Jan Kristek

Pěstování potravin na území uloupeném „církevní“ genocidou je záležitost daleko neetičtější než onen známý případ chování vepřů na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.

17. – 18. prosince 1918 v Praze zasedal generální sněm českých evangelíků, na kterém se luteráni a kalvíni spojili ve společnou Českobratrskou církev evangelickou, a přihlásili se k České konfesi z roku 1575 a k Vyznání bratrskému podle Komenského z roku 1662. Zpočátku měla kolem čtvrt miliónu členů, ale jejich počet rychle rostl.

Poslední z habsburských okupantů, Karel I. (1916-1918) byl Vatikánem v rámci oslavování habsburské dynastie roku 2004 prohlášen za blahoslaveného. Nepomohlo mu ani, že byl ožrala a děvkař a skončil na syfilis.

V roce 1904 uspořádali mladočeši v pravoslavném chrámu sv. Mikuláše bohoslužby za vítězství Ruska napadeného Japonskem. – Vůdcem mladočechů byl Karel Kramář, který měl za ženu Rusku a byl pravoslavný.

K revolučním požadavkům se tehdy, na schůzi ve Svatováclavských lázních v Praze (poblíž kostela sv. Václava na Zderaze), připojili i Češi. Ve stejnou dobu byl do Prahy svolán i Slovanský sjezd. V době Slovanského sjezdu (4. června) byla na Koňském trhu – Václavském náměstí, u sochy sv. Václava (ještě té staré Bendlovy, která je dnes na Vyšehradě), za velké účasti sloužena pravoslavná mše.

U nás poněkud splývají pojmy osvícenství a obrození, a to buď úplně, nebo je osvícenství považováno za první fázi obrození.

Syn Marie Terezie, Josef II. (1780-1790), hned krátce po svém nástupu k samostatné vládě, roku 1781, vydal známý toleranční patent, kterým povolil luteránské, kalvínské a pravoslavné náboženství, i když jenom jako soukromá vyznání, s mnoha omezeními, a římská „církev“ i nadále představovala „státní náboženství“ či přesněji státní kult.

Je dobré vědět, že většina z četných selských povstání byla hlavně povstáními proti náboženskému útlaku. To platilo i pro povstání roku 1775, které začalo na tradičně „kacířském“ Královéhradecku. …V době, kdy byli podle dnes šířených představ všichni skatolíky, se bouřily celé protestantské kraje. Povstání byla brutálně masakrována.

Samotný název baroka, které vzniklo po tridentském koncilu, v 16. století v Itálii, znamená nabubřelost. Můžeme jej definovat jako vítězství hmoty nad duchem.

Na venkově došlo v důsledku okupace skatolickými, převážně cizími „pány“ a skatolickým kultem k obrovským majetkovým přesunům. Nová cizí „šlechta“, přesněji vraždící lůza okupovala polovinu všech statků.