Retro: Krvavá světlá budoucnost

17. 11. 2013

To nejtěžší při prognózování budoucnosti nespočívá v tom, dokázat si představit její pozitivní variantu. Zrovna to se mnohým celkem slušně daří.

To nejtěžší je představit si (a to ještě nemluvíme o tom popsat) přechod k takové variantě. Z následujících důvodů.

Dnes skutečně existuje spousta inteligentních, hodných a dobrých lidí, kteří celkově inklinují k socialismu. Kapitalismus je jim protivný, oligarchové odporní, takové ty střední buržousty cítí jako něco cizího a ne úplně pochopitelného. A k čemu je dobré všechno to “vlastnictví”, “banky”, “firmy”, už vůbec nechápou. Pod socialismem si představují vylepšenou variantu SSSR – bez front, bez deficitu, byrokracie a cenzury, ale zato s otevřenými hranicemi. A domnívají se, že to všechno tak nějak podobně nakonec dopadne. “Intuitivně cítíce”, že všechno se to stane tak nějak samo sebou. Vždyť přece drtivá většina kulturních a inteligentních lidí si to buď přeje, nebo by se o tom dala přesvědčit. Pokud tito lidé mají nějaké ponětí o marxismu, pak také něco zaslechli o historické nevyhnutelnosti přechodu k socialismu.

Na to, že ke změně formy vlastnictví je nutné násilí – na to je ovšem těžké i pomyslet. Kdo a jak bude to násilí používat? Svět kolem je přece tak veselý, světlý a příjemný, nehledě na určitá nepohodlí a zmatky. Všichni tak nějak žijí, nějak se zařídili, nic tak mimořádně hrozného se kolem neděje. Proč organizovat jakési revoluce, a kdo by je také organizoval? Všichni normální lidé si spokojeně žijí. V krajním případě se lze v rámci systému pustit do politiky, máme přece demokracii. No, i když není úplně jasné, proč by to bylo nutné. I tak je všechno celkem v pořádku.

No tak zhruba takhle si já představuji ruské inteligenty někdy tak v letech 1912-13. Všechno kolem je takové hezké! Takové klidné. Všichni se zařídili, máma, táta, vilka nebo velký byt v Petrohradě, svatby, křtiny. A Schubertovy valčíky, jak jistě chápete, a křupot francouzské bagety. Rozkvět poezie a duchovna. Lokajové, kuchařky, kočí jsou zdá se také spokojeni se svým postavením a taktéž se slušně zařídili. Ještě jsou tu nějací rolníci, viděli jsme je, když jsme v létě byli na chatě, ale ti si jak se zdá také nežijí špatně – smějí se, rodí děti, život jako život.

A dokonce když už byla válka, dokonce ještě v roce 1916 – no dobře, někde tam je válka… někteří známí důstojníci tam byli a vyprávějí všelijaké příšernosti. Ale nás se to přece nijak netýká. Křupeme dál francouzkou bagetu.

A najednou – znenadání! – hrůza! Revoluce, hlad, a potom už vůbec jakási Čeka, popravy, šibenice… občanská válka. Děti umírají hlady, gymnazistky-prostitutky, všechno se hroutí, na statku spálili knihovnu. Kde se tohle všechno vzalo? Vždyť všechno bylo v pořádku, bylo dobře. Jedině snad zlí marťané (Židi, Číňani, lotyšští střelci). Spiknutí!

A na druhé straně rolníci: 10 lidí v jedné místnosti, pravidelný hlad, chleba s lebedou když byl “dobrý rok”, 50% dětská úmrtnost…

Rolníci o socialismu nevěděli vůbec nic. Jestli dělníky bolševici ještě mohli nějak agitovat, na vesnici se prostě hromadila nenávist. Která propukla, když se rolníci vrátili z války – se zbraněmi.

Lid povstane ne tehdy, když potřebuje socialismus a “světlou budoucnost”, lid povstane, když už nemá sil to dál vydržet. A ty už neměl. Pro lid bylo násilí čímsi přirozeným a obvyklým od kolébky až po rakev. Lidé žili v situaci neustálého násilí proti nim. “Narovná své mohutné plece, a na pány, bojary a jiné panstvo vezme pořádnou palici” – to nejsou jen krásná slova. To se někde stalo. To se neustále děje. Násilí plodí násilí – což se v první řadě týká revolucí, sami o sobě (nebo pod vlivem zlých marťanů/komunistů) lidé nepovstanou. Povstanou především ty oběti násilí, které si ještě zachovaly vůli k boji. Před tím tyto oběti neexistovaly – oběti násilí nikdy neexistují ve veřejném prostoru, jen zřídka se v něm vynořují z důvodů mediální přitažlivosti, aby se okamžitě opět potopily na dno – komu jsou zapotřebí, koho zajímají? Ať si to řeší jak umí.

