
Kdo nenávidí svobodu? (1)
Musím hlupáky varovat hned – toto je filozofické dílo, takže s tím neztrácejte čas – rozdělil jsem ho na tři části, abych chytřejším usnadnil porozumění.
„Svoboda je stavem subjektu, ve kterém je subjekt určující příčinou svých činů, to znamená, že ty nejsou přímo způsobeny jinými faktory, včetně přírodních, sociálních, interpersonálních (mezilidská interakce) a individuálně rodových. Zároveň by svoboda neměla být zaměňována s anarchií, když člověk vůbec nezohledňuje možnou zhoubnost svých činů pro sebe a ostatní,“ to je nejjednodušší definice svobody, kterou uvedou osoby, nazývající se filozofy.
(Z wikipedie – Svoboda je možnost, případně také schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost. Podle W. Weischedela znamená „volný prostor možností volby, v jehož rámci může člověk rozhodovat sám o sobě za sebe sama.“ Tato podstatná možnost člověka, případně i jiných živých bytostí v tradičním pojetí je ovšem omezena fyzicky, například gravitací; zvenčí, například autoritou rodičů, společností, státem; zevnitř, například sníženou příčetností, intoxikací, návykem a podobně. Proto se někdy rozlišuje mezi svobodou vnitřní a vnější, i když ve skutečnosti jde spíš o povahu překážek a zábran, které svobodu omezují. )
Jednoduše řečeno: Svoboda je schopnost definovat a určovat své vlastní činy, pokud tyto činy samozřejmě neubližují jiným lidem. Filozofové však v této definici – z důvodu zjevně nedostatečného pochopení – se nedostali k podstatě toho, co svoboda skutečně je.
Ano, člověk vždy „jedná“, i když spí, jí nebo se baví, a pro tyto akce také potřebuje svobodu. Přirozeně, člověk sám se nikdy nevzdá dobrovolně svobody pro tuto činnost, ale zpravidla také nikdo nezasahuje do této svobody člověka. Také skutečným, a ne jen alegorickým, otrokům byly přece poskytovány „chléb a hry“ již ve starém Římě.
Proto, když političtí nebo veřejní činitelé hovoří o svobodě (ať už jí rozumí nebo ne), hovoří o širším konceptu, který zahrnuje v definici – svobodu ne prostě „akce“, ale svobodu „činnosti“. Přinejmenším o svobodě pracovní činnosti – o činnosti poskytování „chleba a her“ a samozřejmě o jakékoli společenské činnosti.
Ale zde se však filozofové ve svých myšlenkách o svobodě jaksi pořádně nedostanou k myšlence, že jakákoli činnost se skládá ze tří fází – posouzení situace (nebo úkolu), přijetí rozhodnutí a samotné akce. A v této triádě je rozhodování, přijetí řešení, rozhodující. Není-li přijato žádné rozhodnutí, nebo byla provedena jen činnost, celé posouzení situace je jenom plané klábosení; pokud nebude přijato žádné rozhodnutí, nebude podniknuta žádná akce.
Svoboda je tedy schopnost (a ne jen možnost!) přijímat vlastní řešení ke své činnosti.
A nejvíce odpovědným pro člověka jsou chyby při posuzování situace, a nikoli samotná akce, ale pokud konkrétně při oceňování situace uděláš chybu – a učiníš špatné rozhodnutí – bude tě to buď bolet, nebo budeš hladovět, nebo budeš cítit hanbu, nebo všechno dohromady.
A protože u člověka nejsou jen jeho instinkty (pudy), právě jeho vědomé myšlení určuje jeho činnost a činy, pak vyplývá z nadřazenosti myšlenky – čím hloupější, a čím nižší je úroveň kultury člověka, tím méně je člověk schopen využít i znalosti, které se naučil, tím více bude pak dělat chyb při rozhodování, tím hloupější rozhodnutí bude přijímat, a tím tvrději za ně bude potrestán.
A vývodem je, že čím více se člověk bude bát samostatně rozhodovat, tím méně bude potřebovat svobodu! Svobodu přijímat vlastní řešení!
Kultura, která vůbec není to, co nám vnucují ve všech médiích a což je jen malou součástí celkové kultury, je schopnost samostatně využít maximum znalostí nashromážděných v té době lidstvem, která je jednotlivci dostupná v celkovém mozaikovém chápání světa. A čím více je člověk schopen samostatně využívat širší škálu znalostí, tím vyšší je jeho osobní kultura.
