Ty dvě věty v nadpisu pronesl někdy v sedmdesátých letech minulého století ministr zahraničních věcí SSSR Andrej Andrejevič Gromyko na závěr jednání s partnerem USA. Pak vstal a odešel od jednacího stolu. O tom, jestli při odchodu i třískl dveřmi, se nepsalo.
Morálka, aby udržela svůj řád, svou prestiž, neumí dělat nic jiného, než stavět banky, kasárna, vězení, kostely a nevěstince. (Eluard)
Prý nová média humanizují techniku. Místo abychom produkovali pomocí dokonalejších médií dokonalejší znalosti, vytváříme dokonale vyhlížející šum.
Krása je kapitalistická, imperialistická, elitářská záležitost, a ten, kdo ji vyhledává a přiznává z ní požitek, riskuje, že bude označen za fašistu. Krása prostě není demokratická. Rozvrací moderní pojem rovnosti, různorodosti, multikulturalismu.
aneb Žádná postmoderna, nýbrž návrat do temného středověku
Lidu málo, úředníků mnoho. Devět pastevců na deset ovcí. (Čínské přísloví)
Lidé tak strašně trpí, že by bylo nejlepší pozabíjet co největší množství lidí, abychom snížili na co nejmenší míru masu jejich utrpení.