Ale jednoho krásného dne začínají “znenadání” existovat.

Lidová bouře, to je temný živel, jejich hněv je spravedlivý, ale není rozumný, osedlají a usměrní ho ty síly, které se v daném okamžiku ukážou jako silnější, organizovanější a proto pro povstavší přitažlivější. V roce 1917 jsme měli štěstí.

No ale vždyť i dnes – přesto, že to hodní, dobří a inteligentní lidé nevidí – převaluje se ve světě obrovská masa miliard zoufalých lidí. “Jenom ne násilí” – a násilí nad miliony dětí pracujících v továrnách – to nevadí? A statisíce žen a děvčat v otroctví? A co války, které se “nás netýkají”? Hlad? Nedostupnost lékařské péče? Masová bída?

Ale co, stačí v rozvinuté a bohaté zemi pracovat nějakou dobu na skladě podobné firmy jako je třeba Amazon a dostaví se úplně jiné životní pocity. Bolest vlastních nohou a zad – to není věc, která by se dala ignorovat. Která je neodvratná, nevyhnutelná pro miliony lidí dokonce i v bohatých zemích. A jak pochopit beznaděj mladého hocha, nebo mladého děvčete, kteří nikdy nenajdou práci a tudíž ani perspektivu normálního života, protože v jejich zemi je nezaměstnanost mládeže 80 %? Jak procítit zoufalství matky, která ztratila dítě při dalším “demokratickém” bombardování?

Takže násilí bude. Existuje i právě teď, je masové a v mnoha případech do nebe volající a nesnesitelné, a v průběhu času slibuje pouze narůstat. Protože již mluví o nové světové válce, již se k ní připravují. Tu válku nikdo nechce, absolutně nikdo – ale ona, jak se zdá, bude.

A tehdy se “najednou, znenadání” odkudsi objeví miliardy dnes neexistujících – nebo existujících kdesi v podvědomí společnosti – miliardy rozezlených, rozlícených lidí. Kteří si přijdou vzít to, co jim vzali. A tito lidé nebudou zdaleka tak přátelští, jak si je představují. Jejich hněv bude spravedlivým, ale ne rozumným. Jejich hlavy budou plné odpadu a předsudků a vědět budou pouze jedinou věc – někdo se musí zodpovídat z toho, co všechno prožili!

A dobří, inteligentní lidé se začnou pohoršovat nad tím, že tyto bývalé oběti “nejsou o nic lepší”, že – zabíjejí, že postaví tak akorát lágry, a že se rozhodně nebudou mazat s cizím majetkem. Co je to za komunismus, rozhořčí se dobří lidé! Mysleli jsme si, že komunismus – to je jako v knihách Strugackých, kdežto tohle, tohle jsou nějací bandité!

A proto je tak strašně, strašně těžké představit si přechod ze stavu, ve kterém se nacházíme, k socialismu. Přesněji, představit se to dá – ale nechce se nám do toho. Moc se nám do toho nechce. Naopak, chtělo by se, aby to tentokrát bylo klidné, humánní, rozumné, “ne jako v třicátém sedmém”.

Ne, tak to nebude. Bude to horší a děsivější. A pokud bude při smyslech, tak si to nikdo nebude přát.

Leda ti, co nemají co ztratit, kromě svých okovů.

Převzato z ostrova Janiky

3.6 14 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
9 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
PPK
PPK
4. 12. 2020 21:43