Ale pozor ještě jednou! Kultura zde není to, co je předkládáno médii, knihami, filmy, divadly atd. Kultura je ve skutečnosti souhrn všech znalostí, které v dané chvíli jsou známy! Všech! Tady spočívá omyl většiny lidí. Přečíslená kultura médií je pouze malinkou částečkou celkové kultury! Proto, když například jsou snahy „upozadit“ povinnou matematiku, záměrně se tím snižuje celková kulturnost těch, kteří jsou tomuto „jevu“ vystaveni a kteří tomu podlehnou!! Stejně tak se omezuje kultura člověka záměrným ochuzováním jazyka, nebo předkládáním k věření falešných pohledů na historii.
A tím více pak kulturní člověk potřebuje svobodu, připomenu, svobodu přijímat řešení.
Ještě jednou jinak, nalezení řešení, dokonce i hotového, anebo přijmout řešení někoho jiného, protože si myslíte, že je to správné nebo že si myslíte, že je správné tak postupovat, jsou dvě zásadně různé věci.
Teď odbočíme ke znalostem. Odrazíme se od toho, že znalosti je nezbytné si nejen zapamatovat – to dokáže i počítač a dokonce i magnetofon. Člověk by měl být schopen využívat znalosti, a ne, opakuji, jen si je zapamatovat a opakovat je jako papoušek.
Pokusím se to vysvětlit takhle.
Tak, například geometrie, někdo ve škole měl za to dokonce jedničku, protože správně vyřešil školní úkoly se všemi těmi trojúhelníky atd. Ale tato zadání byla na papíře a neměla žádnou souvislost se skutečným životem a nebyl mnohdy nikdo, kdo by tohoto mladého člověka naučil, jak se geometrie v životě používá. Dost možná tam nikdo takový schopný ani nebyl, protože současní učitelé sami nevědí, jak na to.
Zde je několik příkladů.
Dlouho jsem počítal za nejjednodušší a nejpřesvědčivější důkaz toho, že Američané nepřistáli na Měsíci, geometrický důkaz. Faktem je, že podle legendy Američané přistáli brzy ráno měsíčního „dne“ – to když Slunce vyšlo sotva 8 až 10 stupňů nad měsíční obzor. Při tomto úhlu vrcholu trojúhelníku by stín objektů na Měsíci musel být 8 krát delší než výška objektu. Na amerických fotografiích „z Měsíce“ však takové stíny nejsou, proto fotografie nebyly pořízeny na Měsíci. Ale tento argument se vymykal chápání oponentů a odrážel se od nich jako hrách od stěny – nemohli a nedovedli si představit trojúhelník ani na zemi, a ani ještě navíc i s úhlem 8 stupňů a ani vlastně proč vůbec. Zkoušku z geometrie sice složili, ale užitek z toho nemají ani za halíř!
A jednou jsem pročetl příběh ruského Žida, který odešel do Izraele a měl tehdejší sovětské vzdělání, a který tam dostal práci stavebního dělníka u místního izraelského stavbyvedoucího. A tak jak stavěli dům, přišel čas na instalaci schodiště a tu výkres ukazuje, že schody mají být instalovány pod úhlem 30 stupňů. A stavbyvedoucí má u sebe jen svinovací metr a tak si odjel do kanceláře pro úhloměr. A zatímco pro něj jel, onen (ruský žid) dělník postavil tyto schody ve správném úhlu pouze za pomoci svinovacího metru, čímž nesmírně ohromil Izraelce. (Mimochodem, víte jak na to? Po pravdě mi to dalo práci, ale chtěl jsem na to přijít sám a bez použití učebnice, a nakonec se mi to povedlo, po celkem cca deseti hodinách. Prostě jsem si musel pořádně připomenout vše, na co jsem si z geometrie a trojúhelníků vzpomněl. Myslím tím přesné řešení, ne jen přibližné.)
Moji oponenti a tento stavbyvedoucí možná měli v hlavě i více znalostí o školní geometrii, ale ve skutečném životě nebyli schopni tyto znalosti využít, mimochodem, měnící tím dobu svého učení v naprosto zbytečnou ztrátu času.
A pak jsem jednou narazil na rčení: „Proč bych měl přemýšlet, když už to vím?!“
Opravdu, proč si myslet, kolik bude 2×2, když člověk ví, že se to rovná 4? Za prvé, život se mění a s ním se může změnit celá pravda o vašich znalostech.
