Vše nové je jen dokonale zapomenuté staré. Článek je z 11. 3. 2008 a zahajuji jím nový seriál Retro, v němž znova opublikuji články, u nichž si myslím, že mají co říci i dnes.
Dvacet let po pádu totality obchází Evropu „strašidlo komunismu“. Železná opona je dávno stržena, tankové divize sešrotovány, na věčnost nebo do ústraní odešla celá jedna generace komunistických vládců. Varšavská smlouva i RVHP byly rozpuštěny a většina postkomunistických zemí je členem NATO a EU. Ekonomika i státní správa jsou přímo či nepřímo ovládány mocnými nadnárodními korporacemi, u nichž navíc nelze zjistit skutečné vlastníky.
V této situaci povstali noví antikomunističtí bojovníci. Sami většinou pocházejí z prominentních komunistických rodin, mají za sebou komunistickou, svazáckou či režimně-propagandistickou kariéru. Spoléhají se na naši špatnou paměť. Velmi dobře ovládají manipulativní techniky a pravidla propagandy. Nemají žádné morální zábrany.
Jaká je jejich motivace k tomu, aby rezignovali na skutečné problémy a výzvy doby a bojovali ve válce, která již byla dávno ukončena kolapsem zemí „reálného socialismu“? Je to nutnost zastřít vlastní chyby a nedostatky, odvrátit pozornost od své vlastní minulosti a odvést pozornost od loupeživé formy kapitalismu, na jejímž zavádění v postkomunistických zemích profitují. Noví „antikomunisté“ v ČR ovládají vládu, Senát, kraje, radnice většiny velkých měst. Na jejich straně jsou veřejno-právní i většina komerčních médií.
Antikomunistickou rétoriku používá prezident a jeho poradci, poslanci stran vládní koalice i vedení sociální demokracie. Zařídili a prosadili si svůj vlastní „Ústav paměti národa“, který dodává informace pro selektivní dehonestaci a vydírání bývalých komunistů, příslušníků STB, skutečných i domnělých konfidentů minulého režimu. „Antikomunistický“ premiér oceňuje odznáčkem jako hrdiny bratry Mašínovy a Milana Paumera, kteří se o svých obětech vyjadřují způsobem, z nějž jde mráz po zádech.
Korunu všemu nasazují naše „svobodná média“, která se změnila v hlásné trouby této nové „ideologie“. Čím dále častěji můžeme vidět, slyšet, nebo číst propagandistické perly, za něž by se nemuselo stydět ani Rudé právo padesátých či sedmdesátých let minulého století. Forma je totiž stejná, pouze obsah má obrácené znaménko. Stoupá také tlak na uzákonění kroků, které kriminalizují odlišné názory a diskriminují jejich nositele.
Kritik současného stavu bývá zpravidla označen za bolševika, potenciálního teroristu či jeho ochránce, rusofila (pozor, Václave Klausi!), anarchistu nebo naopak nacistu, antisemitu, ekoteroristu apod. Do budoucna se takový člověk může těšit na trestní postih, štvavou kampaň v médiích či diskriminaci v zaměstnání. To všechno je totiž jednodušší, než bojovat proti komunismu a jiným totalitním tendencím důslednou, čestnou a pravdivou politikou demokratických stran, dodržováním zákonů, respektováním oprávněných zájmů „dolních deseti milionů“ českých občanů. Je to jednodušší, než se zbavovat korupce a bránit tunelování ekonomiky.
Můžeme to však chtít od bývalých estébáků, komunistů, prominentních svazáků, režimních pisálků a cenzorů, kteří jsou dnes nalezlí ve všech politických stranách bez rozdílu? Můžeme to očekávat od bývalých veksláků a pasáků, kteří z předlistopadové „černé ekonomiky“ skočili rovnýma nohama do privatizačního šílenství devadesátých let, vyzbrojeni nelegálně získanými finančními prostředky a konexemi? Můžeme to čekat od bývalých komunistických ředitelů, ekonomů a kádrových rezerv ve státních podnicích, kteří měli kontakty na ministerstvech a exkluzivní přístup k potřebným informacím?
Má odpověď na předchozí otázky zní ne. A proto nejsem antikomunistou. Úplně mi totiž stačí být nekomunistou.
40 comments on “Retro: Proč nejsem antikomunistou”
No já nevím. Místy to již pozbývá aktuálnosti (Topolánek…) a pak se mi nelíbí to paušalizování, jako kdyby dnešní antikomunisti byli pouze bývalí komunisti. Přitom je mezi nimi taky hromada nekomunistů, emigrantů, disidentů, členů jiných stran (Národní fronty).
Jinak to popsání motivace a charakteru bývalých taky komunistů dnešních antikomunistů sedí přesně.
Kľudne sa pod ten článok podpíšem,lebo je do posledného písmena a bodky pravdivý.
Bédo:Vaša výtka je porovnateľná s výrokmi :“nehádžte nás do jedného vreca!Všetci nie sme takí!Nepaušalizujte!“Tieto výroky sú častou obhajobou skupín ľudí,ktorí svojou činnosťou odpudzujú väčšinu občanov.
Já s ním taky vcelku souhlasím až na uvedené detaily. (Mezitím se změnil obsazení vlády a prezidenta – myslím, že Zeman který přijal Bohumínské usnesení a všestranný umělec Sobotka nejsou vyhranění antikomunisti jako byli ti před nimi) Jsou to pragmatici, pro které byla KSČM konkurencí. Jinak bych sivůbec netroufal stanovit jaký podíl mezi antikomunisty a korupčníky, tuneláři… tvoří bývalí komunisté. Myslím, že je hodně lidí jako Landa, Kocáb, Schwarzenberg, Kalousek, Bakala, Tomský, … kteří v minulosti žádnými komunisty nebyli.
K tématu tohohle článku se váže jedna historka:
Asi před rokem jsem se v hospodě dostal do ostrého sporu s jedním podnikatelem. Byl na konci docela naštvaný a nadal mi do bolševiků. Říkal jsem si, že je to moje chyba, že se v hospodě o politice s lidmi, které neznám, nemám bavit. A že mi mělo být jasné, že když je někdo úspěšný podnikatel, tak bude mít na politiku diametrálně odlišné názory než já.
Nedávno jsme se po dlouhé době potkali znova. Pan podnikatel mi sdělil, že po té naší hádce se o ty věci začal zajímat, začal číst OM a další alternativní weby. Teď se sám označuje za komunistu a říká, že bude volit KSČM, protože pravice a socdem zaprodaly tuto republiku zahraničnímu kapitálu. Navíc pronajímá nějaké byty a vidí, co s lidmi dělají z řetězu vypuštění lichváři a exekutoři. A mně chválil za to, že mám třídní myšlení, a doporučoval mi, abych buď vstoupil do KSČM, nebo založil nějakou novou stranu typu Syrizy…
Aj po smrti spolu :
http://archiv.roumen.cz/a/rodina_rathova_a_kalouskova.jpg
Jinak pokud jde o momentální parlamentní levici, resp. kázilevici, netajím se, že ČSSD je pro mně mrtva a jsou mi mnohem sympatičtější komunisti, kteří se alespoň neskompromitovali podílem na neoliberálních opatřeních a podpoře oligarchů, rozkrádačkách, ničení státu, kteří jsou konzistentní v názoru na vystoupení z NATO a ukončení účasti na jeho válkách a podpoře převratů, kritizují TTIP a podobně. Samozřejmě, kdyby vznikla alternativní protisystémová strana vedená lidmi kterých si lze vážit nejdou pouze po osobním profitu, určitě bych uvažoval o tom, že budu volit ji.
http://weissbach-info.webnode.cz/news/prepolovany-svet-bolsevismus-se-prestehoval-do-washingtonu-skoncit-v-pekle-s-amerikou-nebo-se-zachranit-s-ruskem/
Bédo, nechci Vám brát iluze. Jenže když se podívám, jaké aktivity členové KSČM provozují mimo parlamentní lavice, kde jsou vždy už z principu spolehlivě přehlasováni, tak jsem přesvědčen, že před každými parlamentními volbami jejich jindy vždy usměvavému předsedovi ten úsměv mizí a v noci se budívá hrůzou ze spaní při představě, že ty volby vyhráli. Ovšem jako symbolické gesto je taková volba vhodná.
Ve výčtu povedených antikomunistů mi chybí lidi, kteří se nestali komunisty proto, že byli takoví šupáci, že je ani ti normalizační komunisti mezi sebe nechtěli.
Tak jako je pro mne mrtvá socdem, je pro mne stejně mrtvá KSČM reprezentovaná takovými salónními týpky jako je Filip, Kováčik, Dolejš … Vcelku souhlasím s Georgiusem z Raduně. Těží jenom ze své pozice v parlamentu, jinak jsou stejně ideově i personálně vyprázdnění jako všechny ostatní strany bez rozdílu.
Nebýt antikomunistou je to samé jako nebýt antinacistou. Obojí jsou genocidní ideologie, které mohou v reálu existovat pouze na základě masového utlačování obyvatelstva pomocí propracovaného policejního systému udavačů a pracovních táborů včetně milionů trpících ubožáků převychovávaných v nelidských podmínkách komunistických či nacistických koncentráků.
Veřejné chlubení komunisty je umožněno tím, že společnost dosud nezúčtovala se svou ostudnou a brutální komunistickou minulostí stejně jako v Německu po pádu nacismu a následně po sjednocení a pádu NDR. Možná ale by se tak v Německu nestalo bez spojeneckého diktátu, který byl v tomto procesu zásadní. Ale na druhou stranu Česko je malá země a členstvím v NATO a EU nakonec bude muset nějak zúčtovat s minulostí i když to zúčtování bude o mnoho pomalejší. Stará generace a její potomstvo bude muset holt jednou vymřít.
Pro mne je dost neuvěřitelné, že se taková individua hlásící se ke komunismu vůbec najdou. Ale takový je holt už svět…
leho,
jenom bych doplnil. Nacismus je ideologií elitářství (vlastní výjimečnosti a nadřazenosti nad jiné národy, státy, etnika…) . Dnes tuto ideologii v praxi prezentují zejména politici USA a Ukrajiny (= ti, kdo byli hlavní odmítači protinacistické rezoluce v OSN). Ti ji taky v praxi uplatňují – USA v tzv. „třetím světě“, Ukrajina ve východních teritoriích, kde provádí genocidu ruskojazyčního obyvatelstva. Dalšími adepty jsou pobaltské země s pochody neonacistů a druhořadým postavením ruskojazyčního obyvatelstva. Zjisté není bez zajímavosti, že právě ve dnech výročí osvobození od nacismu dochází k přepisování dějin 2.SV, nacisté jsou rehabilitováni, nacisté podporovaní tradičně Západem opět vystrkují hlavy, boří památníky vítězství nad nacismem, opět staví do čela své nacistické ikony, veřejně uctívají nacistické symboly a opět táhnou proti Rusům.
ideově a personálně vyprázdnění komunisté? to zavání frází. Já to vidím jinak.
1.Kontinuálně jsou v parlamentu od roku 89, jejich strana by proto neprocházela min. dvouletým nováčkovským přešlapováním jako ty nové, tak rychle vznikající a zanikající
2. Jejich program jim velí, vybudovat národní banku a znárodnit klíčový průmysl, pokud by měli většinu v parlamentu. Toho ostatní strany nejsou schopny, byli by okamžitě nálepkováni jako „komunisti“ , což může být komunistům jedno
3. Pouze takový program by začal produkovat finance, které by se vracely zpět do státu, a mohly podpořit technologický rozvoj, tak potřebný pro naši zem
4. Dobré vztahy s Ruskem by pomohly nakoupit plyn za výhodnou cenu a otevřely další spolupráci v energetické oblasti
Která strana toto má v programu?
Žádná, ale pravdou je, že komunistům nehrozí většina .
Takže se budeme točit dokolečka a naše střední třída čeká chudnutí, stačí při stagnaci platů dosavadní postupy guvernéra ČNB na oslabení koruny
Souhlasím taky v tom, že dnešní parlamentní „systémoví“ komunisté, ke kterým nepatřím jsou moc umírnění, liberální a ve skutečnosti nenabízejí řešení systémové krize kapitalismu. Budeme si muset počkat na zrod nějaké skutečně levicové strany, která přijde s vizí jak dále, aby všichni mohli vést důstojný život a ochrání slabé a bezbranné aby se nemohli stát lehkou kořistí predátorů. Prozatím pro levicově založeného člověka jsou asi komunisté nejlepším možným řešením z toho co v parlamentním systému lze nalézt, minimálně kvůli těm specifikům, kterými se odlišují od ostatních stran, které jsem popsal.
Dovětek – alternativní protisystémová strana = taková která změní ekonomickou podstatu systému, který umožňuje nadvládu spekulace, lichvy, parazitismu nad reálnou ekonomikou, ubírá stále víc „kyslíku“ k žití řadovým občanům postupným utahováním šroubů a tento v neomezeném množství převádí na stranu početně velmi omezené skupiny vyvolených.
Milý pane Bédo, dnešní skupina lidí sedících na ÚV KSČM a nejbližším okolí jsou partou, které tento stav nesmírně vyhovuje a pravděpodobně ani nemají zájem ho měnit. 25 let jsou v opozici (neopomenou říkat konstruktivní) a vědí, že i kdyby nakrásně získali ne 14, ale 40% i tak by nemohli sestavit vládu, protože by snimi nikdo nešel do koalice. Takže si vesele opozicují, sem-tam přinesou nějakou novelu zákona (nebo novelu novely) o které předem vědí, že ji neprosadí. Oni dobře vědí, že těch svých 12-14 procent dostanou (alespoň do doby, než my dědkové odejdeme k Manituovi), své korýtko s dobrým příjmem mají zajištěno, odpovědnost žádnou, tak proboha proč by si přidělávali práci nějakou další aktivitou? Pro voliče vždy najdou argument- vidíte, my se snažíme jak to jde, ale ONI nás vždy přehlasují.
Já jsem byl členem KSČ od roku 1956 do 1990. Do této nové partaje jsem již neměl zájem vstoupit. Čistě z osobních důvodů, ale vůbec toho nelituji. Dle mého názoru, bylo chybou, že v roce 1990 nezměnili název. Kdyby se přejmenovali například na nějakou „Stranu demokratické levice“, nebo něco podobného, mohli se dostat do koalice třeba se Soc.dem., nebo s někým jiným. Otázkou by ale bylo, zda by dostávali těch svých 12-14 procent, protože odhaduji, minimálně 40% z jejich voličů jsou bývalí komunisti orientovaní na „stalinismus“ a těm by asi nový název nebyl po chuti.
Béda: Nacismus je ideologií elitářství (vlastní výjimečnosti a nadřazenosti nad jiné národy, státy, etnika…) . Dnes tuto ideologii v praxi prezentují …
To jsou právě komunisti, kdo se nadřazují více, než kdokoliv jiný. Během doby, kdy byli u moci, se jednalo o nadvládu stupidních elit, mezi nimiž se uplatňovalo měřítko podřízenosti ideologii, velkému vůdci (Stalinovi, SSSR, ÚV, atd.) a měřítko vydíratelnosti. Skutečně chytří a vůdčí osobnosti vždy, když ne rovnou posláni do Gulagu a fyzicky zlikvidováni, topili v kotelnách, kde přemýšleli nad nesmrtelností chrousta a pokud měli štěstí, mohli alespoň založit Chartu 77 místo aby byli profesoři na univerzitách nebo ve vedení velkých podniků. Jak už jsem napsal, komunismus přímo fyzicky usmrtil nejméně 100 milionů lidí a miliardě či dvoum zničil životy. V tom jste, Bédo, světoví přeborníci. Nacisti se snažili o to samé, ale byli vámi po 12 letech nakonec poraženi, žabaři, že…
Uveřejnit lze cokoliv, i vyloženou hloupost. V textu jsou použita slova:
„… kolapsem zemí „reálného socialismu“?“
Reálný socialismus jsme měli do prosince roku 1989. Od začátku roku 1990 v Československu nevládli komunisté. Byl zrušen ústavní článek o vedoucí úloze komunistické strany. Kádrovou práci začaly vykonávat občanská fóra a proto členové těchto ad hoc sestavených a nikým nevolených orgánů vzali na sebe veškerou zodpovědnost za další vývoj státu a jeho hospodářství. Už v prosinci začaly masové čistky. Komunisté, kteří obrátili operativně kabát, se ve funkcích udrželi. Je ne-fér spojovat tyto nové lidi s komunisty.
V prosinci 1989 se kolaps reálného socialismu nekonal. Podniky vyráběly, odbyt byl zaručen, na výrobu potřebné suroviny a dodávky přicházely pravidelně. Z práce nebylo třeba propouštět nikoho. Kolaps nastal pod vedením nového panstva, které se prodralo k moci od ledna 1990. Do prosince roku 1989 jsme měli reálný socialismus, období od ledna 1990 nazývá Slovák Ondriáš banditismus.
To by komunisti museli dovést k absolutní dokonalosti průmyslové vyhlazování v koncentračních táborech, které jako první zavedli do praxe Britové a téměř k „dokonalosti“ dovedli se svou známou důkladností Němci. Tuhle jsem četl od nějakého pravdoláskaře bůhví odkud vycucnutý údaj, že jenom v SSSR zabili komunisté v gulazích tuším 50 milionů lidí. Když k nim připočteme ještě oběti 2.SV pak tento údaj hodně vypovídá o věrohodnosti různých ÚSTR-ú. Zajímavé, že jsem se doposud nikde nedočetl o obětech kapitalismu. Třeba takové statistiky v demokracii, kde je plná názorová svoboda ani neexistují.
Pokud mohu srovnávat na základě prožitého, pak bych řekl, že počet obětí komunistů (a to byl po plyšáku kapík v ČR ve své konjunkturální tunelářské fázi) za 40 let je možná menší než počet umrzlých a sebevrahů ze sociálních důvodů za kapíku. Ani nemluvě o obětech násilné kriminality. Přitom kapík teprve začíná vstupovat do své fáze korporátního fašismu.
dovětek: mezi oběti kapíku (českého) by nebylo marné zahrnout taky oběti v neoimperiálních válkách v cizích zemích do kterých byla ČR bratry v „míru“ v roli vazalů natlačena. Protože údaje o obětech českých vojáků oficiálně neexistují, asi by se to muselo vypočítat proporcionálně.
Jsem ne-komunistou a zároveň ne-antikomunistou. Anti-antikomunistou být nemůžu, protože bych byl tím pádem komunistou a tím bych nemohl být ne-komunistou. Ale v podstatě stačí být pouze a pouze člověkem. To je v podstatě nejdůležitější základ…
Krátká filozofická úvaha na dobrou noc:
https://www.youtube.com/watch?v=z8x60nrpy4M
Pane kolego, změna názvu je naprosto formální. Kdybyste zůstal členem překabátěné strany, pořad byste byl bývalý komunista. To si pište! Kdyby nové vedení takto recyklované strany by po vás chtělo, abyste plul na svou minulost a komunisty začal nenávidět, co byste dělal pak. K antikomunistickým socanům nalezlo něco bývalých komunistů, před kterým je nejlepší si odplivnout. Racionálním důvodem pro vystoupení z KSČM je neohrožování rodiny. Komunisté byli při propouštění první na řadě. Jako hlupák komunista byste se obětoval, i když nikdo by o vaše oběti nestál. Členství v KSČM je pro důchodce nebo lidi od lopaty. Neposlouchejte žvásty závistivců, že komunisti mají v parlamentu pohodlný život. Řekněte, kdo z těch dalších kašparů si nežije jako prase v žitě? Komunisté jsou v parlamentu od toho, aby při hlasování zastupovali zájmy určitého segmentu lidí. Představte si, že by za vás rozhodoval Sobotka nebo Zadolárek. Pro mne je to nepředstavitelné.
Několik poznámek pro některé diskutující:
Proč se zvedne přímo olbřímí štvanice na každého z ksčm který by mohl reálně něco ovlivnit (pozitivně)? Při vámi uváděné bezvýznamnosti to přece nemá smysl. :)
Jaká jsou zlatá pravidla komunikace – kdo a proč to říká — tedy proč se namáháte a šoupete klávesnici když je to strana která je k ničemu a nic neprosadí – není pak přesvědčovat ostatní o její bezvýznamnosti bezpředmětné??
Proč se ta mantra o „strejcích“ atp objeví pokaždé když někdo dokládá fakty že v současné době jsou třešňaři jedinou reálnou silou kterou i při všech jejich nedostatcích má význam podpořit alespoň hlasem?
Vy kritici – máte něco lepšího – tady a teď??
„novou stranu typu Syrizy“…
Jo, čekám na ni už nějakých 10 let. Divím se, že se už dávno nějaké „akčnější“ křídlo ze stávajících stran netrhlo a neutvořilo ji. Myslím, že poptávka po ní je. Ale nabídka zaspala… Tady trh asi nezafungoval :-)
Znám šéfy, kteří si stěžují na neschopnost podřízených. Občas se objeví vlna stížností na hloupé pracovníky školství, zejména univerzit.
Vždy odpovídám, najděte na ulici někoho, kdo má vysoké IQ a půjde učit za nabízené peníze a hlavně kdo bude ochoten se pořád zabývat studiem nových poznatků a celý život se doučovat, na co nebyl za studia čas, protože se to do osnov nevešlo.
Klienty politického systému, kteří volají po nové straně mi připadají jako chlapi, kteří utečou z jakžtakž fungujicího manželství, aby si našli semetriku, která je mnohem horší než stávající manželka. Viz volební pidistrany, naposled Okamurova. Podezřelé je to, že jim nestačí jen komunisté a s průhlenou radostí by je zašlápli a spolehli na naprostou nespolehlivost socdem. Jen si všimněte, co pro nás Bohoušek připravuje
http://www.novarepublika.cz/2015/04/nato-s-nasi-obranou-vubec-nepocita-jede.html
Tohle ovšem najdete všude a je to téměř nepřekonatelná překážka, která zabraňuje tomu, abychom se stali společností v jakémkoli smyslu slova.
Některé důvody: V dobách, kdy lidé mysleli znamenalo řecké slovo kritein rozlišování. Od toho kritické myšlení bylo takové, že člověk odlišoval dobré od zlého. Biblickým citátem: „Všechno prozkoumejte, dobrého se držte, zlého se chraňte v každé podobě“. Dneska ovšem bylo kritické myšlení nahrazeno kritickým postojem: „V každé polévce najít vlas, no a když tam žádný není, nějaký tam nenápadně hodit“.
No a hlavně je to nejen jediné, co jsme se naučili, ono je to tak pohodlné! Taky se člověk hned cítí nějak lepší, když se může porovnat s něčím, co zostudil.
Kryl aktualne: Zaujimame postoje misto abychom stali.
Zapomněl jsem dodat, že dobrý šéf nebo politik umí ukroutit z hovna bič a k tomu zapráskat z jakéhokoliv materiálu, který je k dispozici, například já a orinoko, k tomu hudryper, Sio a PPK s brtníkem v brlohu. Paní zajoch je mimo, protože se nehádá.
Ja jsem nikdy komunista nebyl, ale mistoprisezne muzu prohlasit, ze oproti ceske pravicove indulone maji komunisti smysl pro humor. Pravicovy dobytek, ktery se bere smrtelne vazne, necim takovym nedisponuje ani nahodou s vyjimkou nekterych progresivnich ozralu, jako je Kalousek. Uz jen tato okolnost doklada, ze ceska pravice jsou fasouni. Mezi ne nepocitam narodovce a jine blizke odnoze. Ceska pravice – to jsou McCocainovi hulibrci.
Žádní dnešní povstalí antikomunističtí bojovníci nepocházejí z prominentních komunistických rodin. Už sama idea komunismu vylučuje existenci prominentů. Jednalo se tedy o parazity za komunisty se jen vydávající.
Mirror- souhlasím s vámi.
Říkat „komunista“ je asi jako říkat třeba „američan“. Já jsem komunista byl, nezapírám to a nestydím se za to. A navíc z přesvědčení. Řeknu k tomu asi toto. Být komunistou z přesvědčení bylo i tenkrát těžké. Znamenalo to spoustu a často nevděčné práce navíc a k tomu zadarmo. Snadnější bylo být nekomunistou. Člověk ušetřil spoustu času, nervů i námahy.
Něco jiného bylo být „komunistou“ pro kariéru a získání výhod. Dalo se takto, stejně jako dnes, dobře týt z obecného majetku. Komunista z přesvědčení toho ale nemohl zneužít, styděl by se za to.
Když v 89 (a později) národ vyjádřil svou vůli žít bez komunistů, řekl jsem si – pro koho ta námaha vlastně byla, když ji většina nechce? A vybudoval si kariéru. Mimo jiné jsem se zařekl, že nikdy nevstoupím do žádné jiné politické strany. A to taky dodržím. Převléknout kabát je totiž proti mému přesvědčení.
Takže – znal jsem dost komunistů z přesvědčení, kteří obětovali svůj blahobyt a různé výhody. Poctivě pracovali v zaměstnání, nekradli a po práci třeba ještě chodili trénovat malé sportovce, třeba ty hokejisty. Zdarma. Tito lidé bezesporu národu posloužili a nemálo.
No a také jsem znal „kariérní komunisty“ a styděl se za ně. O těch se šířit netřeba. Jsou dnes z velké části v jiných stranách.
Tak, jako se díky zločinům ruské socialistické věrchušky dnes plive na padlé sovětské vojáky, tak se i plive na komunisty z přesvědčení. Ať si to každý vyhodnotí, jak umí. Podle mého, i pokud tito lidé udělali nějaké chyby, nepodporovali nic horšího, než tu máme teď. A přinášeli oběti, které prospívaly všem.
Nejsem už komunistou. Protože na komunisty z přesvědčení dnes začasté plivou i ti, kteří díky nim měli lepší život, než mají teď. No kdo chce kam, pomozme mu tam.
Sio, dám vám úkol. Já jsem zatím zaneprázdněn naléhavým úkolem. Vypište prosím, jak zabíraly funkce komunistovi čas a o co připravil rodinu. Večer to zkontroluji a opravím.
Profesor Šamalík tvrdil, že převrat osvobodil i komunisty. Já jsem to pocítil tak, že jsem najednou měl tolik volného času, že jsem se nudil. V mém případě se později ukázalo, že moje osvobození bylo větší než jsem si představoval a začalo mi vadit, takže jsem začal pracovat pro sebe s výhledem mnoha let.