Čtení zbytečných slov je vždy jen ztrátou času. Proto, pokud už chce mít autor představu, že ideální společenský systém může být trvale a bezvadně funkční za podmínky, že nebude nijak vnitřně systémově řízen a zároveň bude i otevřen vnějším řídícím zásahům a vlivům, pak nutno konstatovat, že takový člověk má představy velice naivní až hloupé. Řečeno politicky, konkrétně a zároveň polopaticky:  1/ Každý společenský systém musí být řízen proto, aby byl funkční, protože jinak přestane být systémem a změní se v chaos.  2/ Aby společenský systém byl funkční, musí být primárně na okolí nezávislý a hmotně a energeticky soběstačný, protože… Číst vice »

fajt
fajt
4. 12. 2020 22:16

na socialismus ( o komunismu ani nemluvě) lidi nemají mentálně, na i teoretický kapitalismus jim zase chybí pudové dno, že by něco smysluplného ( kladně systematického) tvořili mezigeneračně ( a růstově dlouhodobě) je naprosto nemyslitelné – co má opravdový smysl, je jedinečné a má sílu vesmíru, je samostatný, autonomní život jedince v přítomnosti, vše ostatní je pouhé mámení smyslů a špinavá manipulace psychicky poškozených jedinců, kterým chybí plná percepce souborné krásy lidského života . ..)

PPK
PPK
5. 12. 2020 6:00

Jen zdánlivě od tématu a naopak VELMI aktuálně! – 45 minut trvající projev prezidenta Trumpa o americkém volebním podvodu a o jeho hlavním nástroji – o světovém podrazu s Covidem-19, který byl použit (krom budoucího nuceného byznys očkování lidí) jako hlavní zdůvodnění k prosazení korespondenčního hlasování obyvatel Ameriky při volbách jejich prezidenta. Zapněte si event. titulky a jejich strojový překlad. Stojí to za shlédnutí, aby bylo jasno, co se ve světě kvůli tomu všem národům nejen v USA ale i EU a dalších závislých zemí takto vynuceně se vším tím humbukem s rouškami a zákazy pohybu stalo a dosud děje…… Číst vice »

fajt
fajt
Reply to  PPK
5. 12. 2020 7:14

čistě technická, protože jsme ve fázi, kdy prostá slova nemají žádnou cenu a ani význam pro tvorbu přítomnosti a ani budoucnosti ( ani amerického prezidenta), jsem zvědavý, jak chce dále konkrétně postupovat – pokud jenom nabudí své příznivce a pak odejde, bude to ta nejhorší varianta pro DT a jeho svět. ..)

orinoko
orinoko
Reply to  PPK
5. 12. 2020 7:45

To nebude “ tož “ rád. Kazí mu to lednové vyhlídky.

fajt
fajt
Reply to  orinoko
5. 12. 2020 10:20

comment image

a nechceš se stavit, dnes karwinské moře v panoramatech jak od rubense, tož zme tady samí intelektuálové a hlavně dobří lidé, frejka covidových a necovidových bez zbytečných obav a zábran, kde si můžeš vylít serdůško i bez masečky. ..)

Gatta
Gatta
5. 12. 2020 6:46

Článek trochu obsáhlejší, ale dobrý. Ano „sytý hladovému nevěří“. – Každý člověk potřebuje v životě dvě abstraktní věci – pocit svobody a pocit perspektivy.Tedy možnost výběru alespoň ze dvou žádoucích variant a vidinu,že „zítra nebo za rok bude líp“.Zdůrazňuji, źe se jedná o pocit avidinu, která se může lišit od reality, ale to není podstatné. pozn. – s tímto měl zásadní problém i náš reálný socialismus. – Nemám rád násilí, ale právě násilí, ta nejnižší úroveň „komunikace“ je řečí zoufalých.A to zoufalých oprávněně, i těch třeba zmanipulovaných. – Násilí je vždy buď agresivní nebo zoufalé. I jinak neškodně zvíře kousne,… Číst vice »

Bety
Bety
5. 12. 2020 9:49

Nejvíc naivní mi připadá to přesvědčení, že se vyhneme násilí, když nebudeme usilovat o změnu systému. Ten systém, ve kterém žijeme přece neustále plánuje a uskutečňuje válku – to nejhorší násilí ze všech. A jestli si za I. světové války mohli někteří (jen někteří) v klidu chroupat svou francouzskou bagetu, tak teď válečná věda pokročila natolik, že schroupe všechno bez rozdílu i ty milovníky baget.
Sedět tiše v koutku a čekat, že systém který NEUSTÁLE přerozděluje majetek směrem k těm nejbohatším mě nechá na pokoji, to snad už není ani naivní, to je přímo BLBÉ.

Gatta
Gatta
Reply to  Bety
5. 12. 2020 13:03

Možnà ta nejistota „milovníků baget“ nás zatím ochránila před III.WW.

Satelity a drony najdou na Zemi vše. Střely mají přesnost v metrech a průraznost v desítkách metrů. A to mluvíme jen o „konvenčních “ zbraních.