Vzpomeňme si, jak se muž a medvěd zabývali zemědělstvím. Zasadili tuřín a muž nabídl medvědovi, aby na podzim sbíral vrcholy, a on že si vezme kořeny. Medvěd souhlasil, ale na podzim si usmyslel, že musí být příště stejně moudrý jako člověk – naučil se přece, jak to udělat správně! Následující rok byla zaseta pšenice a medvěd teď požadoval kořeny.
A mimochodem, pokud uvedete tento příklad s 2×2, pak určitě přijde nějaký chytráček a chytrolín, který dokáže, že v jiném systému počítání se 2×2 může rovnat zcela jinému číslu. A konečně, darebáci začnou pozměňovat pojmy ve znalostech, které používáte, například budou tvrdit, že nová tolerance vyžaduje uznání, že 2 ve skutečnosti není 2, ale 2,5, což zcela zvrátí význam toho, co víte. A vy to nepochopíte a zaplatíte 6,25 korun tam, kde by stačily 4 koruny (nebo jak bylo uvedeno ve známém videu o „nové matematice, že 2×2 je možná rovno 22…). To vše je sofistika, prostě řečeno úmyslná lež.
Proto, tak nebo onak, ale znalosti nemohou nahradit schopnost myslet a myslet je schopnost aplikovat znalosti. A bez této dovednosti je i nejzkušenější člověk na velmi nízké úrovni kulturního rozvoje, přinejlepším je stejně užitečný, jako příručka. Takoví jsou typicky prakticky všichni intelektuálové, a není to vůbec o tom, kým si tito lidé představují, že jsou.
Faktem je, že pokud je člověk nekulturní, pokud není schopen využívat znalosti sám, pak prostě nepotřebuje svobodu. Můžete ho odměnit tou svobodou, nebo ho o ni připravit – a jemu to bude jedno.
On bude vyžadovat něco jiného – jemu je zapotřebí mít někoho, kdo za něj rozhodne – potřebuje svého páníčka! Přičemž pojem „páníčka“ by navíc měl být vykládán široce – především jako jeho páníček řešení, i když možná tento „páníček“ nebude mít žádnou oficiální moc nad svým „otrokem“.
Ani nebudu jako příklad uvádět zmíněnou hloupou inteligenci Ruska (i naší země, stejně jako de facto dnes všude jinde), která sama o sobě není schopna ničeho jiného než reprodukce zapamatované znalosti. Inteligence (pokud nemluvíme o něčem primitivním) hledá hospodáře svých rozhodnutí v osobě všeobecně chválených mudrců, jako je „třeba nějaký akademik Sacharov“, a intelektuálové prostě nejsou schopni pochopit, že ve společenských záležitostech jsou tito mudrci hloupí jako zátka od lahve. A pokud mluvíme o ruské inteligenci (a samozřejmě i pro tu „naši“), pak pro ni je „nejvíce tsimes“ (1) nějaký módní zahraniční filozof.
Vezměme si např. lidi, kteří zdánlivě nejsou schopni žít, aniž by se sami nerozhodovali – rolníky, zemědělce.
Velkostatkář (za dob cara) A. Engelhardt ve svých „Dopisech z vesnice“ analyzoval chování ruských rolníků (tohle opět platilo a platí v té či oné podobě i všude jinde!) provincie Smolensk a upozornil na skutečnost, že mezi rolníky jsou ti, kteří žijí svou myslí – nezávisle přemýšlejí a rozhodují se sami o tom, kdy, jak a co dělat na hospodářství. A masy jiných mužů žijí na účet a podle „zámyslů“ (podle plánů) takových myslících rolníků. To znamená, že když tito myslící rolníci jdou orat, zbytek vesnice jde také orat, jdou zasít a zbytek vesnice jde také zasít. To znamená, že řešení o zemědělské práci přijímají nejkulturnější rolníci a v obci pouze oni potřebovali svobodu a pro zbytek byla svoboda zbytečná – potřebují pouze informaci o tom, jaké rozhodnutí by mělo být právě teď přijato. V podstatě, jaké činnosti jsou nyní správné. A kdyby jednou ti kulturní, kultivovaní muži, aby se vysmáli vesnici, začali v červenci sít obilí, našli by se i blbci, kteří by také zasévali v červenci.
Ano, takoví kultivovaní muži ve vesnici byli respektováni, a ano oni byli na sebe hrdí, ale jejich hloupí sousedé se vůbec nesnažili být také kultivovanými lidmi.
