O jedné líhni globální elity, aneb Kádry rozhodují vše

Valentin Katasonov

23. října 2021

Již pět let fungují webové stránky Swiss Policy Research (SPR) Podle autora článku je to jeden z nejlepších informačních zdrojů ve světě na téma „pandemie“ a na něj navázaných otázek – medicínských, ekonomických, politických, kulturních, etických.

Na těchto stránkách se 6. října 2021 objevil zajímavý přehled s názvem WEF (Světové ekonomické fórum) a pandemie. V článku je vysvětlena role WEF při přípravě „pandemie“ a využití boje s ní jako prostředku „Velkého resetu“ (termín prezidenta WEF Schwaba). V překladu jsou vyčleněny následující body:

1. V New Yorku bylo zorganizováno školení Event 201 spolu s Nadací Billa Gatese. V něm se modelovaly události, které nastanou po příchodu koronaviru zvyšováním psychózy, vyhlášením „pandemie“ a zavedením celosvětového lockdownu.
2. Před „pandemií“ spolupracovalo WEF s Nadací Billa Gatese a Rockefellerovou nadací na téma digitální identifikace za účelem kontroly lidí. Hlavním odůvodněním tohoto opatření bylo „zdraví“. Za nejúčinnější způsob všeobecné identifikace bylo stanoveno očkování.
3. Kniha Klause Schwaba „Covid-19: The Great Reset (2020) pojednává o tom, že „pandemie“ musí posloužit jako základ pro restrukturalizaci všech stránek života lidí a společnosti směrem k tak zvanému exkluzívnímu kapitalismu.

WEF směřuje také k problematice „pandemie“, jejíž objasnění je dost slabé. Dávno se po celém světě zabývá hledáním, výběrem, přípravou a propagací kádrů, které se stávají popularizátory politiky globální elity. V roce 1993 zahájilo WEF program Global Leaders of Tomorrow, který v roce 2004 změnilo na Young Global Leaders, zkracovaný Global Leaders. WEF nijak neobjasňuje podstatu této aktivity. V mnoha zemích má „své lidi“, kteří tam potajmu vyhledávají a vybírají kandidáty.

Program připravuje vůdce v oboru politiky a státního řízení, kteří se za čas stávají ministry, ministerskými předsedy a prezidenty států. WEF je rovněž odrazištěm určité kategorie mladých v takových oborech, jako jsou media, podnikání a kultura. Za 28 let existence WEF bylo vytvořeno kritické množství „svých lidí“ ve většině zemí světa. Neudivuje tedy, že většina zemí reaguje stejně na příkazy „shora“, z OSN a jejích speciálních orgánů, Světové banky, MMF, WTO, OECD a dalších.

V březnu 2020 vyhlásila WHO „pandemii“ a vůdci většiny zemí, jejich ministři zdravotnictví a další úředníci se nad tím nepozastavovali. Přitom tehdejší zdravotníci nepovažovali situaci ani za epidemickou. Když WHO a jiné mezinárodní organizace doporučily zavedení karantén a lockdownů, většina zemí to uposlechla jako nařízení. Tím zničily svoji ekonomiku a mezi lidmi rozšířily strach. Stejně tak v případě očkování. Většina zemí se rozhodla k očkování, ačkoliv skutečné vakcíny nebyly, byly jen experimentální preparáty.

Dr. Michael Yeadon, bývalý viceprezident společnosti Pfizer, upozorňuje na sladěnost těchto akcí: „Desítky a desítky států tvrdí stejnou lež a dělají stejné neefektivní věci, které lidem viditelně kazí životy.“ Nedodržuje se ústava a jiné zákony, zavádějí se „zdravotní pasy“, nuceně se očkuje. Ignoruje se mnoho základních znalostí z medicínské vědy. K tomu jsou využíváni „kreativní mladí vůdci“, kteří prošli filtry programů WEF.

