Jak jsme se dozvěděli z médií, chce nechat Olomoucký kraj zbourat historický Červený domek v Kostelci na Hané, kde léta pobýval slezský bard Petr Bezruč. Červený domek sloužil od roku 1962 jako Památník Petra Bezruče se zachovanou původní pracovnou, fotografiemi a stálou výstavou. Od roku 1990 ale domek chátrá. Olomoucký kraj, nyní pod vedením ČSSD, se dlouhodobě rozhodoval, jak se vyhnout opravě. Hejtman k tomu podle Českého rozhlasu uvedl: „Od roku 1990 domek nenaplňuje potřeby, které se k němu vztahovaly za komunismu. Od té doby chátrá.“ Poslední hřebík do rakve dalo Ministerstvo kultury pod křesťanskodemokratickým vedením, které na žádost kraje vyškrtlo červený domek ze seznamu kulturních památek. Ministerstvo se k tomu (podle ČRo) vyjádřilo šokujícím způsobem: „Petr Bezruč byl jako básník značně přeceňován. V dnešní době není jeho význam tak společensko-historicky zásadní, jako v době minulé. Není nutné, aby domek, v němž pobýval, byl nadále kulturní památkou.“
Na základě toho si ulehčil Olomoucký kraj své barbarské rozhodnutí – zbourat bývalý památník.
Není divu, že se současná moc snaží potlačit tradici básníka, který vyjadřuje odpor lidu proti všem formám útlaku nejen slezského lidu – národnímu, jazykovému, sociálnímu a náboženskému, proti všem těm Rotschildům, císařpánům, markýzům Gerům i Marynám nad Vltavou. Naopak opět jsou aktuální otázky „a čí jsou ty černé doly, a čí jsou ty rudé hutě, a kdo je jich pán?“ A současná moc se bojí, aby pro ni neplatilo, „že tě jedenkrát strhneme s koně, markýzi Gero!“, že „zúčtujeme spolu“.
Po zneškodnění dělnického hnutí, po snaze vymazat lidové husitské hnutí nebo z něj udělat jen neškodný utopický proud, přichází řada i na velké sociální básníky, i na barda Petra Bezruče. Můžeme se dohadovat, co nyní může udělat Národní muzeum s drahocennými dokumenty a historickými předměty, které získalo z Muzea dělnického hnutí
Mýlí se ministerstvo, že dnes již není význam Bezruče tak zásadní. Výrok o tom, že byl jako básník přeceňován, je plivnutím na tuto osobnost slezské literatury. Protestujeme proti tomuto kulturnímu barbarství a svévoli moci postupně vytlačit pokrokové tradice vyjádřené i v díle Petra Bezruče. Vyzýváme všechny pokrokové síly k protestu a úsilí za zachování této památky a sociální tradice.
„Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst.
Až bude růst nade mnou tráva, až budu hnít,
kdo místo mne na stráž, kdo zdvihne můj štít?“
Předsednictvo Ústřední rady Komunistického svazu mládeže, z.s.
Praha, 18. prosince, 2015
Stanův komentář: Stanoviska ke skandálnímu kroku ministerstva kultury přibývají, ale chybí jedno – návrh rychlého a účinného řešení, které se nabízí. Osobně počkám ještě týden, jestli se toho neujme někdo s větším vlivem ve společnosti, a pak vyhlásím sbírku na odkoupení a renovaci rodného domku dnešní mocí záměrně upozaďovaného slezského barda, jehož básně dnes dostávají novou naléhavost.
25 comments on “Proti zbourání Červeného domku Petra Bezruče”
Přispěji. na odkoupení. Velké věci lze realizovat i z malých částek. A zachování vlastní národní identity malá věc jistě není.
Nejen že psal něco, co se nelíbí. Ještě je ten domek navíc ČERVENÝ!
Ta sbírka mne také napadlo a je to možná lepší nápad, než čekat, že to někdo zařídí. Pokud je ovšem „státní zájem“ na tom, aby domek zmizel ze světa a jeho obyvatel z paměti, pak taková sbírku může demolici i urychlit, aby se pro jistotu stihla včas pro případ, že by sbírka byla úspěšná.
Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
nech je vám Petr neb Pavel,
mějž prs kryt krunýřem ocelovým,
tisícům k útoku zavel,
Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
hlubokých páni vy dolů,
přijde den, z dolů jde plamen a dým,
přijde den, zúčtujem spolu!
Mám takový zvláštní pocit, že aktuálnost Bezručových textů v současném neoconském světě rychle vzrůstá…rád bych se pletl.
Jiří Wolker.
Mimo iné aj autor proletárskej poézie a sociálnych balád.Budú sa v ČR búrať aj jeho pamätníky?
Já se obávám, že proces již začal, a to metodou „vaření žáby“. Jakmile vyšumí ze školních lavic jeho jméno, dojde k bourání pomníčků a hození jeho jména do nicoty.
V případě sbírky také přispěji.