V tomto případě však přesto všechno hloupí sousedé byli stále zodpovědní za své činy. Špehujte přemýšlejícího zemědělce nebo nešpehujte, ale pokud dojde k neúrodě plodin, oni sami „špehové“ budou trpět tím, že kdy a co zaseli ve špatnou dobu. A skutečnost, že podobní chytří muži – majitelé rozhodnutí ostatních – nebyli zodpovědní za svá rozhodnutí svým sousedům, až tak příliš nevyhovovala mnohým „těm druhým“ na venkově. Zdá se, že nebezpečí hladomoru mělo všechny podnítit, přimět k přemýšlení, ale ne – ani toto nebezpečí vůbec nestimulovalo jednoho každého k tomu, aby si pěstoval vlastní kulturu. A jak uvádí Engelhardt, skutečným snem mnoha venkovanů bylo být najat jako farmářští dělníci a jako hranice snů stát se služebníky (stálý pracovník, čeládka) pro velkostatkáře.
Tito muži snili o tom, že se vlastně stanou otroky.
Proč?
Protože otrok nemusí přijímat vlastní samostatná řešení – majitel myslí za něj, otrok musí jednat pouze podle pokynů majitele půdy, a bez ohledu na to, co by se stalo, majitel půdy by jej stále krmil a platil dohodnutou mzdu – majitel půdy bude zodpovědný za svá rozhodnutí.
To je podstata toho, proč otroctví bylo atraktivní po mnoho tisíciletí (a ve skryté podobě je ještě atraktivnější dnes), proč velké vzpoury otroků, s výjimkou povstání Spartaka, téměř nikdy nebyly. Otrok měl všechno pro zaručený život a bylo to pro něj mnohem snazší psychicky, než být svobodný, než žít se svou myslí a rozhodnout se sám, jak zajistit svůj život.
(A to je také podstata dnešního „módního jevu“ – takzvaně „neziskových organizací“ – teplé místečko, činnost na příkaz někoho jiného, a že je to z drtivé většiny v konečném důsledku škodlivé nejen pro tyto „teple zajištěné“, ale i pro národ, ve kterém žijí, tak to tyto „zajištěnce“ vůbec nezajímá. Pro ně je jen důležité mít vše zajištěno a nemyslet při tom sami s plným bachorem. Pozn.překl.)
Přibližně ve stejných letech 19. století se nadšení entuziasté na dvou kontinentech zavázali osvobodit černochy od otroctví ve Spojených státech a nevolníky v Rusku, ale podívejte se – jak tam, tak tam, stalo se to prakticky bez účasti osvobozovaných – otrokům to nebylo třeba.
Gercen, horlivý nepřítel nevolnictví, popsal případ, kdy jeho příbuzný předběhl události a ještě předtím, než bylo oficiálně přijato všeobecné zrušení nevolnictví, propustil svoje lidi na svobodu. Progresivní byl! Ale ti se k němu vrhli s křikem: „Otče, neodháněj nás!“
Neosvobozuj!
Proč? Budeme o tom podrobně hovořit v pokračování, ale nyní to přerušíme, abychom pochopili, že pro nekulturní osobu je snem být otrokem a nezáleží na tom, jaký druh vzdělání nebo jaký vědecký titul a jakou hodnost má tento otrok. V oblasti své specializace může být dokonce i mistrem, ale v jiných oblastech poznání potřebuje páníčka, jehož rozhodnutí by mohl přijmout a rozmnožovat ve svých činech.
(bude pokračování)
(1) («самый цимес») nejvíce tsimes – znamená něco důležitého, atraktivního a příjemného v nějaké věci nebo podnikání: „co je potřeba“, „ta samotná věc“, „nejlepší“. Historicky tento výraz znamená „nejchutnější“.