Závěr SPR: „Během pandemie koronaviru sehrálo významnou roli několik absolventů programů WEF Global Leaders a Global Shapers (program pro mládež Global Leaders). Prosazovali strategii nulového výskytu covidu, downloadů, povinného nošení roušek a respirátorů a zavedení ‘vakcinačních pasů’. Možné je, že to do značné míry byla neúspěšná snaha o ochranu obecného zdraví a hospodářství, anebo to třeba byla snaha prosadit globální jednání … a možná jedno i druhé.“

Experti ze SPR vyčlenili skupinu, jejíž osoby považují za nejhorlivější zastánce  politiky globální elity v projektu „pandemie COVID-19“. V soupise figurují různí vysocí úředníci, jako například guvernér Kalifornie, předsedkyně vlády Nového Zélandu. Z osob v ČR dobře známých je to Emanuel Macron, Sebastian Kurz, Angela Merkelová, německý ministr zdravotnictví Jens Spahn a Tony Blair (poznámka: podrobnější výpis je v originálu článku).

V tomto seznamu jsou osobnosti, které už WEF naverbovala dávno. Například Merkelová byla do prvního ročníku programu „mladých vůdců“ zapsána v roce 1993, Macron v roce 2017. Přehled SPR zahrnuje širší seznamy osob, které absolvovaly program WEF. A je pravděpodobné, že je počet globálních agentů elity realizujících operaci „Pandemie COVID-19“ mnohem větší, než uvádí SPR. Na seznamu v USA figuruje například Bill Gates, který filtry WEF prošel v roce 1993, dále jsou tam jména vedoucích IT korporací „Silicon Valley“ a jména zakladatelů společnosti Google.

Přehled SPR je uzavřen slovy: „Světové ekonomické fórum v Davosu se skutečně účastnilo strategických řízení pandemie koronaviru s tím, že zvláštní pozornost věnovalo využití pandemie jako katalyzátoru digitální transformace a globálního zakořenění systému digitální identifikace.“

Převzato z Fondsk.ru

***

Konflikt hodnot: Soud EU přikázal Polsku platit pokutu 1 milion EUR denně až do změny vnitrostátních právních předpisů

Sergej Gusarov, Anastasija Rumjanceva, Anastasija Šurpina

27. října 2021

Soud Evropské unie rozhodl, že Polsko musí kvůli rozhodnutí Varšavy ve věci vnitrostátních právních předpisů platit pokutu 1 milion EUR každý den. Už dříve EU chtěla po Varšavě, aby ukončila činnost kázeňské komory Nejvyššího soudu. Podle Bruselu může její fungování ohrožovat nepředpojatost soudců. Znalci předpokládají, že se jedná o konflikt hodnot, který ukazuje na vzrůstající rozpory v západním světě. Soud EU žádá, aby byly vnitrostátní právní předpisy uvedeny do souladu s normami EU.

Podle sdělení soudního orgánu EU musí Varšava platit ve prospěch Evropské komise tak dlouho, než národní zákonodárci dají věc do pořádku podle norem Bruselu. Jedná se o jurisdikci kázeňské komory Nejvyššího soudu. Ve sdělení této instituci se uvádí, že je nezbytné dodržovat soudní nařízení ze 14. července 2021 proto, aby se předešlo poškození právního řádu EU a hodnot, na kterých je unie založena, především nadřazenosti zákona.

Podle soudu EU musí kázeňská komora nejvyššího soudu ukončit činnost proto, že má právo odvolávat soudce. V Bruselu jsou přesvědčeni, že to může ohrožovat nestrannost soudců.

Náměstek polského ministra spravedlnosti Kaleta řekl o rozhodnutí soudu EU, že je „uzurpováním a vydíráním“. Podle něho soud zcela ignoruje polskou ústavu a verdikty Ústavního soudu. Kromě toho Kaleta upozorňuje, že soud EU překračuje své kompetence a zneužívá prozatímní opatření k nařizování peněžitých pokut.

Důvodem konfliktu je rozhodnutí polské vlády potvrdit rozhodnutí polského Ústavního soudu o nadřazenosti vnitrostátního práva nad normami EU. Polský předseda vlády k tomu uvedl, že Polsko nehodlá tolerovat vztah k sobě jako vztah k „zemi druhé kategorie“. Polsko se snaží v EU o rovnoprávné postavení.

