Inna Novikova, Michail Zakurdajev

23. října 2020

Nejdříve promluvím o blížících se volbách v USA. Pro Rusko jsou špatní Biden i Trump. Ale Biden začne patrně opět financovat Ukrajinu a Trump se asi bude zabývat něčím jiným. I když není přítelem Ruska, nemá jako hlavní úkol boj s ním. Asi zvítězí Trump. V minulých volbách se rozhodlo, zda bude pokračovat dřívější demokratizace započatá Bushem jr., to znamená agresi po celé zemi, uchvácení moci, rozšíření zón vlivu, kontrolování, anebo to, že si nejprve uděláme pořádek doma. Takže buď Amerika jako pevnost, nebo Amerika jako světové impérium.

Trump, to je Amerika pevnost a za jejími hranicemi musí přicházet stabilita. Biden je muž starého ražení, nic nerozhoduje. Je to nastrčený podfuk, stejně jako Trump coby představitel velkého korporátního podvodu.

Postoj k Rusku je stále stejný. Je potřeba ho dusit a nepřipustit spojenectví s Čínou. Amerika nepodléhala emocím a vždycky volila „koho bylo třeba“.

Volba Bushe byla speciální operace k předání vlády člověku odpovídajícímu dané chvíli. Později se Amerika bavila jeho průpovídkami, například: „Na tomto papíru je hodně čísel. Patrně je to rozpočet.“ A Trump se vyznačuje zase svými výroky.

Z Tichanovské a Alexijevičové dělají centrum pro lákání sil proti Putinovi. Navalnyj získal důležitou podporu v síti od určité vrstvy lidí. O Organizaci pro zákaz chemických zbraní tam byla věta o látkách neuvedených v seznamu zakázaných. Lze je koupit kdekoliv v lékárně a potom použít k otrávení. Zprávy o novičoku padly na úrodnou půdu. Říkáte, že je Navalnyj hloupý. On už nemůže vystoupit z jedoucího vlaku.

To se od něho žádá.  Z drátěné košile, kterou na něho navlékli, už nevyskočí. Všechny negativní vlastnosti se v Rusku personifikují na Putina. To je jakýmsi návodem pro oligarchy: „Dejte Putina pryč a s vámi se už dohodneme. On je jedinou příčinou, proč jsme nuceni se s Ruskem a tedy s vámi nekamarádit.“ Mluvili i o tom, co provedou s Navalným. Sám Navalnyj řekl, že pojede do Ruska, a potom se rozhodl zůstat.

Obehraná figura.

Jenže byla vytvořená aura: Skripalové – novičok, Navalnyj – novičok. Nikdo nežádá rychlé řešení. Obávám se, že nebude-li to stačit, přijde další provokace. Evropa byla zpočátku proti sektorovým sankcím, USA je pokaždé protlačily. Tak to bylo u sestřeleného Boeingu nad Ukrajinou, z něhož okamžitě obvinili Rusko.

Pokud potřebuje Západ Navalného zabít, zabije ho. Ve hře jsou ohromné peníze, zdroje a hlavně moc.

Právě že ve společnosti je kriticky myslících lidí moc málo. Všechno je založené na strachu, že Rusové mohou použít novičok. Známí, kteří se stýkají s lidmi v Bruselu, jsou chytří, přemýšliví, mají peníze, mají moc, odvracejí skromně oči a chápou, že je to všechno nesmysl. Všechno chápali, ale sotva jsme vyšli z kanceláře do veřejného sálu, hned všechen ten nesmysl proti Rusku o Navalném, Skripalech i sestřeleném Boeingu papouškovali. Protože chceš-li mít nadále moc a peníze, musíš tak mluvit.

Dobře vím jak západní společnost tvrdě zachází s lidmi, kteří začínají mluvit proti obecnému mínění vytvořenému a potvrzenému na určeném místě s razítkem „K použití“.

Proto se obávám obvyklých provokací a otrav, protože podpora uvedených emocí a udržování pocitu, že je vino Rusko, je možné jen stále novým provokováním.

Převzato z Pravda.ru

***

Dmitrij Sedov

28. října 2020

Mohou být útočné drony předmětem zbožňování? Neuvěříte tomu, ale v Turecku ano. Když dá Erdogan na dron svůj podpis, navštěvují hangár s ním guvernéři provincií a předvádějí své nadšení. Veřejnost pak kráčí v zástupech na letecký spektákl. Důvod je v tom, že drony si vytvořili na vysoké technické úrovni sami Turci. Dá se říci, že jsou hrdostí tureckého vojensko-průmyslového komplexu. Vláda z nich navíc udělala symbol bojových úspěchů turecké armády. Televize práci dronů nadšeně ukazuje a k obrazovkám tak láká miliony diváků.