Jinak: Tzimmes, tsimmes je tradiční aškenázský židovský guláš, který se obvykle vyrábí z mrkve a sušeného ovoce
Přeložil Bedřich Vinopalník
Zdroj: Jurij Muchin
Výborné ! Už se těším na pokračování. Dovolím si dát do diskuze aktuální otázku : Jsou lidé,kteří se nechali dobrovolně „opíchat“ neskutečnou směsí bez jakékoliv záruky, že jim to neublíží svobodní,nebo to jsou otroci ? A ti,kteří to podstoupili ze strachu před šikanou – jsou na tom jako by byli nevolníci ? Je totiž zajímavé,že podíl těch kteří se nenechali ve svých postojích znásilnit je +- 30% ,ať už jde o us.armádu,italské policisty, nebo přístavní dělnictvo.Tato třetina pracovně a politicky aktívních lidí je pod stále sílicím existenčním tlakem a pravděpodobně se ještě zmenší pod údery manipulovaných a dosud následky vakcín… Číst vice »
Může to dopadnout jinak,než jakousi občanskou válkou a všeobecným chaosem ? Jak se zdá,přesně to je cílem těch,kteří vyhlásili tzv.Reset. toto je iba cesta k cieľu. Občianske vojny sú spôsob eliminácie otrokov, nech sa medzi sebou vyzabíjajú. Cieľ je ukončenie kapitalizmu, totálne ožobráčenie všetkých nepotrebných 7,8 miliardy otrokov, eliminácia nepotrebných 7,5 miliardy otrokov. Odpor sa zvyšuje. Kritická masa na odstránenie otrokárov je 10% obyvateľstva. 10% OZBROJENÉHO a BOJUJÚCEHO obyvateľstva. 7,8 miliardy ľudí, odrátaj ženy, starých, deti, chorých. Ostane ti možno 2 miliardy chlapov, schopných bojovať proti otrokárom. 10% zo 7,8 miliardy je 800 miliónov, aby sa postavili proti otrokárom. Čiže… Číst vice »
Obávám se, milý člověku456, že se poněkud mýlíš. Za prvé, občanská válka je zoufalství bláznů v takovém ohrožení života, že už nemají jiné východisko. Za druhé, cílem soudobých elit a dokonce ani střední sociální třídy (a to je většina národa) vůbec NENÍ zničení kapitalismu. A k tomu, aby se nespravedlivým a zákeřným elitám jejich dílo nedařilo, k tomu postačí – s nimi NESPOLUPRACOVAT. Jak? Inu rozhodně ne tak, že se lidé hned musí na ulicích vzájemně střílet a věšet sousedy na stromy, aby tam případně i oni je rovněž pověsili tak, jako tomu bylo v Maďarsku 1956. Na změnu totiž postačí… Číst vice »
Bohužiaľ, nevidíš vôbec do hĺbky, plávaš po povrchu udalostí cílem soudobých elit a dokonce ani střední sociální třídy (a to je většina národa) vůbec NENÍ zničení kapitalismu Kto sú elity? Tí, ktorí zarobili, teda kapitalistické elity? Politické elity? Nie, toto sú sluhovia, včítane európskych aj amerických prezidentov, včítane miliardárov. Týchto takzvaných elít sa nikto pýtať nebude, kapitalizmus ničia a zničia skutočné elity. Skutočné elity sú tí, ktorí sa narodili do elitných rodín, akcionári FEDU. Ich priezviská sú Rothschild, Baruch, Rockefeller, Astor, + 8-9 ďalších rodov. Babiš nie je elita, Penta nie sú elity, vaši českí miliardári nie sú elity. Názor týchto… Číst vice »
Ano svobodně se rozhodnout dle svých znalostí získaných zkušenosti a studiem. Ve vakcinaci a celkem vůbec zdravotnictví vidím pouhý byznys a proto se o své zdraví starám tak, abych lékaře nepotřeboval.
Činím tak rovněž,přesto,nebo snad i proto,že globální projekt považuji především za vstupní jednání Schwabova resetu a až pak,,dlouho poté, za byznys poskoků Fauci.Gates,majitelů akcií a managementů těch Pficerů a dal. clovek 456 to napsal jasně a přesně.Naprostá většina lidí na světě,na rozdíl od něho a malé,sice se zvětšující skupiny dalších,není schopna příjmout hroznou pravdu o co v současném světě opravdu jde.Aby si byli lidé schopní uvědomit, že nejde o nic menšího,než je jejich existence,museli by kromě svých mozků sáhnout třeba po bibli a připustit,že dnešní realita se zatraceně podoba té,o které se zmiňují autoři Apokalypsy.Mimo jiné se tam doví,že než… Číst vice »
doplnenie info od hudrypermana pre Rothschilda, ktorý je globálna elita, je vakcinácia len začiatok resetu. Koniec resetu bude po depopulácii, ktorú prežije možno 100, 200, 300 miliónov. Preživším 100-300 miliónom bude ponúknuté NWO, v ktorom budú obsluhovať Rothschilda. Pre falošné elity, ktoré sa za elity pokladajú, ale nenarodili sa priamo do rodín Rothschild alebo Baruch alebo Astor, to skutočne je aj biznis. Lebo tieto falošné elity musia svoje miliardy zarábať. Taký Gates, celý život zarába, a má smiešnych 80 miliárd. Majetok rodu Rothschild sa odhaduje na 200 TISÍC MILIÁRD. To je jeho podiel vo všetkých nadnárodných korporáciách. On peniaze VYRÁBA.… Číst vice »
Skvělý článek … stejně jako Hurdy se těším na pokračování …
Zřejmě právě kvůli rostoucímu odporu začala další fáze projektu Reset. Zčista jasna nejsou jednodušší čípy a tak i vysoce automatizované výroby jako jsou třeba automobilky masívně propouštějí při současném čistě spekulatívním růstu cen energonositelů. Dále zčista jasna náhle není dost hořčíku pro moderní slitiny, náhle chybí měď, zřejmě si už brzo nebudou moct dovolit kupovat a aplikovat umělá hnojiva. zemědělci .Zčista jasna dochází k poruchám software přístavních a dopravních kapacit, zdržováním lodí před přístavy chybí prázdné kontejnery a i protesty řidičů kamionů jsou nakonec využívány ve prospěch „vysvětlení“,proč začíná proces vyprazdňování regálů v obchodě.Začíná být jasné,že jde o nepřímo řízený… Číst vice »
alebo
im my otroci dokážeme znárodniť všetky tie ich nadnárodné korporácie, alebo podochneme od hladu.
