Na Ukrajině se vytváří bojová pěst dalšího převratu

Anton Kaněvskij

17. ledna 2021

Do nejvyšší rady byl předložen návrh zákona 4504 „O územní obraně“. Formálně jej podal lidový zástupce frakce Golos Šaraskin, ale mezi autory figuruje zajímavější osoba – náměstek tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (NSDC) Ukrajiny, bývalý první náměstek velitele sil speciálních operací, generálmajor Sergěj Krivonos. Ten podporuje rozmístění základen NATO a v roce 2019 kandidoval na funkci prezidenta Ukrajiny. Kandidatury se vzdal ve prospěch Porošenka.

Obsahem zákona „O územní obraně“ je převedení vojsk územní obrany a ozbrojených sil Ukrajiny do samostatné struktury, a to včetně záložníků, kteří by mohli držet, nosit a používat zbraně podle ukrajinského zákona „O státní policii“. Předpokládá se, že počet osob ve vojsku územní obrany dosáhne 80 tisíc.

Nabízí se asociace s německým Volkssturmem, vytvořeným v posledních dnech Třetí říše k zastavení postupu Rudé armády. Tehdejší vojáci Volkssturmu sebraní prostřednictvím totální mobilizace všech mužů od šestnácti do šedesáti let museli sloužit ve svých vlastních bydlištích a museli je bránit, když se blížil nepřítel.

Krivonos uvádí jako důvod vzniku útvarů potřebu „ochrany před ruskou agresí“. Je zde však důležité, že nové polovojenské útvary mají být odděleny od armády i od policie a odříznuty i od vedení ministerstva vnitra. Vojska budou tvořena na základě „akreditovaných společenských sdružení“. Jedná se o ultrapravicové nacionalistické skupiny typu v Rusku zakázaného Národního sboru. Cílem navrhovaného zákona je legalizace těchto skupin a umožnění legálně vlastnit a nosit zbraně jejich příslušníkům.

Takové skupiny se po převratu na Ukrajině staly paralelní silou. Strach před „nespokojeností“ nových pánů ulice nejednou odradil Zelenského od kroků k míru i ze snahy přibrzdit druhou vlnu totální ukrajinizace. Sestava policie a Národní gardy pouličních radikálů není dobře snášena, ale rozkaz k jejich odzbrojení nebyl nikdy vydán. Ukrajinští představitelé se v tomto směru necítí být šéfy.

Jestliže bude zákon přijat, budou národní bojovníci na stejné úrovni jako vojáci i právně a fyzicky, a navíc s právem držet zbraně doma. To je skutečná pěst k převratu vedoucímu k vojenské diktatuře. Zákon byl připraven za zády Zelenského, čehož svědectvím je rychlé uvolnění Krivonosa z Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny. To však neznamená, že by otázka byla uzavřena. Nikoliv.

Zákon je připraven propagandisticky. Krivonos zkritizoval Zelenského za jeho řeč o tom, že v případě „napadení Ruskem z Krymu budou všichni mobilizováni a budou bojovat“. Krivonos proti prezidentovi uvedl: „Většina Ukrajinců není vycvičena a ideologicky připravena.“ A to je pravda. Dále přiznal, že lidé to nechtějí dělat. Proto se musejí vytvořit „milice“ z připravených a motivovaných bojovníků.

Návrh v Radě podal poslanec z frakce „Golos“, kterou lidé nazývají“Golos Sorose“. Nyní v Radě probíhá skryté sbírání hlasů pro zákon, který podpoří všechny nacionalistické frakce, včetně „Služebníků lidu“.

Na ukrajinském volkssturmu je zainteresováno mnoho lidí, především Porošenko a jeho blízcí, kteří touží vrátit se k moci. Lobování za zákon 4504 slibuje moc.

Uvedli jsme, na co se změní Ukrajina v případě přijetí zákona. Již dnes je mezi Ukrajinci milion dvě stě tisíc zbraní. Bývalý velitel Azovského pluku Bileckij říká, že když nebudou zbraně legalizovány, výzvy k jejich dobrovolnému odevzdání uposlechnou „jen hlupáci“.

Generál Krivonos řekl, že „překupníci dnes řídí vojáky a říkají jim ,co mají dělat“. Ohlas je zejména mezi těmi, které děsí zlom zaznamenaný sociology: v prosinci 2020 strana „Opoziční platforma – za život“ (Bojko, Medvedčuk, Rjabinovič, Ljovočkin) s pověstí proruské strany se poprvé za poslední roky stala vůdčí ohledně sympatií na Ukrajině, když předhonila Služebníky lidu (Zelenskij) i Evropskou solidaritu (Porošenko).

Převzato z Fondsk.ru

***

Příští německý kancléř Armin Laschet – „sympatická“ volba pro Rusko

Ljubov Stěpušova

18. ledna 2021

Se zvolením Armina Lascheta vůdcem CDU, hlavní politické strany Německa, je jasné, že v Berlíně bude i nadále vládnout realistická politika.

Týmový hráč a syn horníka

Laschet, předseda vlády Severního Porýní – Vestfálska byl zvolen 16. ledna na on-line sjezdu delegátů CDU novým vůdcem strany s hlasy 521 delegátů z celkových 991 hlasů. Jeho volba má význam nejen pro Německo, ale i pro celý svět bez ohledu na to, zda se stane příštím kancléřem po zářijových volbách do Bundestagu. Tato funkce totiž určuje domácí i zahraniční politiku SRN. Je zřejmé, že na jeho zvolení má zásluhu podpora Merkelové.

Německý novinář a spisovatel Ulrich Heyden uvedl, že Merkelová podpořila Laschetovu kandidaturu proto, že je schopen vyjádřit názor elektorátu CDU, na rozdíl od jeho soupeře Merze, „který je tvrdý podnikatel a americký globalista“. Podle Heydena vedl Laschet velkou německou zemi a umí urovnat vztahy mezi různými vrstvami obyvatelstva, cítí, co potřebují prostí lidé. Na sjezdu se představil jako týmový hráč a syn horníka, což mluvilo v jeho prospěch.

Laschet je pro Rusko „sympatický“

Podle Heydena znamená „pro Rusko sympatický“, že se proti němu nikdy ostře nevyjadřoval. Například „když byli Skripal se svojí dcerou údajně otráveni, nechtěl chápat sankce, protože nebyly důkazy, že za otrávením stojí Rusko“.

Pro Merze je naopak příznačné, že požadoval uvalit dvouleté moratorium na Severní proud-2 po údajném otrávení Navalného. Laschet to nežádá. Novinář však varoval před euforií v Rusku kvůli zvolení Lascheta, protože nejméně polovina delegátů CDU zastává agresívní kurs k Moskvě. Osud Severního proudu-2 nezávisí na Laschetovi.

V Německu jsou lidé, kteří dělají všechno pro to, aby byl Severní proud-2 v činnosti, ale nemají podporu médií a v zákulisí se pracuje proti. Za Bidena se to ještě zhorší. Osud plynovodu závisí na společenské náladě německé elity a německého byznysu. Někteří z byznysu si myslí, že ruský plyn není potřeba, že dodávky jsou již dost diverzifikované. Ale realističtí politici chápou, že je to iluze a že závislost tu je.

V Berlíně stále vládne realistická politika

Z iniciativy Lascheta se v roce 2019 uskutečnilo blízko Bonu zasedání německo-ruského fóra „Petěrburgskij dialog“. Na jeho zahájení přijeli ministři zahraničí obou zemí, poprvé od roku 2014. Laschet tam řekl: „Potřebujeme Rusko k řešení mnoha otázek ve světě.“ Je také přesvědčen: „Je mnoho konfliktů, ve kterých se musíme hnout dopředu, a přitom nesmíme opustit svoji pozici podle mezinárodního práva, například ohledně Krymu. Můžete mluvit přímo a přitom spolupracovat v jiných oblastech a udržovat jednání.“

Vše vypovídá o tom, že jakákoliv snaha při vedení USA vypracovat společný postoj Západu k Rusku se v Berlíně setká s nesouhlasem. Tam je jako dřív realistická politika, je to politická volba. Pro Lascheta i pro Merkelovou jsou hlavní pracovní místa pro obyvatele a rozkvět ekonomiky Německa a ne „lidská práva“ v jiných zemích.

Nový předseda CDU je jedním z nejpravděpodobnějších kandidátů do funkce kancléře z bloku CDU/CSU ve volbách do Bundestagu v září. Samozřejmě, že před tím, než se stane kancléřem, musí zvítězit ve volbách.

Převzato z Pravda.ru/

***

Poslanec Bundestagu: Laschet zajistí Merkelové bezpečný odchod z politiky

Roman Samojlov

21. ledna 2021

Poslanec Bundestagu za stranu Alternativa pro Německo a člen výboru pro mezinárodní politiku Waldemar Gerdt objasnil, proč se Merkelová rozhodla odejít z funkce. Podle něho je fyzicky unavená. Musela provádět složitou politiku, balancovat mezi dvěma silnými mocnostmi – USA a RF.

„Místo, které zastává, není jednoduché. Je to provaz mezi USA a Ruskem. Těžké. Je potřeba jednat v zájmu naší země a přitom chápat, že je možné padnout pod buchar zaoceánských přátel. Musí chápat kam co vede, balancovat mezi dvěma židlemi. Má za sebou dlouhé období a hromadí se kritika. Je ‘fyzicky unavená’“.

Laschetovu kandidaturu na předsedu CDU Merkelová podpořila. Laschet bude jistě mít všechny možnosti stát se kandidátem na kancléře za CDU v příštích zářijových volbách. Podle Gerdta je Laschet další politickou osobností, jejíž jmenování je důležité pro bezpečný odchod Merkelové. Řekl: „Je to prodloužení mnohaleté strategie Merkelové, která prosadila Kramp-Karrenbauerovou a von der Leyenovou. Pro ni je důležité obklopit se osobami, které působí jinak. Nevyznačují se charismatičností, nevypadají jako vůdčí politici. Potom vše vypadá stabilněji a nadějněji. Laschet zajistí bezpečný odchod Merkelové z politiky, pokud se ona sama k tomu rozhodne.“

Diskutovalo se i o Severním proudu-2 po odchodu Merkelové. Podle Gerdta si nyní žádná ze stran nemůže dovolit odmítnout dokončení projektu. K tomu uvedl: „Severní proud-2 nemá možnost nebýt dostavěný. V takovém deficitu máme energetický koš. Zdaleka nepokrýváme naše potřeby. Samozřejmě je to hra diplomatů. Je potřeba posadit se za stůl a jednat.“

Na druhou stranu je dnešní situace s plynovodem do určité míry zkouškou německé svéprávnosti v odolnosti. Politik vysvětluje: „V této věci je testována svrchovanost Německa. Země může přijímat rozhodnutí v národním zájmu nebo nemusí, protože závislost na Američanech je příliš velká.“

Ještě před tím kritizovala předsedkyně Strany zelených Lascheta za „nedostatek orientačních bodů v zahraniční politice“, jak uvádí Der Spiegel. Řekla, že příští vůdce nejsilnější strany v zemi musím mít jasnou představu o zahraniční politice. Ke všemu ještě Lascheta vyzvala, aby přestal podporovat Severní proud-2. Podle ní projekt zasahuje do „bezpečnostních zájmů východoevropských sousedů“.

Převzato z Polit.info

***

Několik slov o Trumpovi, který skončil, a o úctě ke Spojeným státům

Michail Kornienko

21. ledna 2021

Trump využil poslední den své prezidentské funkce k tomu, aby napsal řeč na rozloučenou. Celých 20 minut mluvil o svých úspěších, jak je vidí on. Některé jeho úspěchy však vypadají velice pochybně. Například toto: „Odešli jsme z nemožné Pařížské klimatické dohody.“ Přitom je to dohoda, která reguluje opatření ke snížení obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a brzdí globální oteplení. Dohodu ratifikovalo 186 zemí světa i Evropská unie. To, že USA odešly z nemožné Pařížské klimatické dohody ve skutečnosti znamená, že se vykašlaly na všechny a že zájmy USA stojí nad zájmy celého světa.

Nebo další: „Vystoupili jsme proti represivnímu íránskému režimu a zabili jsme hlavního teroristu světa, íránského kata Kásima Sulejmáního.“

Jak to bylo? V noci 3. ledna 2020 zaútočily americké bezpilotníky na kolonu aut poblíž mezinárodního letiště v Bagdádu i na toto letiště. Bylo zabito nejméně 8 lidí a mezi nimi íránský generálporučík a politik Kásim Sulejmání a íránský a irácký politický činitel Abú Mahdí al-Muhandis. Oba aktivně bojovali proti Islámskému státu, stejnému Islámskému státu, o kterém Trump řekl: „Zničili jsme kalifát IS.“ Trumpovo „vystoupili jsme proti despotickému íránskému režimu a zabili hlavního teroristu světa, kata Kásima Sulejmáního“ ve skutečnosti znamená: „Spáchali jsme teroristický čin na území suverénního státu, protože kašleme na všechny.“

„Jsem zvláště hrdý na to, že jsem prvním prezidentem za desetiletí, který nezahájil nové války.“

Dne 7. dubna 2017 USA zaútočily na syrskou vládní leteckou základnu v provincii Homs. Bylo vystřeleno 59 raket Tomahawk. Dne 14. dubna 2018 dal Trump rozkaz ozbrojeným silám USA zaútočit na Damašek. Bylo vystřeleno 105 raket. To se samozřejmě nepočítá. Jakápak je to válka se 100 raketami.

Pro neoptimistický konec. „Obnovili jsme americkou sílu doma a americké vůdcovství za hranicemi. Svět si nás znovu váží.“

Jenže je to ve skutečnosti tak, že někdo se neskrývaně bojí, někdo se obává, někdo to bere v úvahu, protože musí, ale vážit si – to sotva.

Převzato z blogu Kamerton