SLEZSKÁ REPUBLIKA
Slezská republika je stát ve střední Evropě ležící na území horního i dolního Slezska. Stát byl vyhlášen 24.7.2015 zvolením prozatimního prezidenta a vlády Slezské republiky. Hlavním městem bylo zvoleno lázeňské městečko Karlova Studánka a sídlem vlády se stal hotel Džbán v Karlově Studánce.
http://www.slezskarepublika.cz/
A tak Bezruč, rodilý Vladimír Vašek jednou napsal.
Polská Ostrava (Slezské písně)
Jsem Polská Ostrava, však lidu moravského.
Bez dýmu žila jsem let dlouhých na tisíce,
van ostrý letěl v důl z hřebene kopce mého
a čistá, průhledná šuměla Ostravice.
V mé sešly hlubiny, lampy světlé za pasem,
žil černých našli směs, co nitrem mým se vinou,
dým nebe zahalil, kam věky hleděla jsem,
a pece vysoké se zdvihly nad Lucinou.
„Když kraj se proměnil, zvuk změňme jména tvého,“
dí tvoji konšelé z západu kuposledku.
JSEM POLSKÁ OSTRAVA NÁRODA MORAVSKÉHO!
Přibylec lhostejný jen mění jména předků!
Přibylec nadutý národa jazyk psuje:
on švarné Lucině sází háček na hlavu,
on nezná Karviné, on Karvín ji jmenuje
a gminu Dombrovu on křestí na Doubravu.
Učenec kožený, jemuž je život cizí,
ve středu sedí knih, tak jako pauk u dachu,
na mapě zakreslí, kde moravský lid zmizí,
falešné hranice a nadává nám Lachů.
Moravský národe, nedej mi jména bráti!
Řeč sladká těšínská znět bude sladkým hlasem,
až vtáhneš v radnici, až TY tam budeš státi,
mé jméno vrátíš mi, co věky nosila jsem.
Jaromír Nohavica + Čechomor
http://www.youtube.com/watch?v=t3DPtzWhqhw
Stejně jako Vlastimil a Jan Kristek.
peter: Wolker ani žádný památník, krom skromného hrobu na okraji prostějovského hřbitova nemá. Je po něm pojmenované jedno z prostějovských gymnázií, z jeho rodného domu zatím neodstranili jeho bustu. Ale šlapou po něm jinak. Už u mých spolužáků v 90 letech došlo k tomu, že nikdo Wolkera a jeho dílo nečetl a neznal. Všichni raději četli ty zhovadilosti od Wiewegha či cizí autory. A generace odkojená filmovými Pelíšky, Báječnými léty pod psa, Sexem ve městě, Přáteli či Star Wars či časopisy, jako bylo Bravo, již nikoho takového nepotřebovala. To byla výchova děvek (obojího pohlaví) v Čechách. Málo se ví, že J.W. nebyl jen básník, ale napsal i např. krásnou pohádku O milionářovi, který ukradl Slunce.
Pro popularizaci Petra Bezruče v generaci Husákových dětí ovšem udělal možná víc než samotný památník v Kostelci či socialistické školství tragicky zesnulý komik Jiří Wimmer. Nicméně Husákovy děti poselství dál nepředávají a žijí si dál své živůtky ve svých bezútěšných kariérách načpělých zastydlým antikomunismem a rusofobií, či se musí ohánět jako já a na krásnou literaturu nemáme ani chuť, ani čas ani sílu.
A současná svoloč u lizu raději bude nákladně opravovat jiné, často církevní památky, často věnované i zrádcům národa…
Ať u žlabu si chrochtá, Petr nebo Pavel,
srdce lidu ukrad, jakýsi mrtvý Havel.
https://www.youtube.com/watch?v=0ulJcC3FTFk
Přispěji rád. Ale bude to chtít více. Komu bude domek patřit a kdo se bude o něj starat? Nějaké občanské sdružení? To by asi znamenalo registraci, stanovy atd. Nejlépe nějakého právníka. Nebo vyzvat nějakou stranu? Co třeba KSČM? Nebyl by to vlastně pro ni dobrý PR? Ideální by bylo tam někoho jednoduše ubytovat. Třeba chudé, nemocné nebo důchodce. nájmem by se ušetřilo na údržbu. Hodil by se k tomu?
Aleši, památník naštěstí ještě má a to na hlavním náměstí v Prostějově, nedaleko NÁKUPNÍHO DOMU (jaká to ironie): https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Wolker#/media/File:Jiri_Wolker_statue_in_Prostejov.jpg
Asym: Je to dnes jen socha, kterou jakožto památník nikdo nevnímá. Jakožto památník bych ji vnímal, kdyby aspoň jednou ročně se pár kladečů věnců připojilo s nějakým proslovem. Prožil jsem v tom městě 30 let, kolem té sochy jsem často chodil za maminkou do práce a můžu vám říct, že od 17. listopadu 1989 město sice opečovává okolí sochy pečlivě, jako však stejně pečlivě zapomíná na svého nejslavnějšího rodáka. Ale díky za doplnění. Dřív samozřejmě i v muzeu Prostějovska bývala expozice mu věnovaná, nevím co dnes. K Petru Bezručovi se Prostějov díky jeho pobytu v Kostelci taktéž hlásil, teď se spíš hlásí k tzv. rozpočtové zodpovědnosti, i když to tak po posledních volbách nevypadalo. Idealističtí politici jako např. současná senátorka nemají na dění takový vliv. A mediální scéna je tam nastavena k postrkování pravicující městské chudiny do nenávistných póz. J.W. na vánoce zapálím svíčku a o Kostelci na Hané jsem již zpravil jednu organizaci zachraňující jinou památku.