ZNÁRODNENIE všetkých týchto majetkov bez náhrady, koniec kapitalizmu naším spôsobom,
alebo
vyhrajú Rothschildi a nastúpi koniec kapitalizmu ich spôsobmi a začne masová eliminácia 7,5 miliardy zbytočných otrokov.
Aby jakýkoliv technický, ekonomický, nebo mocensko-sociální Systém fungoval podle představ těch, kteří ho ovládají a mají z něj zisk, tak musí Systém mít nejen vlastníka, ale i obsluhu a zdroje. Ani vlastník – pasažér taxíku nikam nedojede, když auto nemá v nádrži benzín a za volantem není šofér. Odejde-li drožkář namísto do práce do hospody, bude pán v taxíku sedět do soudného dne a nikam nedojede, i kdyby měl v rukách pytel peněz a to auto bylo jeho. Pouhé peníze totiž NEJSOU ani zdroj Systému, ani jeho obsluha.
hej, ale im stačí na obsluhu 100 miliónov. Možno 200. Možno 250. Tých zvyšných 7,58 miliardy nepotrebujú.
Máš síce pravdu, len čísla si nedomyslel.
Těch zbývajících 7 miliard s elitami světa žít v jednom domě nemusí a také nebude. Proto těm elitám žádných dalších 7 miliard lidí nijak v jejich pohodlí a luxusu vadit nemusí a taky vadit nebude. Takže není důvod, aby někdo usiloval o jejich zabití jakýmkoliv způsobem.
ty odmietaš pochopiť podstatu problému.
Nie je reč o nejakom „spoločnom dome“, alebo tom či otrokom zavadzajú Rothschildi.
JA som Rothschild! Planéta patrí mne! Nerastné suroviny patria mne!
Keď nepotrební otroci spotrebujú nerastné suroviny TERAZ, tak tie budú chýbať mojim vnukom, mojim pravnukom!
Akékoľvek nerastné suroviny, spotrebované pre otrokov na výrobu automobilov, stavbu domov, všetko čo sa vyrobí sa vyrába z MOJICH rothschildovských nerastných surovín.
Otroci spotrebovávajú MOJE nerastné suroviny.
Otroci budú depopulovaní!
Ale ti se k němu vrhli s křikem: „Otče, neodháněj nás!“ Mám problém s definovaním slova „sloboda“.Prečítal som mnoho definícií toho slova,no každá z nich zakladá predpoklad,že nadobudnutím slobody jednotlivca alebo skupiny ľudí,bude do neslobody uvrhnutý niekto iný.Tak zostávam pri pre mňa najprijateľnejšom výklade t.j. ,že sloboda je stav mysle…pocit ktorý zvyčajne rýchlo vyprchá.Je to podobné ako s pocitom šťastia alebo s tehotenstvom.Žena nemôže byť tehotná „čiastočne“…buď tehotná je,alebo nie je. No a tak je to aj so slobodou. Začítal som sa do citátov o slobode od významných,menej významných aj nevýznamných ľudí a vyplynulo mi z toho,že problém s definovaním… Číst vice »
To autor myslí vážně, že mu trvalo 10 hodin, než přišel na úhel 30 stupňů?
Vždyť je to úplná hračka.
Samozřejmě, že je to hračka. Ke stanovení úhlu 30 stupňů budoucího schodiště není třeba ani ten svinovací metr. Postačí delší provázek.
Asi to s tou jeho inteligencí nebude „tak horké“. Udělat trojúhelník rovnoramenný 3 x 1 m …. tedy každý úhel 60°, a jeden rozdělit napůl…
10 hodin autorova myšlení! :-)
Mně se nezdá to „pouze za pomoci svinovacího metru“.
Požaduje se geometrická konstrukce úhlu PI/6 se zadáním:
Máte k dispozici (pružné) měřítko.
Nemáte ani lineál, ani kružítko.
Tedy nesestrojíte ani rovnoSTRANNÝ trojúhelník, ani nerozpůlíte úhel.
Tady myslím něco nehraje, pravítko a kružítko by se hodily.
Jinak dneska s kalkulačkou v mobilu stačí spočítat sqrt(3)/3 a mám poměr odvěsen, že.
A na článku mi dost vadí víc věcí.
Oprava, kružítko zřejmě není potřeba.
Hm a jak na provázku odměříte odmocninu ze tří?
Oprava, se třemi stejnými díly provázku lze najít čtyři vrcholy dvou rovnostranných trojúhelníků a tedy tři body definující úhel PI/6. Bez pravírka ale nelze proložit potřebná ramena úhlu.
Lhůta na editaci komentu je příliš krátká.
Napovím: Vyhledejte si googlem, co je to funkce sinus a kolik je sinus třiceti úhlových stupňů. S rovnostranností sice máte pravdu, ale to je zcela nepodstatný a jen slovní detail. Odmocninu ze tří lze sice také ručně s dostatečnou přesností spočítat, ale té se to netýká. Ostatně v matematických tabulkách pro střední školy Vašeho jmenovce z minulého století (také) Valoucha tohle všechno je. (No a rozdělit provázek na polovic, to už jistě umíte, že?).
No a rozdělit provázek na polovic, to už jistě umíte, že?
Tak zaprvé: pro konstrukci vrcholu a řídících bodů úhlu PI/6 potřebujete na měrce TŘI stejné úseky, ne dva. Zadruhé potřebujete ještě pravítko, abyste těmi body proložil ramena. No a pokud chcete použít ten váš sinus místo dvou rovnostranných, připočtěte ještě trojúhelníkové pravítko pro vytvoření pravého úhlu. (Platí i pro tangentu co jsem původně uvažoval, proto sqrt(3).
Narozdíl od vás jsem ale pak vymyslel konstrukci měrkou a pravítkem, která nepotřebuje žádný pravý úhel.)
K ostatním žvástům snad jen jedno – voni budou toho orinoka klon, fujtajbl.
Moje zásadní připomínka k té definici svobody:
„Svoboda je možnost si vybrat z minimálně dvou DOBRÝCH nebo alespoň přijatelných řešení“!!!
např. … do kina nebo na koupaliště … pivo nebo víno… kterou vybrat z těch pěkných košil …
Rozhodováni zda facku zleva nebo zprava, provaz nebo kulku? … to opravdu není žádná svoboda.
Podobně ti, rozhodnutím pána, propuštění rolníci, měli sice náhle volnost, ale neměli svobodu rozhodnutí o té svoji volnosti. A je otázka zda už jako „volní“ byli schopni se dostat do situace, kdy si budou moci vybírat z alespoň dvou dobrých řešení?
Rozhodováni zda facku zleva nebo zprava, provaz nebo kulku? … to opravdu není žádná svoboda.
To máte pravdu ! Ak bojujete napríklad za slobodu slova,slobodu zvierat,slobodu dýchať čerstvý vzduch atď.
Ale ak povstane národ so zbraňou v ruke za svoju slobodu proti svojmu otrokárovi,tak takéto rozhodovanie sa stáva bežným.
Ono to „dobré řešení“ je značně subjektivní. Krom těch všelidských, má každý jiné životní hodnoty a jiné priority těchto hodnot. Tedy to co nazýváme svobodou, je v podstatě jen pocit svobody. Dobrým příkladem pro svobodné lidi jsou bezdomovci ( to slovo používám nerad) – ti jsou echt svobodní – z různých příčin.Někteří dokonce i dobrovolně. Ale to asi není ta svoboda, za kterou by stálo za to pložit život. Také je možno mít „svobodný“ výběr z několika špatných, nebo sporných řešeni – tamu se říká „dilema“. Nebo můžete mít jen jedno povinné řešení – ať je špatné, nebo dobré, tak… Číst vice »
Čtenář si z prvního dílu pojednání o svobodě může svobodně vybrat čím obohatí diskusi pod článkem.Někdo „provokuje“ globálními hrozbami a někdo zase navrhuje jejich eliminaci generální stávkou. Kde? V ČR,nebo snad i na Slovensku? Nejlepší a hlavně sichr je řešit autorovu blbost za neschopnost pochopit pravoúhlý trojúhelník a jak se s primitívní pomůckou dá tento problém na úrovni pomocné školy řešit. Tak dobrou noc !