Například na zabití jednoho z kurdských vůdců Ismaila Ozdena v srpnu 2018 bezpilotníkem Bayraktar TB-2 se dívala celá země. Politik se ukrýval v severním Iráku a v posledním dni svého života navštívil  obřad vzpomínky na zabité ve městě Koho. Obřad sledovala turecká rozvědka a dron navedla na cíl. Při odjezdu kolony aut dron zaútočil na auto s Ozdenem. Ten byl raněn a ochranka jej přemístila do jiného vozu, ale i na ten zaútočili. Zahynul jak Ozden, tak dalších 10 lidí z jeho doprovodu. Lidé sledovali atentát ze záznamu s nadšením a Erdoganova popularita stoupla.

Ve válce proti Kurdům zabily bezpilotníky TB-2 jen v roce 2018 celkem 450 lidí a navedly jiné bojové  prostředky na dalších 600 lidí. Dvacet dronů hlídkovalo kolem hranice Turecka s Irákem a Sýrií a krylo ty, kteří překročili hranice s jasně protistátními cíli. Samozřejmě že operátoři dronů věděli, kdo byli kurdští teroristé, a i kdyby nevěděli, nic se nedělo. Kurdové jsou občané Turecka, a to si s nimi dělá, co chce.

Zvláštní zábavou v Turecku byla podívaná na zničení gigantického portrétu kurdského vůdce Abdullaha Öcalana na svahu hory v Sýrii. Celé Turecko sledovalo jak drony bijí do jednotlivých částí obličeje na portrétu. Diváci nepřemýšleli o tom, že to všechno probíhá na území jiného státu. Poté následoval útok bezpilotníků na nemocnici v Afrinu, útok byl mezi Turky natolik populární, že se objevila na toto téma i elektronická hra pro smartphony.

Drony jsou pro Turecko tak moc důležité, že čtyřicetiletý vynálezce dronu Bayraktar TB-2 Seldžuk Bayraktar, který vystudoval v USA, pojal za manželku nejmladší Erdoganovu dceru. A samozřejmě se stal národním hrdinou. Sám prezident se široce rozpřáhl: Ani v Libyi, ani v Sýrii se nikdo nedokázal vypořádat s jeho drony, které úspěšně pomáhaly pozemním vojskům a občas rozhodovaly osud válečných operací. Turecko prý má přes 100 takových kusů a jsou v první řadě používány proti vlastním občanům – tureckým Kurdům.

Sláva je také určitým břemenem. Nejdřív začala vláda maršála Haftara v Libyi turecké bezpilotníky sestřelovat s pomocí ruských přenosných protiletadlových raketových komplexů (manpads) Strela-10, které sestřelily nejméně 10 kusů. Turecké drony se obzvláště rozdováděly v Idlibu. Za několik dní je však z oblohy sundaly  Panciry a Buky. Už tehdy se objevilo podezření, že se proti tureckým zbraním používají ruské systémy radioelektronického boje. Turecko to ignorovalo a začalo připravovat vpád Ázerbájdžánu do Karabachu. Ankara tam poslala 20 svých Bayraktarů. Nejdříve vše vycházelo podle plánu, turecké drony měly vliv na průběh bojových akcí, ale od 26. října se vše začalo měnit. Naráz se všechny zřítily. Zasáhl ruský komplex radioelektronického boje Krasucha-4. Efekt byl takový, že Turci od hranice s Arménií odtáhli všechny své stíhací bombardéry F-16.

Ruské systémy radioelektronického boje se objevily i v Sýrii. Pokud zapracují na základně v Kamišli poblíž tureckých hranic a na základně Hmímím nedaleko Idlíbu, bude to pro potomky janičářů špatné. Patrně to ministerstvo obrany RF naznačilo, když ruské letecké síly ve stejný den jako v Karabachu  nenechaly ani ve výcvikovém táboře protureckých bojovníků v Idlíbu kámen na kameni. Přibližně 150 z nich odešlo k Alláhovi. Možná se ruské ministerstvo obrany také urazilo po slibu Erdogana osvobodit krymské Tatary.

To pořád není to nejdůležitější. Precedent je ve vietnamské válce v letech 1965 až 1974. Americká letadla ve formacích bombardovala  Vietnam z výšky, na kterou kulometná palba Vietnamců nestačila. Až na jaře 1965 se armáda B-52 a Fantomů začala na obloze jako na povel rozpadat a hořet. Někteří piloti se katapultovali z nepoškozených letadel. Tehdy vypálil první salvu raketami S-75 nově uspořádaný pluk PVO Sovětského svazu. Válka prudce změnila směr. Následně měli Američané dlouhý a bolestivý „vietnamský syndrom“. Některým Američanům pomohl vyléčit se z pocitu nadřazenosti a pohrdání životy jiných. Vypadá to, že ne všem.