Naopak Brusel podtrhl, že nadřazenost evropských norem je v EU základním principem. Proto jsou veškerá rozhodnutí soudu EU závazná a musejí být všemi národními soudy plněna. Navíc v Evropském parlamentu prohlásili, že jednání Varšavy může vést k polexitu – vystoupení země z EU.

Vedoucí vědecký pracovník Centra evropských studií IMEMO Ruské akademie věd Oleščenko informoval, že dříve se v Polsku soudci volili. Podle nového polského zákona se nyní fakticky jmenují, a to EU odmítá. Brusel poté navrhl Polsku vrátit se k právu EU, ale Varšava to neudělala.

Oleščenko vysvětluje, že „když na záležitost poukázali podruhé, vyprojektovali v Polsku další orgán, nazvali jej disciplinární komorou, která má regulovat problémy vznikající při formování justičních orgánů“. Řekl, že v Bruselu byl postup považován za „amatérský“ a tak žádal likvidaci nově utvořené komory. Potom přišla pokuta.

Podle Olenčenka je nyní situace složitá pro Polsko i pro EU. Polsko stále více EU odporuje a počítá s tím, že jeho postoj bude akceptován, ale v EU mají zákonné námitky. Bude-li v Polsku učiněn ústupek, odmítnou plnit rozhodnutí EU i další země.

Zástupce ředitele Institutu historie a politiky Moskevské státní pedagogické univerzity Vladimir Šapovalov považuje situaci za zesilující konflikt, který mezi zeměmi EU a Polskem existuje. Uvedl: „Jedná se o hodnotový konflikt, který probíhá proto, že pravicově konzervativní politici, kteří jsou v Polsku u vlády, se opírají o většinu obyvatel Polska, provádějí v tuto chvíli neskrývanou politiku v rozporu s hodnotami prosazovanými Západem.“ Podle něho konflikt „jde daleko za rámec justiční sféry“ a je podmíněn rozdíly mezi západní a východní Evropou. V tomto případě není Polsko jedinou zemí, podobně je na tom Maďarsko.

Politolog se také domnívá, že pro EU je důležité přimět Polsko plnit ty požadavky, které jsou pro země EU povinné. Řekl: „Samozřejmě, že tento konflikt odhaluje rozpory, které v západním světě existují a stupňují se.“

Převzato z RT.com

***

Černé moře v plánech USA a bezpečnost Ruska

Nikolaj Bobkin

27. října 2021

Odchod USA z Afghánistánu způsobil vážnou ránu důvěře k nim. Spojenci si nejsou jisti, že je Washington schopen plnit své závazky a podle části amerických expertů jsou někteří protivníci „v pokušení vyzkoušet odhodlání USA, anebo ještě více podrýt jejich reputaci“. Bidenovi navrhují reagovat na jakoukoliv zkoušku „souborem diplomatických, ekonomických a dokonce i vojenských akcí proti zločincům“.

The American Conservation se v redakčním článku ze dne 23. října zabývá otázkou, zda Bidenova vláda vede Američany k nové válce. Zde jsou obavy vyvolány úmyslem Bílého domu podpořit každou zemi, která je v konfliktu s Ruskem a Čínou. Jedná se o region Černého moře, v němž USA podle článku ve zmíněném vydání „naznačují konfrontaci a možnou válku s Ruskem“.

Autorem článku je Patrick Buchanan, zakladatel The American Conservation. Nechápe, „proč se držíme Kyjeva a Tbilisi“. V americkém přání zatáhnout tyto dvě země do NATO vidí potřebu zajistit vojenské záruky podle článku 5 charty aliance, aby se EU potýkala (bojovala) spolu s Amerikou, pokud přijde další krize s Ruskem, jako tomu bylo v roce 2008 v Jižní Osetii a v Gruzii.

Je s podivem, jak USA prohlašují Černé moře za životně důležité pro svoji bezpečnost. Pentagon se domnívá, že ten kdo ovládá Černé moře, může šířit svoji moc na Balkán, do Střední Evropy, na Jižní Kavkaz, do Východního Středomoří a na sever Blízkého východu. Tři ze šesti středomořských zemí (Bulharsko, Rumunsko, Turecko) jsou v NATO a jsou pod jeho bezpečnostními zárukami. Už jen Gruzie a Ukrajina mají status „partnerů“. Hlavním cílem Ameriky je Rusko.

