, aby naši ekonomiku dostali zpět na normální úroveň výkonu. Pokud by se nezaměstnanost dostala opět na úroveň z roku 2007, tj. na 4,7 %, pak by větší část našeho deficitu zmizela.

Tento argument ovšem naráží v Kongresu na hluché uši, protože ten právě trpí horečkou škrtů, ale alespoň veřejnost by měla pochopit že tyto škrty nejsou poctivou odezvou na stav rozpočtu. Republikáni hovoří podvodně o době, kdy Obama utrácel bláznivě peníze, aby dobře vypadal. Ovšem Obama rovněž podvodně hovoří o utrácení v minulosti a viní z toho presidenta Buse.

Skutečností je, že pokud provedeme velké škrty v sociálním pojištění, ve zdravotnictví (Medicare, Medicaid) a v jiných důležitých programech, bude to proto, že politici, kteří pro ty škrty hlasovali, to chtějí. Není to proto, že výdaje nebo deficit se vymkl řízení a nemají na výběr.  Posledním bodem je to, že když to bude nutné, republikáni z Tea párty budou hlasovat tak, aby si finančníci udrželi kšefty. Wall Street by krachem utrpěl více než jiní, a proto to nedovolí. Veřejnost by to měla vědět, Wall Street už to ví.

Dean Baker je jedním z ředitelů Center for Economic and Policy Research (Centra pro ekonomický a politický výzkum).

Převzato ze stránek Michaela Moora Open Mike

Překlad: onlooker

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments