Poslední instance Nejvyššího soudu projednává návrh zákona, který by zbavoval trestní odpovědnosti pachatele trestných činů, kteří by byli ke svému jednání inspirování médii. Jedná se zejména o sledování televize a čtení novin, ale i používání Internetu a využívání všech moderních informačních technologií (mobily, tablety, počítače, navigace aj.).
Abychom porozuměli smyslu nového návrhu zákona, který se svými komentáři a vysvětlivkami čítá několik stovek nepřehledných stránek, musíme si jeho obsah značně zjednodušit a ozřejmit si jej prostými prostředky na jednoduchých příkladech. Především je nutné čtenáře varovat, že skutková podstata zmíněného zákona není dosud ve všech svých zřetelích platná, ačkoliv v běžném občanském životě již k jejímu naplňování v mnoha ohledech běžně a normálně dochází.
V podstatě například půjde o to, že když nějaký občan zavraždí jiného občana, bude shledán jako nevinný, jestliže prokáže, že byl ke svému činu inspirován konkrétním sledováním takového činu třeba v televizi. Pokud takový občan prokáže, že v určitý čas sledoval na určitém místě a na určitém televizním kanálu určitý film, ve kterém došlo k podobné vraždě, kterou o sám potom vykonal, bude zbaven trestní odpovědnosti. Sledoval a poslouchal televizi a to nemůže být trestné. Jinak bychom přece televizi neměli.
Navrhovatelé zákona vycházejí z principu, který lze vyjádřit otázkou, zda občan má nebo nemá věřit všemu tomu, co je vysíláno v televizi, zda se má podle toho řídit a jednat? Lapidárně řečeno, má občan poslouchat televizi?
Názorným příkladem nám mohou být reklamy. Má nebo nemá divák nakupovat zboží, které nabízejí? Pokud by neměl poslouchat reklamu, nemohl by zboží kupovat, a tudíž by vysílání reklamy postrádalo svůj smysl. Nemůžeme přece soudit a trestat občany za to, že si kupují zboží, které je jim nabízeno v televizních reklamách. Kam bychom potom přišli s ekonomikou, svobodou a demokracií? Museli bychom pak zavést plánované hospodářství a přídělový systém nebo zemřít. Anebo obojí.
Občan má plné právo na to, aby si svobodně vybíral a kupoval z nabízeného sortimentu zboží právě to, které jej oslovuje. A za takový čin nemůže být nijak trestán. Jinak by svoboda, demokracie, ekonomika a blahobyt neměly svůj význam a účel. V takovém případě bychom nemohli budovat blahobyt, ekonomiku, demokracii a svobodu. A to je dnes přece všeobecně ve všech vyspělých a civilizovaných zemích nepřípustné a trestné, neboť to staví občany na stranu terorismu.
Stejné je to například u sledování televizních pořadů, které obsahují zločiny, násilí, vraždy, krádeže, sexuální delikty a jiné svobodné a demokratické chování. Pokud by nebylo po divácích požadováno, aby těmto pořadům věřili, aby se jimi inspirovali a napodobovali jejich příklady, vysílání takových pořadů by bylo nesmyslné. Odporovalo by všem ekonomickým zákonům.
Ekonomika je první prioritou. Zločin, v našem případě nevinný čin nesprávně nazývaný jako zlý, je podstatou ekonomiky. Nemůžeme přece po poctivých, slušných a poslušných občanech požadovat, aby neposlouchali nabádání k ekonomickému chování, které po nich prostřednictvím médií vyžadujeme, chceme a kterého se od nich cíleně domáháme.
Dokazatelnost sledování televize v konkrétních časech a na konkrétních kanálech není žádnou vzdálenou budoucností. Již dnes je občan prakticky kontrolován všude a ve všem. Každý jeho pohyb je monitorován několika vzájemně se prolínajícími systémy. Jedná se například o kontrolu telefonů, mailů, internetu, platebních karet, nákupů, zdravotnických úkonů, příjmů, výdajů, pohybu vozidel, očipovaných oděvů a potravin, a také výkalů, neboť čipsy z potravin se do nich trávicími procesy vylučují. V neposlední řadě zůstává tradiční vzájemné sledování, pomlouvání a udávání všech občanů všemi občany v jejich bezprostředním sociálním prostředí (domov, pracoviště, doprava apod.).
Pokud návrh Nového zákona o zbavení trestní odpovědnosti u činů inspirovaných médii projde, máme se na co těšit. V blízké budoucnosti budeme po jeho schválení konečně všichni nevinní a šťastní. Zbavíme se ostychu, zábran, xenofobie, rasismu, nacionalismu, nacismu, komunismu a všech ostatních omezení a budeme si svobodně a demokraticky vyřizovat své účty, přesně tak, jak nás to obrazovky oltářů našeho euroatlantického náboženství tak starostlivě, pečlivě a neodbytně učí.
Těm občanům, kterým se návrh Nového zákona nelíbí a nezdá, mohou postupovat a žít jako doposud. Mohou se dívat na televizi a potom mohou jít nakupovat nebo krást, znásilňovat, vraždit a jinak svobodně žít a demokraticky se projevovat. A přitom se musí nechat honit a vyšetřovat policií a odsuzovat soudy. A potom mohou za své nevinné, svobodné a demokratické jednání dřepět v kriminále, až zčernají. Ale dobře jim tak, neboť to jsou úplní hlupáci, na které když přijde řada, tak fňukají a ozývají se jako první.
11 komentáře