Hudrypere, to jsem nevěděl, že se všechno dá tak pěkně spojit a navíc ještě zamotat. Takže … Generální stávka na celém glóbusu jako „globální hrozba“? Hmm, to je dobré!
Také přeji dobrou noc!
Valouch napsal: „K ostatním žvástům snad jen jedno – voni budou toho orinoka klon, fujtajbl“ Re: Valouchu, vynechte prosím urážky, zůstaňte u technické řeči. No a když už jste zašel až do takových „projektantských“ podrobností, tak zde je k tomu (a už naposledy) můj názor: Je jasné, že každé schody vůči zemi tvoří pomyslný pravoúhlý trojúhelník. Přitom platí, že sinus úhlu pravoúhlého trojúhelníka je definován poměrem svislé protilehlé odvěsny ku šikmé přeponě. Dále víme, že sinus 30 stupňů je roven hodnotě přesně 0,5. To znamená, že bude-li např. převýšení schodiště 1m, pak délka schodiště ve sklonu 30 stupňů bude 2m.… Číst vice »
„Valouchu, vynechte prosím urážky“ Dokud budete trolit stylem „Vyhledejte si googlem, co je to funkce sinus a kolik je sinus třiceti úhlových stupňů“ nebo „No a rozdělit provázek na polovic, to už jistě umíte, že?“, nemůžete se divit, že vás jiní budou považovat za diletantsky naprogramovaného pseudohumanoida a podle toho s vámi jednat. Váš elaborát má dvé „drobné“ chybičky: – pořád implicite předpokládáte, že máte na konci schodiště k dispozici kolmici k podlaze („odměříme dvojitě složeným provázkem VÝŠKU konce budoucího schodiště“), což je pravda jen v případě, že tam podlaha opravdu je a taky že tam je svislý roh zdi… Číst vice »
Valouch mj. napsal: „Váš elaborát má dvé „drobné“ chybičky:
– pořád implicite předpokládáte, že máte na konci schodiště k dispozici kolmici k podlaze …“
Re: Uklidněte se, prosím, Valouchu. Zedníci používají k určení kolmice olovnici (opět na provázku), takže kolmice je na stavbách k dispozici všude a vždy.
Přeji dobrý den.
Valouch je idiot, kterého známe celá léta. Die curve na Kamýk! Kolik jen má těch trottlů na triku?
Bude brát 3 klacky důchodu f ojrech. Chlubil se vedle pod nickitou obbSERver. Nádeník webu, který připomíná ojetinu, jež dodneška neví, že Jihlava se nachází v Čechách i na Moravě.
Soudruh vodil kapouny po horách, aby přišli na jiné myšlénky. To musel být zážitek. Bodejť by ne, když žijeme nejkvalitnější část jeho životního údělu.
Godot přišel…
Poté, co fagan enteligent na zádech přinesl sudeťácké emotikony. V baťůžku.
Re k odstavci „K obsahu článku …“ – SOUHLAS.
PPK: Dodatečná omluva za přirovnání k tomu Blahovic protégé; to psycho je zcela mimo bšžné kategorie :)
Poněkud pozdě, ale… Víc jak polovina debaty se točí okolo toho, jak s pomocí vyšší matematiky postavit schody. Hlavní je přece to, že ten dělník uměl, že ho naučili -MYSLET A VYŘEŠIT PROBLÉM. Vyšší matematiku k tomu zřejmě nepotřeboval a autorovi, který je zvyklý se na ni spoléhat proto trvalo dlouho, než na to primitivní ale účinné řešení přišel. Tečka.
Ale ta debata o stavění schodů myslím byla zajímavá z více úhlů pohledu, a opravdu není třeba považovat základy trigonometrie za vyšší matematiku. Ze zadání („pouze za pomoci svinovacího metru“, „přesné řešení, ne jen přibližné“) je jasné, že jde o hříčku – geometrickou konstrukci za daných podmínek. V diskusi vykrystalizovaly dva přístupy k jejímu řešení a každý si může vybrat, který se mu líbí víc: – první z nich – klidně řekněte hnidopišský – spočívá v uvědomění si toho, že jde o určitou analogii eukleidovských konstrukcí s tím, že místo kružítka máme k dispozici ohebnou měrku (pásmový metr nebo špagát… Číst vice »