Obecná – jen zdánlivě lingvistická úvaha …
Být „anti – cokoliv“ je pouhý projev negace a nevypovídá o hodnotách nositele tohoto (sebe)označení prakticky nic. Jen to že je negátor něčeho, či někoho.
Tedy antikomunista, stejně jako antifašista, může být muž či žena, katolík či muslim, republikán, roayalista, anarchista, sadista či jiný úchyl, tedy naprosto kdokoliv.
Být „anti“ je tedy takový jednoprogramový postoj a jeho nositel se projevuje mnohdy myšlenkově poněkud „jednozávitově“.
Ovšem „negace není program“.
Vždy je potřeba tedy sledovat, nejen co „anti“ odmítají, ale prvořadě to, co chtějí prosadit.
Budu za vlastizradce, oportunistu, rudomilce, SRPna a kladiva milovnik … presto mi to neda.
I s velmi presvedcenymi … kovanymi i odlevanymi …. svazaky jsme se dokazali sjednotit na tom, ze je treba zenskym prohanet falde. A se zenskymi zase … ze souloz na stojaka za recnickym pultem ma v sobe mnohy adrenalin. Akorat jsme nevedeli,co a jak s mikrofony.
Na komunistech jsem ocenoval jejich nehynouci smysl pro normalni zivotni roupy. Ostatne … lze to docela snadno dohledat v literature.
Podivejme se na dnesni pravicove svazaky.
Neumeji cesky /pravopis radeji nerozebiram/ , k cemu maji kulicha tusi jen velmi matne, kazdy ma v sobe soudce Lynche, kdyz se pred nimi objevi naha zenska, tak se jim postavi kostrc, a kdyz jede okolo emericky obrnak, tak se jim postavi kulich.
O jazzu a blues vedi kulove, lebka je vyplnena pruhovanymi pilinami ,ktere chodi predvadet do Sapito.
A to je cele.
Nejsme ve škole, mirrore. Také to, co jsem psal, se netýkalo jen mě. Dělal jsem hodně přesčasy a měl malé dítě, takže až tak moc jsem angažovaný nebyl. Nicméně nějaká ta hodina se našla.
Sio, úplně náhodou jsem zjistil toto:
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/366665-u-stihlych-lidi-je-vyssi-pravdepodobnost-vyskytu-demence-nez-u-obeznich.html
http://nezavisli.blogspot.sk/2015/04/parafraza-textu-jazyk-politrukov.html#more
Proč volím komunisty? Třeba proto … Kdopak nám to píše o pianistce nezaobaleně, otiskuje její slova, nojo, jako vždy … ještě že máme svobodný a nezávislý mainstream pánů Bakaly a Babiše a Dvořáka
„ … Na straně druhé jsem obyčejný člověk – dcera, matka, manželka. A tento obyčejný člověk musel pozorovat, jak se země mého narození a dětství, mé první lásky, naklání do propasti. Děti umírají při bombardování, staří lidé hladem, lidi jsou podpalováni zaživa.
Začala jsem vést stránku na Twitteru po názvem »Podukrajinka« – jako odpověď ukrajinskému premiérovi, který nazval ruskojazyčné občany z východu Ukrajiny podlidmi… Překládala jsem zprávy z ukrajinských zdrojů, svědectví o zvěrstvech. Dařilo se mi strhávat masky ze lží publikovaných západními médii, která jednu stranu občanské války představují div ne jako bílou holubici
S postupem času se o moji činnost začali zajímat nenávistníci. Hrozby, výhrůžky smrtí mou i mé rodiny, nazývání mé osoby »placenou kremelskou kurvou«, a tak by se dalo pokračovat… Přáli si, jak se sami vyjádřili, mi udělit lekci, pokusili se mě umlčet jako muzikantku. Obvinili mě z podněcování nenávisti, vedení orchestru ukázali, co píšu. A Torontský symfonický orchestr mně hodlá zakázat hrát, protože jsem využila své svobody slova. …“
http://www.halonoviny.cz/articles/view/36717188