Aleši, děkuji za ozřejmění vztahu Prostějova k Wolkerovi. Osobně si myslím, že taškařice začne tím, že pedagogové či studenti GJW v Prostějově budou pobouřeni, že musí učit-vzdělávat se v stánku jenž nese jméno které je spojeno s bojem levice v Československu v první polovině 20. století a bude jim milostivě vyhov(n)ěno. Sám jsem ze Šternberka a žiji v Uničově, tak můj blízký vztah k oběma bardům moravské proletářské poezie je samozřejmý.
Aleš,asym,ďakujem vám za informáciu.
U nás stále požíva úctu a Tatranská Polianka je naveky spojená s jeho menom.Pamätám sa,mal som asi 16-17 rokov,bol už večer a ja som potme počúval rádio.Český herec(na meno si už nespomeniem)prednášal nádherným hlasom „Baladu o námořníku“.Pri tom počúvaní, som stratil pojem o čase aj svete.Navždy mi to ostalo v pamäti.Bol to pre mňa taký český Jesenin.Nemal by upadnúť do zabudnutia.
Ku prahu domu přibodnut pes
nožem kaleným,
na vrata noci přibit muž je
vlastním srdcem svým
a teprv teď, až raněn je, pozná,
co zapomněl,
ve vlastní ráně najde nůž,
kterým sám zabíjel,
neb srdce lidské nožem je
anebo ránou je
a nejvíc, nejvíc ze všeho,
bývává oboje.
Jo, jo Tatranská Polianka, Sliezsky dom…tam je vela spomienok ;-)
Zde ještě dávám odkaz – ať víte kam vaše případná investice poputuje: http://www.muzeumpv.cz/html/kostelec_na_hane.html
Asyme, překvapil jste mne ocitováním pasáže z Wolkerovy Balady o námořníku. Také cítíte v posledním čtyřverší vašeho úryvku tu filozofii ani ne čtyřiadvacetiletého mladíka?
Je to opravdu síla, ten člověk sypal poezii z rukávu zcela nenásilně a přirozeně. To Peterovo podobenství s Jeseninem má něco do sebe.
Přispěl bych nesmírně rád. Ale, ono je to nejen vyhlášení sbírky, ale i obrovská práce a zodpovědnost toho, kdo sbírku organizuje, vč nalezení subjektu nebo osoby, která potřebné kroky pro zachování památníku pro jedná a udělá. Navíc, je to funkce velmi nevděčná, nikdo Vás nepochválí.
Doufám, že se najde/najdou ten/ti odvážný/í, co se toho ujmou.
Bohužel, jsem už nějaký pátek na světě a nemám k tomu sám už dost sil. A taky, pochopitelně, odvahy. Ovšem rád bych přispěl nějakou stokorunou, to jo.
Fajn odkaz, ASYMe
asym: Studenti se u nás bouří dlouhá léta jen na žádost americké ambasády. Nějaký básník je jim ukradený. Možná tak ještě ve stylu první signální zareagují na červenou barvu domku, kde Bezruč prožil své poslední roky života. Je to legrační. Uničovem jsem profrčel před půl hodinou. A jezdím přes něj denně. Kousek od toho domku v Kostelci bydlí známí, které jsem za poslední roky viděl jen jednou v Prostějově na pouti. Svět je malý o náhody v něm není nouze.
Peter: Jak rostou mladé stromky na té obrovské pasece v Tatrách? Už jsem tam nebyl hodně roků.
Aleš:
Ak máte v pamäti Vysoké Tatry z obdobia pred veternou kalamitou v r.2004,tak je to ešte stále šok.No už to zďaleka nie je také zlé ako po tej ničivej víchrici.Smrek síce patrí do Tatier, no nesmie byť vysádzaný ako monokultúra.Myslím,že zodpovední to vzali do úvahy,lebo značnú časť novej výsadby tvorí okrem smreka aj smrekovec,jedľa, borovica a tretina novovysadených stromov sú listnáče ako buk,breza,javor,brest a iné.Takže to ešte potrvá kým Vysoké Tatry znovu „opeknejú“.
Sbirka na ten domek zda se byti opravdu dobrym napadem a prispeti na ni by nemelo byt zadnym problemem ani z me strany.
Jinak k sose, na ktere ma J. Wolker podle prazske kavarny, cituji: „spravne naslapnuto“, patri pry navratit chybejici krovky fraku, cilindr, hulku do ruky a vedle samozrejme umistit havlovu lahvicku, pardon lavicku, aby predevsim mladez mela kde pokracovat v havlove odkazu naseho keltskeho rodaka J. Walkera…