Jen aby v Turecku nedošlo na  „vietnamský syndrom“.

Převzato z Fondsk.ru

***

Historik a politolog  Francouzské akademie morálních a politických věd Emmanuel Leroy Ladurie řekl, že teroristické útoky ve Francii, reakce úřadů na ně a zprávy kolem tohoto tématu jsou grandiózní politickou manipulací za aktivní podpory médií. Expert se domnívá, že na vině teroristického útoku v Nice je především provokování redakce časopisu Charlie Hebdo zveřejňující karikatury na islám, které publikovat není vhodné. Přitom poznamenal, že v Rusku by něco takového  bylo sotva možné.

Řekl, že to, co se dnes ve Francii děje, je bláznovství a uměle vytvářené napětí mezi muslimy a křesťany a že režim Macrona je založen na krystalizaci strachu. Dodal, že klíčovou roli v tom hrají média věnující se krizi, terorismu a dalším negativním skutečnostem. Říká také, že charakteristickým rysem Macronova režimu je to, že francouzští občané nemohou přesně hodnotit, co se v zemi děje, a to u nich vyvolává negativní nálady.

Podle politologa Satanovského nebudou schémata s vyjadřováním občanské  solidarity a svornosti fungovat. Malovat budovy v barvách francouzské vlajky je k ničemu. Pro boj s terorismem jsou jiné recepty, které mohou Francii pomoci, jenže ten, kdo je použije, si zničí politickou budoucnost. Podle Satanovského se musejí uzavřít hranice země, včetně hranic s EU. Zakázat slučování rodin. Zavést stanné právo a trest smrti za teroristické útoky. Politolog říká: „Ať věší nebo střílejí. Ať oživí gilotinu. Je to věc Francouzů.“ Je potřeba kontrolovat mešity. Ze země by měli vyhostit všechny francouzské extrémisty, a to kamkoliv, a zároveň by je měli zbavit francouzského občanství. Možno i přerušit diplomatické styky se zeměmi podporujícími islamisty. Zavést důkladné kontroly islámských skupin ve vězeních. Zároveň uzavřít redakce, které provokují muslimy, jako je Charlie Hebdo. V současné Francii toho není nikdo schopen. A tak není záchrany.

Vedoucí vědecký pracovník Institutu Evropy Ruské akademie věd Sergej Fjodorov poznamenal, že ve Francii se rýsuje nová vlna teroru a je připraven proti terorismu plán s názvem Vigipirate, který má za úkol zesílit kontrolu potenciálních islámských radikálů, mešit a modliteben. „Ve Francii byla připravena opatření k zesílení boje s islámským radikalismem, konkrétně vypracován odpovídající zákon. Ten má být projednán v národním shromáždění začátkem prosince, avšak poslední teroristické akce přesvědčily francouzskou vládu, aby reagovala operativněji a zavedla přísná opatření schopná zbrzdit vlnu teroru, která se ve Francii ukazuje“, uvedl Fjodorov. nevyloučil, že se na zasedání Rady bezpečnosti a obrany státu nastíní v pátek opatření k posílení kontroly lidí, kteří jsou na seznamech potenciálně nebezpečných, se sklonem k terorismu. Na ulicích bude více hlídek. Po zavedení plánu Vigipirate bude posílena kontrola mešit a modliteben, které vedou pravděpodobně radikální imámové. Zde bude dozor důkladnější.

Religionista Roman Silanťjev tvrdí, že rozhodnutí francouzských úřadů publikovat karikatury Mohameda a jejich umisťování na administrativních budovách urazilo muslimy a může dojít k dalším teroristickým útokům ve Francii i v jiných zemích. Je to silný impuls k odvetné reakci s dalšími teroristickými útoky. Probouzejí se i spící buňky. Může nastat série teroristických útoků. Pro muslimy je osoba proroka obzvláště významná a jeho urážka je pro ně horší než urážka jich samých nebo jejich rodiny.

Sergej Fjodorov uvedl, že liberální ideologie  a některé iluze jakéhosi nového světa, že všichni budou chtít francouzské a evropské hodnoty, vedla k bezpáteřnosti a k nepochopení situace ve Francii. Upozornil, že francouzské bezpečnostní síly a úřady se snaží změnit situaci, jenže za krátký čas se to udělat nedá. Řekl: „Zdá se, že francouzský prezident, možná v citlivém rozpoložení, zašel příliš daleko a jeho slova  o tom, že neustoupí a že budou proti radikálním islamistům bojovat, přijali muslimové jako výzvu. Jako další urážku. Místo uklidnění situace došlo k opaku.“