Washington si přeje být vojensky přítomen na Ukrajině i v Gruzii. Nadace The Heritage Foundation rozpracovala pro Bidenovu administrativu patřičná doporučení. Dokument „Čas jednat: USA a NATO si nemohou dovolit ignorovat oblast Černého moře“ přímo uvádí, co „musí“ udělat ministr obrany USA.

Šéf Pentagonu Austin, při jehož návštěvě černomořské oblasti byl materiál publikován, tvrdil, že USA chtějí podporovat „těsnou přátelskou spolupráci v oblasti bezpečnosti a pomoci Gruzii (kterou mezi dalšími také navštívil) v dalším rozvoji její obranyschopnosti a hodlají podporovat její euroatlantické snahy“. Zmiňoval i nebezpečí pro Gruzii a oblast Černého moře ze strany Ruska.

V roce 2017 rozmístily USA v pobaltských zemích a v Polsku mnohonárodnostní bojové skupiny k „odstrašení“ Ruska. Austin nevyzval Gruzii (jak doporučila Heritage) k účasti v těchto jednotkách. To by totiž znamenalo pro Gruzii neformální získání plnoprávného členství v NATO. Pracovníci Heritage chtěli prověřit reakci Ruska a možná také vyprovokovat Moskvu k zostření napětí.

Při návštěvě Kyjeva slíbil Austin poskytnout Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 60 milionů USD, takže letošní celková pomoc může dosáhnout přes 400 milionů USD. Je to víc než za Trumpa. Tehdy bylo předávání zbraní podmíněno omezením možnosti jejich použití v zónách na východě Ukrajiny. Nyní jsou omezení menší.

Dne 31. srpna 2021 byla uzavřena dohoda o strategickém obranném rámci USA a Ukrajiny. Je to kopie typového memoranda  o obranné spolupráci USA se zeměmi v zahraničí. Hodně patosu bez konkrétnosti. Jen sliby o „těsném partnerství“. Američané nepotřebují Ukrajinu jako spojeneckou vojenskou mocnost, ale jako platformu pro další postup NATO na východ k hranicím RF.

Austin navštívil i Rumunsko. V této zemi USA využívají základny a cvičné polygony. Náklady na jejich udržování převzalo Rumunsko. Stojí je to skoro 3 miliardy USD na modernizaci letecké základny Mihaila Cogelniceanu podle standardů NATO. Krom toho je v Rumunsko objekt Aegis Ashore. Fungovat začal v květnu 2016 a je důležitou složkou protiraketové obrany NATO.

Protože se nyní Turecko distancuje od USA a Evropy, stává se Rumunsko hlavním protiruským předpolím v Černém moři.

Nyní NATO rozpracovává svoji další strategickou koncepci. Bidenova administrativa pracuje na začlenění černomořského regionu do regionální bezpečnosti k zajištění efektivních způsobů spolupráce s pobřežními státy Černého moře proti Rusku. Jestliže budou Ukrajina a Gruzie v NATO, bude to pro Rusko znamenat přímou hrozbu.

Američané činí nátlak i na Evropu. Navrhují začlenit lodě členských zemí NATO do bojových hlídek v Černém moři. Podle Konvence z Montreaux z roku 1936 nesmí současná přítomnost lodí všech ne-černomořských mocností v Černém moři překročit 30 tisíc tun. Tak by zde NATO musela zavést rotace. Na návrhu se pracuje a první na něj zareagovala Británie.

Dne 23. června 2021 přerušilo černomořské námořnictvo RF spolu s pohraniční službou FSB RF narušení státní hranice britským torpédoborcem Defender. Bylo to hrubé porušení konvence OSN o mořském právu. Kreml nepochyboval, že to byla provokace naplánované USA.

Spojené státy u této akce věřily na ruskou nerozhodnost. Avšak mluvčí prezidenta RF Peskov se po provokaci vyjádřil naprosto srozumitelně: „Reakce prezidenta Putina na to, co se stalo, byla velmi ostrá a je z ní jasné: Není potřeba provokace opakovat, odpověď by byla podle charty a v chartě je – potopit“.

Převzato z Fondsk.ru