Být majitelem toho kalendáře já, ani bych si ničeho nepatřičného nevšiml – prostě je na jednom plakátě hákový kříž, stejně na desítkách a stovkách snímků a filmových záběrů z dob Třetí říše, nebo v bezpočtu (uměleckých) filmů.
Kam až tahle honba za propagátory zapovězeného povede? Budeme muset chodit dvakrát do roka na obecní úřad podepisovat prohlášení, že jsme v minulých šesti měsících nikomu neukazovali hákový kříž, ani jej sami neviděli? Budou muset čeští turisté vracející se z Indie, která je prastarých symbolů svastiky plná, podstupovat zvláštní karanténu? Budou dítka školou povinná kreslit hákové kříže, zatímco do nich budou statní ošetřovatelé lít antabus?
Vůbec mi celý ten boj proti propagaci (neo)nacismu mi přijde poněkud pokrytecký vzhledem k tomu, že věnuje přehnanou pozornost obrázkům, zatímco některé jeho ideály, jako je síla, poslušnost, dominance a nerovnost mezi lidmi se těší ochraně a podpoře oficiálního diskursu.
Ale především – všichni se zaměřují na jednoduché symboly, protože ty jsou snadno a bezpečně pochopitelné a rozpoznatelné, zatímco kolem příčin, jejichž vymýcení jako jediné může navždy pohřbít strašidlo (neo)nacismu, chodí všichni po špičkách, aby se nespálili.
Převzato z blogu Tribun